Jak chce vláda dostat univerzity mezi špičku? „Dejte nám peníze, jinak je to fikce“

Výrok premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že za další čtyři roky dostane české univerzity mezi světovou špičku, je čirá fikce. Alespoň pokud jeho vláda skutečně neukáže, že jde o prioritu a nenavýší financování. Předsednictvo Rady vysokých škol (RVŠ) vyzvalo MŠMT, aby zapracovalo srovnání českých mezd s německými do střednědobého výhledu rozpočtu vysokého školství. MŠMT, které začalo chystat úplně nový zákon o VŠ, pro Echo24 popsalo, jak by bylo možné Fialův slib naplnit.

Fiala slíbil, že pokud dostane od voličů další čtyři roky ve vládě, budou mít Češi mzdy jako v Německu a také dostane tuzemské univerzity mezi špičku. Oběma výroky vyvolal vlnu kritiky a byl nařčen z populismu. Zatímco ekonomové uvádí, že je v podstatě nemožné, že by Česko dohnalo Německo ve výši mezd, akademici uvádí, že vláda nereflektuje univerzity jako svou prioritu.

MŠMT pro Echo24 uvedlo, že výroky premiéra Petra Fialy, že Česká republika potřebuje další čtyři roky na to, aby dosáhla úrovně špičkových univerzit, odráží dlouhodobou vizi vlády zaměřenou na zvýšení kvality a konkurenceschopnosti českého vysokého školství. „Tento cíl vyžaduje komplexní přístup zahrnující změny v legislativě, spolupráci s aplikační sférou a také podporu internacionalizace a inovací ve vzdělávacím procesu,“ uvedla mluvčí resortu Tereza Fojtová.

ROZHOVOR TEREZY MATĚJČKOVÉ: Podněcujte svou vášnivost. Proč náš vnitřní život uvadá?

Vysoké školy si dlouhodobě stěžují na podfinancování, které vedlo k několika protestům kvůli nízkým platům především na humanitních či filozofických fakultách. Předsednictvo RVŠ dokonce doporučilo svým usnesením MŠMT zapracování priority srovnání českých mezd s německými do střednědobého výhledu financování vysokého školství v ČR.

Podle iniciativy Hodina Pravdy, která sdružuje právě akademiky, kteří nejsou dlouhodobě spokojeni s financováním univerzit, je výrok premiéra čirou fikcí, kterou zatím nijak zásadně nenaznačuje stávající přístup vlády k VŠ a české vědě. „Vláda pana premiéra se v tomto období vůči VŠ a vědě postavila tak, že nám musí stačit, když nás v rámci úsporných opatření neoseká. V situaci, kdy je celý resort v dekádě se vytvářejícím strukturním dluhu a kdy máme inflaci v kumulativní míře kolem 25%, to neznamená nic jiného než živoření a postupný rozpad, který se až nyní na poslední chvíli – po téměř dvou letech úporných aktivit z naší strany – pokouší vláda brzdit, spíše než by v tom směru něco skutečně napravovala,“ řekl pro Echo24 mluvčí iniciativy Jakub Izdný z Filozofické fakulty UK.

Akademici podle něj dostali přidáno tolik, aby „nakonec zčásti přežili tu vražednou inflaci“. „Mezi tím už nás řada kolegů opustila a univerzity začínají škrtat i tam, kde to bude mít jasné dopady na kvalitu. V tomto období tedy vláda rozhodně nedělá dost. A je zcela iluzorní myslet si, že by se tento trend napravil za 4 roky,“ uvedl dále Izdný.

ČKR navrhuje tři kroky

Dodal, že je jasné, že veškeré problémy se nevyřeší jen lepším financováním, ale bez něj nelze o nápravě ani uvažovat. „A i kdybychom nyní podstatné finanční injekce dostali, skutečné změny pocítíme spíš až v rozmezí 5-10 let. Vychovat akademika, či rozjet akademickou kariéru v případě, že bychom zpět lákali ty, kteří po studiu odešli do soukromého sektoru, trvá klidně i dekádu. A to vše v případě, že je okolo fungující a zdravé akademické prostředí, což už není případ českých VŠ,“ dodal Izdný.

Kroky, které by univerzitám pomohly se dostat mezi špičku, nastínila také předsedkyně České konference rektorů a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

„S ohledem na podfinancování veřejných vysokých škol (VVŠ) v  ČR by prvním krokem vlády mělo být zajištění nápravy tohoto stavu, který veřejným vysokým školám dlouhodobě znemožňuje např. konkurenceschopnost mezd v národním prostředí. I přes avizované navýšení rozpočtu vysokých škol bude bez toho, aniž by došlo k omezení některých studijních programů nebo činností, prakticky nemožné dohnat významné navýšení osobních nákladů v regionálním školství, ke kterému došlo v posledních třech letech,“ řekla pro Echo24 Králíčková s tím, že tato skutečnost významně znesnadňuje přilákat a udržet na vysokých školách mladé perspektivní akademické pracovníky.

ECHO PORADA: Češi v Evropě jako provozní vyčůránci? S Tomášem Pojarem o naší taktice v EU. A jak se vším zamíchá Trump?

Dodala, že mzdy na VVŠ v ČR nejsou samozřejmě mezinárodně konkurenceschopné. „A tak na VVŠ v ČR působí oproti špičkovým světovým univerzitám menší procento zahraničních akademiků a akademiček. Vyšší internacionalizaci studujících brání nepružná vízová politika – i tuto oblast by vláda ČR mohla zefektivnit stejně, jako to učinila pro zaměstnavatele,“ uvedla Králíčková.

Řada evropských zemí má podle ní na národní úrovni propracovanou a robustní podporu pro účast škol v komunitárních programech, jako je Horizon Europe (HE). „ČR by měla kromě aktivit Technologického centra významně posílit tyto národní kapacity, abychom pro účast VVŠ v programech na podporu vědy, jako je 10. rámcový program EU (FP10), měli podporu srovnatelnou s jinými zeměmi EU,“ řekla Králíčková.

MŠMT pro Echo24 uvedlo, že současná novela zákona o vysokých školách přispívá k některým dílčím cílům. Obsahuje úpravy zaměřené na zkvalitnění podmínek pro doktorská studia, zjednodušení administrativy, podporu mobilit studentů a lepší fungování akademické správy.

Existuje už také plán na nový zákon o vysokých školách je reakcí na potřebu systematické změny. „Současná legislativa, přijatá v roce 1998, již ani po opakovaných novelizacích neodpovídá současným potřebám a trendům. Legislativní rada vlády při poslední novele zdůraznila, že další úpravy už nejsou účelné, a doporučila přípravu nového zákona. Na ministerstvu školství nyní v souvislosti s přípravou návrhu nového zákona o VŠ probíhá diskuse a analýza potřeb,“ řekla redakci Fojtová.