Přibrat účetní, škrtnout brigádníky. Firmy řeší další zdražení dohodářů, vše se přitom může změnit

Podnikatelům přibyla zatím předposlední slibovaná nálož byrokracie spojená s flexibilními úvazky. V platnost vstoupila centrální evidence všech, kteří pracují na dohody o provedení práce. O pár měsíců později čeká firmy a zaměstnance další změna, opět se výrazně promění způsob, kterým lze dohodáře využívat. Jenže vše může být ještě jinak, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se totiž opakovaně vyjadřuje v duchu, že je třeba systém opět změnit.

Příběhy řady podnikatelů jsou velmi podobné: s postupným přidáváním nákladů a administrativy se z dohod o provedení práce stala spíše „noční můra“ mezi úvazky, firmy tak začaly dohodáře „odškrtávat“, práci delegovat na své stálé zaměstnance, či museli najmout řadu zaměstnanců nových, aby dokázaly nové nároky včas zpracovat. Původní dohodáři pak často končí na „živnosťácích“ a s nižšími výdělky, případně – jak zjišťují studenti před letními prázdninami v řadě krajů – o možnost brigádnických přivýdělků zkrátka úplně přišli.

S červencem přichází na řadu další nálož administrativy. Zaměstnavatelé musí začít evidovat všechny své pracovníky na dohodu o provedení práce a jejich příjmy hlásit kvůli odvodům sociální správě. Zaměstnavatelé dosud hlásili sociální správě jen ty dohodáře s výdělkem přes 10 000 korun za měsíc, kteří musí platit sociální pojištění.

Novela o investičních společnostech firmám a institucím od 1. července ukládá evidovat všechny pracovníky s DPP a povinně je registrovat. Ty, kteří nastoupili před 1. červencem a nejsou dosud v registru pojištěnců, musí přihlásit nejpozději do 20. srpna. Zaměstnavatelé, kteří měli zatím jen dohodáře s nižším příjmem, se musí do konce července pak také sami zapsat do registru zaměstnavatelů. Podniky budou nově každý měsíc hlásit elektronicky seznam všech dohodářů a výši jejich příjmu. Za červenec to budou dělat v srpnu. Elektronický formulář bude k dispozici od začátku srpna na portálu ČSSZ.

„Kompletní změnu v pojištění takzvaných dohodářů včetně změny v oblasti odvodů na sociální pojištění přinese úprava, jejíž účinnost se připravuje k 1. lednu 2025,“ upřesnila sociální správa. Dodala, že o novinkách zaměstnavatele informuje dopisem, který zasílá do datových schránek.

Pokud by si však podnikatelé řekli, že se po vynaložených nákladech a zvykání si na nový systém situace stabilizuje, mohou být na omylu. Jen chvíli předtím, co evidence dohod vstupuje v platnost, se opět ozval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že je nastavení dohod vlastně chyba a je nutné ji znovu napravit. Změnám se přitom podle Hospodářské komory musí přizpůsobovat kolem 250 000 zaměstnavatelů.

„Nikdy jsme netvrdili, že vše, co uděláme, se nám povede a nemůžeme nic opravit. Včera jsem o tom mluvil s (ministrem práce) Marianem Jurečkou, musíme se vrátit k dohodám o provedení práce. Nebudu si stěžovat, že jsem prohrál debatu uvnitř koalice, ale slibuji, že to fakt ještě musíme změnit. Ten systém, jak je dnes nastavený, nepomáhá ani státu, ani vám,“ řekl v polovině června ministr financí podnikatelům na sjezdu Hospodářské komory.

Zástupci podnikatelů přitom dlouhodobě upozorňovali vládu na to, k čemu změny v zákoníku práce i konsolidačním balíčku nakonec povedou. Jde přitom o typ úvazku, který nejvíce využívají podle průzkumů mezi firmami hlavně studenti, senioři či matky na rodičovské. Kvůli plánovaným úpravám tak podle Hospodářské komory klesne podíl těchto lidí na trhu práce. Komora přitom kvůli stárnutí populace dlouhodobě doporučuje zapojení těchto skupin do práce zvýšit.

Místo větší flexibility na pracovním trhu, který přitom potřebuje pracovní sílu, tak přišlo naopak její zhoršení. „Kvůli nepříznivému demografickému vývoji je ale podle Komory žádoucí naopak zvýšit a podpořit zapojení právě těchto skupin pracovníků a vedle snižování administrativy zejména pro nejmenší podnikatele by většímu zapojení těchto lidí pomohl výrazně vyšší než aktuálně nastavený limit oznámené dohody jako čtvrtiny průměrné mzdy, který byl ve skutečnosti spočítán tak, aby kopíroval dosavadní, dlouhá léta neměnnou a inflací dávno překonanou částku 10 000 Kč,“ dodává viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.