Češi jsou proti dovozu elektřiny, preferují výstavbu nových elektráren

Více než čtyřem pětinám lidí by vadilo, pokud by se Česko stalo závislé na dovozu elektřiny. Aby zůstalo soběstačné, mělo by podle nich investovat do výstavby dalších elektráren. Dvaasedmdesát procent občanů podporuje stavbu obnovitelných zdrojů energie a 61 procent si myslím, že by měla v republice i po roce 2033 pokračovat výroba elektřiny z uhlí. Nicméně jen 17 procent lidí by bylo ochotno platit vyšší ceny elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Datarun.

Průzkum v době od 20. do 24. listopadu mezi tisícovkou lidí zjišťoval, jak vnímají energetickou soběstačnost ČR, do jakých zdrojů by měl český stát investovat nebo jak se staví k otázce zelené energie. Závislost ČR na částečném dovozu elektřiny v něm označilo jako problém 86 procent lidí a 85 procent se vyslovilo pro to, aby ČR kvůli soběstačnosti stavěla nové elektrárny. Dvě třetiny si rovněž myslí, že by stát měl finančně podporovat obnovitelné zdroje, které by využívaly domácnosti nebo firmy.

Vysokou podporu mají mezi veřejností i tradiční fosilní zdroje, zejména pak uhlí. Zatímco podle tří pětin lidí by dál měly fungovat uhelné elektrárny, s jejich výměnou za plynové souhlasí 31 procent dotázaných.

Menší problém se závislostí ČR na dovozu elektřiny mají lidé do 24 let. Mladí jsou více nakloněni také obnovitelným zdrojům a jsou častěji ochotni platit za dražší energie, pokud by byla důvodem podpora těchto zdrojů. Naopak největší problém s možnou závislostí Česka na dovozu elektřiny mají starší lidé, kteří se častěji přiklání i k provozu uhelných elektráren po roce 2033. Lidé s vyšším vzděláním pak častěji souhlasí s podporou výstavby nových elektráren, obnovitelných zdrojů, s nahrazením uhlí plynem, případně i dražšími energiemi kvůli obnovitelných zdrojů.

Podle 62 procent Čechů by ale energetika měla přejít do rukou státu, který by garantoval nízké ceny spíš než soukromníci. Podobný podíl dotázaných ví, aspoň částečně, co je obsahem takzvaného Green Dealu. Tato Zelená dohoda pro Evropu je stěžejním projektem Evropské komise a týká se přechodu EU k obnovitelným zdrojům energií, jejímž základem je sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55. Cílem je mimo jiné omezit emise skleníkových plynů a do poloviny století dosáhnout klimatické (uhlíkové) neutrality.