Přesměrovat peníze z doby pandemie do obrany? Přesně tohoto řešení jsem se bál, říká Havlíček

Premiér Petr Fiala (ODS) nastínil tři možnosti, odkud vzít více peněz na obranu, což nyní požaduje nejen Donald Trump, ale také Evropská unie. Jedním z těchto kroků je mimo jiné využití desítek miliard eur, které jsou uložené ve fondu obnovy od doby pandemie. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) se nyní peníze na obranu utrácí neefektivně a měla by se hledat systémová, nikoliv jednorázová řešení.

Premiér Petr Fiala během pondělního mimořádného projevu k občanům nastínil, kde by se peníze mohly vzít. „Musíme na evropské úrovni rychle přijmout nová fiskální pravidla, která nám umožní realizovat investice do obrany a bezpečnosti. Nevyužitých 93 miliard eur z takzvaného fondu obnovy by Evropská unie měla využít na posílení naší obranyschopnosti, na podporu společných nákupů pro naše armády nebo na podporu posílení kritické infrastruktury,“ uvedl Fiala.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) pro Echo24 řekl, že se jedná o reálné řešení. „Možné je vše, pokud existuje politická vůle. Čerpání z Fondů obnovy určují pravidla v EU, takže o tom musíme jednat. Realokace zcela jistě dává smysl,“ uvedl Vondra. Využít k posílení evropské obranyschopnosti více než 90 miliard eur z pandemických programů navrhuje také europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). V dopise Fialovi napsala, že Česko by mělo takový plán jednoznačně podpořit.

PODCAST: Filosofie na hranici: Existenciální drama migrace

Stínový premiér Karel Havlíček nicméně pro Echo24 řekl, že plán premiéra Fialy je „přesně to, čeho se obával“. „Dvě procenta HDP se utrácí neefektivně a netransparentně a už se hledají dotace na navýšení,“ poukázal Havlíček.

„Technicky je samozřejmě možné využít peníze z Fondu obnovy. Ale pokud je politici vezmou z jednorázových zdrojů, které měly posílit konkurenceschopnost, pak poté, co je utratí, nebudou mít už lautr nic. Oni stále nechápou, že na vše si musíme vydělat a pokud firmy nebudou prosperovat, nebudou platit daně, pak nechť každý zapomene na vyšší výdaje na obranu…“ řekl Havlíček,“ dodal Havlíček.

Mezi dalšími kroky, odkud vzít peníze, patří podle Fialy navýšení vlastních výdajů na vlastní obranu, a to minimálně na 3 % HDP během několika dalších let. „Musíme dokázat tyto peníze zajistit a musíme se postarat o to, aby byly utraceny rozumně a účelně,“ uvedl.

Posledním krokem je využití peněz ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy k další vojenské podpoře Ukrajiny. „Budou to výdaje navíc. Ale tyto výdaje zároveň představují i velkou příležitost, zejména pro nás, pro Českou republiku. Jsme tradiční strojírenskou zemí s historicky silným postavením obranného průmyslu. Naše zbrojovky jsou kvalitní a ekonomicky silné, dokonce tak, že v posledních letech expandují do dalších zemí, včetně právě Spojených států,“ míní premiér.

Navyšovat kapacity nebude jednoduché

Problémem může být to, že zvýšený objem peněz nebude kde utratit. Podle předsedy výboru pro rozpočtové prognózy a analytika České spořitelny Michala Skořepy jsou v současnosti kapacity evropského zbrojního průmyslu podle všeho výrazně pod objemem, který by byl žádoucí. „Pokud však evropské země vytyčí jasnou dlouhodobou perspektivu zvýšených investic do své obranyschopnosti, evropský zbrojní průmysl na to jistě zareaguje odpovídajícím zvyšováním kapacit – tím spíš, pokud by k tomu bylo možné částečně využít kapacity uvolňované v Evropě ochabujícím chemickým nebo automobilovým průmyslem,“ řekl pro Echo24 Skořepa.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Fiala chce na obranu 93 miliard eur z pandemických let. Musíme si umět něco odepřít, namítá Kalousek

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka je dobře, že už i v Bruselu si všimli ekonomického významu průmyslu, a dokonce i toho zbrojního, který byl v posledních letech považován za takřka za nežádoucí. „Po letech potlačování tohoto průmyslu však nebude vůbec jednoduché jeho kapacity navyšovat, i když se vlastní bezpečnost zřejmě konečně stane prioritou. Nejde totiž jen o velké byrokraticky komplikované investice do výrobních kapacit, ale také o zabezpečení vstupů pro tento průmysl. Nejde pouze o ocel (snad nebude zapotřebí ta ‚zelená‘) a komponenty, ale také suroviny pro výrobu munice,“ poukázal Dufek

„Pokud by snad chtěl pod tlakem okolností nastavit vlídnou tvář průmyslu, měl by co nejrychleji zapomenout na ESG, nebo si alespoň na pár let dát regulační pohov. Jak už vypadá, na sociální inženýrství není v případě bezpečnosti a současně i prosperity prostor,“ dodal ekonom.