„Rakušan rozjíždí šmírování ve velkém.“ Vnitro dál razí cestu volnému sledování na letištích

Ministerstvo vnitra nadále prosazuje novelu zákona o zpracování osobních údajů, která by legalizovala a do značné míry posunula užití kamerového systému s rozpoznáváním obličejů na letištích. Upozornil na to server Lupa.cz. Podstata je v tom, že resort žádá soud o obecné povolení systému, doposud bylo jeho užití daleko přísnější. Návrh vyvolal kritiku kvůli obavám z porušování práv na ochranu osobních údajů a rozporu s evropskou legislativou, konkrétně s novým AI Actem. Kritici varují před rizikem neomezeného sledování a nedostatečnou kontrolou nad zařazováním osob do databáze hledaných osob.

Kamerový systém na Letišti Václava Havla funguje od roku 2018 a využívá celkem 145 kamer k monitorování cestujících. Systém ale pracuje pouze s uloženou databází fotografií osob hledaných policií, zpravodajskými službami nebo Celní správou. Při shodě biometrických údajů systém upozorní na přítomnost hledané osoby.

Možnost plošného šmírování pomocí rozpoznávání obličejů byl jeden z důvodů, proč europoslanci za @PiratskaStrana hlasovali v Evropském parlamentu proti Aktu o umělé inteligenci. Tehdy jsme podle konzervativců prý slyšeli trávu růst. Nyní rozjíždí @Vit_Rakusan šmírování ve velkém. https://t.co/jwAg7D2N11

— Marcel Kolaja (@PiratKolaja) August 8, 2024

Systém nicméně doposud nefungoval aktivně a neukládal podobizny všech lidí zachycených kamerami, pohyboval se tak v určitém právním vakuu a to navzdory podnětu Úřadu pro ochranu osobních údajů z listopadu 2021, který upozorňoval na možnou nezákonnost provozu systému.

Nepřetržitě a bez vysvětlení

Takzvaný AI Act rozděluje technologie využívající umělou inteligenci do několika kategorií podle rizikovosti pro lidská práva. Biometrické sledování veřejných prostor v reálném čase je zařazeno mezi zakázané postupy. Použití těchto systémů je možné pouze za přísných podmínek a s předchozím povolením justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu.

Novela zákona o zpracování osobních údajů, kterou ministerstvo vnitra předložilo, se teď snaží sladit právní rámec s provozem biometrických systémů na letištích. Tedy nejen v Praze – Ruzyni, ale dalších mezinárodních letištích v tuzemsku, ať už jde o Brno nebo Ostravu.

Lupa.cz upozorňuje, že největší problém spočívá ve snaze resortu vnitra opodstatnit nepřetržitý provoz systému bez kontroly. Nařízení doposud udává, že „každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podléhá předchozímu povolení ze strany justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu“. Rovněž že „toto povolení by mělo být v zásadě získáno před použitím systému AI za účelem identifikace určité osoby nebo osob“. Jednoduše řečeno, povolení vydává soud, a to kvůli konkrétní osobě.

Ministerstvo vnitra ale v navrhované legislativě upravuje naopak obecné povolení systému vrchním soudem při jeho spuštění. „Zákon pak obsahuje pouze dosti vágní definici okruhu osob, které mohou být zařazeny do databáze rovnou jen z rozhodnutí policie,“ upozorňuje Lupa.cz.

Návrh byl kritizován z mnoha stran, včetně Úřadu pro ochranu osobních údajů, místopředsedy vlády pro digitalizaci a vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kritici upozorňují, že novela ohýbá pravidla AI Actu a že její implementace může vést k právním sporům a vysokým pokutám.

Možnost plošného šmírování pomocí rozpoznávání obličejů byl jeden z důvodů, proč europoslanci za Piráty hlasovali v Evropském parlamentu proti Aktu o umělé inteligenci. Tehdy jsme podle konzervativců prý slyšeli trávu růst. Nyní rozjíždí Vít Rakušan šmírování ve velkém,“ zlobil se například dosavadní pirátský europoslanec a bývalý místopředseda strany Marcel Kolaja.

Dlouhodobá kritika

Návrh novely tak sice přináší zlepšení v podobě jasnějšího právního základu pro fungování systému, ale neodpovídá na otázku, zda vůbec společnost chce biometrické kamery na letištích. Kromě toho návrh stále umožňuje nepřetržitý provoz systému bez dostatečné kontroly nad zařazováním osob do referenční databáze.

Pokud bude legislativa schválena, může vést k rozšíření biometrických sledovacích systémů i na další mezinárodní letiště v České republice. O osudu novely rozhodnou poslanci a senátoři, kteří budou muset zvážit její dopady před nadcházejícími parlamentními volbami.

Nelibost s návrhem přitom existuje dlouho. Vnitro podle organizace Iuridicum Remedium (IuRe) předložilo v předstihu novelu, která se je snaží obejít. „Zjevně je cílem zlegalizovat jednou pro vždy nepřetržité použití biometrických sledovacích systémů,“ kritizoval návrh advokát Jan Vobořil z IuRe. Podle Evropského parlamentu by sledování mělo být možné pouze u jednotlivců, u nichž to povolí soud.

Kritiku sklidil návrh i od vládní zmocněnkyně pro lidská práva. „Tato úprava neodpovídá nařízení o umělé inteligenci. Dle čl. 5 odst. 3 nařízení podléhá předběžnému povolení soudu nebo nezávislého správního orgánu každé využití systému. Oproti tomu navrhovaná úprava počítá s povolením neomezeného počtu využití za podmínek předem určených pouze rámcově. Jistým dohledovým mechanismem je oznamování zařazení osob do databáze pověřenci pro ochranu osobních údajů, který může vyjádřit svůj nesouhlas. Zde ale jednak nejde o povolovací režim, jednak nejde o nezávislý orgán,“ stojí v připomínkách. Více jsme psali zde.