Moderní individualismus: Má člověk právo opouštět svůj stát a požádat o žití jinde?

Právo na migraci se začíná tematizovat u myslitelů, kteří pojímají člověka již silněji jako individuum, tedy v novověku, třeba u Thomase Hobbese. Ale i tito myslitelé ještě popírají, že by měl člověk právo opouštět svůj stát a chtít žít jinde. Pozdější myslitelé společenské smlouvy to „rozvolní“ a řeknou, že člověk má nárok odejít, ale už ne se vrátit. Nadále platí i u individualistických myslitelů, že člověk patří do jedné společnosti. A pakliže si vůbec vybrat může, tak přesně jednou.

V novověku však vznikají i jiné teorie, na které se dnes navazuje. Příkladem je Immanuel Kant, který už věc vidí přinejmenším v určitém kontextu jinak než Hobbes. Kant formuluje pojem světoobčanství, což tedy neznamená, že by si myslel, že kdokoli může žít kdekoli, naopak on je známý svým silným zakotvením – nikdy prý neopustil Královec, svůj rodný Královec.

A jak se názor na migraci vyvíjel dál? Je dnes právo na opuštění domácí země jedno ze zásadních? Poslechněte si nový díl podcastu Terezy Matějčkové!

Kompletní audio a videoverzi naleznete ZDE