Do Národního divadla vtrhnou Médeiny děti oceňovaného režiséra

Dříve novinář a sociolog, nyní muž s nálepkou „nejkontroverznější režisér současnosti“, švýcarský dramatik, režisér, filmař a aktivista Milo Rau (47) je označován za „nejvlivnějšího“ (Die Zeit), „nejoceňovanějšího“ (Le Soir), „nejzajímavějšího“ (De Standaard), „nejskandálnějšího“ (New York Times) i „nejambicióznějšího“ (The Guardian) umělce současnosti. Když s ním ale mluvíte, máte pocit, že je to především otec dvou dospívajících dětí, kterého zajímá osud světa a který s tím světem chce něco konkrétního udělat. Přesvědčit se o tom můžeme nyní v Praze, kde jeho novou inscenaci Médea´s Children, Médeiny děti, uvádí Národní divadlo v rámci festivalu Pražské křižovatky.

Pro svoje předešlé projekty nastudoval Milo Rau projevy norského masového vraha Anderse Breivika, hovořil o nekončící válce v Kongu i o rwandské genocidě, nazkoušel představení o vraždě homosexuála. V České republice byla před třemi lety k vidění – v Plzni na Mezinárodním festivalu Divadlo – jeho vynikající inscenace Rodina na motivy případu z roku 2007 z francouzského Calais, kdy spokojená čtyřčlenná rodina bez motivu spáchala hromadnou sebevraždu. Inscenaci s dětskými herci Five Easy Pieces (o belgickém pedofilovi) pak v roce 2018 uvedl Pražský festival německého jazyka.

Médeiny děti jsou třetím titulem, kdy Rau zasadil antickou tragédii do současného rámce: uvedl už také Antigonu v Amazonii (z Brazílie) či inscenaci Orestes v Mosulu, která vznikla právě v iráckém městě s tamními umělci. Médeiným dětem pak předchází pověst „toho nejsilnějšího, co jste kdy viděli“ a vystupuje v nich šest neprofesionálních herců ve věku od 8 do 13 let, kteří hrají role dětí i dospělých.

„Ano, zajímají mě antické tragédie. Jsou to rodinné příběhy tetiček a strýčků. Jsou to rodinní příslušníci, matky a otcové, kteří dělají ty hrůzy. Stačí, když k těmto tragédiím najdete současný rámec, současné kulisy, a máte jasno. Děti, které v antických tragédiích obvykle nemají prostor, jsou odsouzeny k mlčení, se tady konečně dostanou ke slovu. Je to vlastně pořád stejné: jedna generace se snaží změnit svět, a místo toho přebírá a opakuje hříchy generace předešlé. Opakující se principy násilí a nenávisti, mechanismus moci, se předávají prostřednictvím freudovských rodinných vztahů. Antické tragédie rozuměli politickému kontextu privátního rodinného života, je v nich obsažena naše mikroexistence, porozumění toho, kdo jsme.“

Milo Rau je otcem dvou dospívajících dětí: „Je to zajímavý věk, kdy tak trošku žijete v obou světech najednou, ve světě dospělých i dětí. Sleduji samozřejmě svět sociálních médií a vidím v něm dobré i špatné: být však na jedné ze sociálních sítí v knižním klubu se mi ale i z mého konzervativního pohledu zdá úžasné!“

Rau je držitelem mnoha ocenění, včetně Evropské divadelní ceny za celoživotní dílo z roku 2018, jeho inscenace byly uvedeny na všech významných mezinárodních festivalech a vycestovaly do více než 30 zemí světa. Rauova práce, výrazně ovlivněná jeho sociologickým vzděláním, je součástí výuky divadelní a literární vědy na mnoha univerzitách.

„Ano, sleduji absurdity současné civilizace. Nelze je přehlédnout. Věděli jste třeba, že statisticky je pro děti nejnebezpečnější jezdit na kole víc než létat letadlem? A že víc násilí mohou děti zažít v rodinných obývácích než v osamělých parcích? Vždyť ani Médeia nezabila své děti proto, že by na ní spočinula kletba, ale proto, že ji zradil manžel a ona se snaží uniknout z dusivé atmosféry svého domova.“

Režisér, který je také iniciátorem projektu Resistance now! a od letoška uměleckým ředitelem Vienna Festivalu (Wiener Festwochen), debatoval na zahájení Pražských křižovatek 6. listopadu v Praze o roli divadla v 21. století. Hosty panelové diskuse byli také Dóra Büki, výkonná ředitelka maďarského divadla Proton a Jiří Havelka, nastupující umělecký ředitel Dejvického divadla.

Médea´s Children můžete vidět na Nové scéně v sobotu 9. listopadu (20:00) a v neděli 10. listopadu (13:00).