Česko se ponořilo do „technické recese“. Výsledky jsou ale příznivější, než se čekalo

Český hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí poklesl proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta. Česko tak vstoupilo do technické recese, protože HDP klesl druhé čtvrtletí za sebou. Podle analytiků ale byl pokles ve čtvrtém čtvrtletí nižší, než se čekalo, česká ekonomika tak ukazuje vyšší míru odolnosti. Za celý loňský rok český HDP vzrostl o 2,5 procenta. Ekonomiku držela nad vodou zahraniční poptávka a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu.

Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zpomalil na 0,4 procenta z 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí a v porovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,3 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Za mezičtvrtletním poklesem ve čtvrtém čtvrtletí byly podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností.

Celoroční ekonomický růst podle statistiků podpořily výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka. „Naopak negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu domácností,“ uvedl ČSÚ. Růst hrubé přidané hodnoty podpořily zejména zpracovatelský průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

Odborníci uvádí, že recese je velmi mírná a během prvního čtvrtletí letošního roku by mohla ekonomika pásmo recese opustit. „Loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomiku stahovalo snižování spotřeby domácností, které své nákupy v obchodech omezovaly z důvodu obecné inflace a energetické drahoty. Reálné výdělky domácností loni celoročně klesaly suverénně nejvýrazněji v celé historii samostatné ČR od roku 1993 a ani poslední čtvrtletí roku v tomto ohledu nebylo žádnou výjimkou,“ poukazuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném deníku Echo24.

Z hlediska zmíněné zahraniční poptávky byly hlavním tahounem podle Kovandy průmyslové podniky totiž i přes ekonomický útlum u nás i v zahraničí realizovaly dosud nevyřízené objednávky, které se nahromadily v předchozí době zpřetrhaných mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Tato situace tedy podpořila nejen průmysl jako takový, ale i vývoz.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek zhodnotil výsledek HDP ve čtvrtém čtvrtletí s tím, že s ohledem na vývoj inflace, respektive propad kupní síly obyvatel, „je to stále velmi slušné číslo.“ „Slábnoucí domácí poptávku vykompenzoval lepší zahraniční obchod a investice stimulované ať už dlouhodobě přetrvávajícím napětím na trhu práce nebo snahou o dosažení energetických úspor,“ doplnil.

Návrat k optimismu jen velmi opatrný

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil na to, že celoroční výsledek HDP ovlivňuje nízká srovnávací základna pandemického roku 2021. „Celoroční růst za rok 2022 ve výši 2,5 procenta je tak potřeba brát v tomto kontextu, a jde tak do velké míry o ‚optický‘ růst z titulu nízké srovnávací základny,“ uvedl. „Český HDP ve stálých cenách se stále nachází pod výkonem tuzemské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí 2019. Česká ekonomika tak stále nedokázala plně kompenzovat výpadek HDP po pandemii covidu-19, když v loňském roce byla hlavní brzdou růstu spotřeba domácností,“ upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Analytici předpokládají, že nynější recese bude jen mírná a nebude znamenat výrazný růst nezaměstnanosti. Výkon ekonomiky ale podle nich přesto bude slabší zejména v první polovině roku. Za celý letošní rok tak očekávají stagnaci nebo velmi nízký růst HDP. Podle analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše je výhled české ekonomiky stejně jako v předcházejících čtvrtletích zatížen mnoha riziky, nejnověji přicházející data ale dávají prostor pro opatrný optimismus.

„Předstihové ukazatele naznačují, že nálada firem začíná stoupat, i přes dále nejistý výhled do budoucnosti. Lépe svoji situaci hodnotí také spotřebitelé, kdy cenové stropy na energie spolu se stagnující mírou inflace z posledních měsíců patrně přinesly pozitivní psychologický efekt a dosud výrazně klesající poptávka by se mohla dočkat alespoň částečné podpory,“ míní Zámiš.

„Za celý letošní rok se výkon ekonomiky bude pohybovat kolem nuly. V tuto chvíli těžko je třeba počítat spíše s tím, že výkon ekonomiky se celoročně mírně propadně, nejspíše o 0,4 procenta,“ domnívá se ekonom Kovanda. „Vývoj však bude jako loni zatížen značnou mírou nejistoty, plynoucí zejména z geopolitické situace a energetické situace v EU. Významnou vzpruhou české ekonomice může být otevření ekonomiky čínské, která loni koncem roku ukončila drakonické covidové restrikce. Otevření čínské ekonomiky podpoří globální obchod, což je pro malou otevřenou ekonomiku typu české příznivou zprávou,“ uvedl Kovanda.

O globálních faktorech hovoří ve své analýze i Zámiš. „Prozatím nedošlo k naplnění nejčernějších scénářů ohledně výpadků energií a mimo jiné neobvykle teplé počasí vedlo k výraznému snížení cen zemního plynu na předválečné úrovně. Přesto rizika i ze strany cen energetických surovin zůstávají nadále zvýšená a návrat optimismu je tak jen velmi opatrný,“ dodává analytik.

Evropská ekonomika podle Eurostatu ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně stagnovala. Nulový růst je zpomalením proti třetímu kvartálu, kdy hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta. V meziročním srovnání se HDP v posledním čtvrtletí v EU zvýšil o 1,8 procenta. Za celý loňský rok ekonomika EU vzrostla o 3,6 procenta