Poslanci chtějí dramaticky měnit fungování univerzit. Ve hře je i omezení autonomie

Vysoké školy čekají v nejbližší době razantní změny. Ve sněmovně se totiž chýlí ke konci projednávání velké novely vysokoškolského zákona z dílny ministerstva školství (MŠMT). Poslanci k této novele však ve druhém čtení nahrály desítky pozměňovacích návrhů, které by přinesly výrazné změny na samotný chod univerzit a jejich autonomii.

Příprava novely zákona o vysokých školách začala v únoru 2023, kdy byl návrh zaslán do mezirezortního připomínkového řízení. V březnu 2024 byl projednán vládou a nyní se nachází mezi druhým a třetím čtením ve sněmovně.

„Vládní návrh novely přináší především změnu pravidel odměňování studentů v doktorských studijních programech. Nově například svazuje minimální stipendia doktorandů s výší minimální mzdy, ale rovněž zvyšuje tlak na efektivitu doktorského studia, do kterého budou uchazeči pečlivě vybíráni a bude lépe zajištěno jejich kvalitní vedení,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MŠMT Tereza Fojtová.

PODCAST: Proč tak rádi něčemu otročíme, když toužíme po svobodě?

K návrhu bylo ve druhém čtení ve sněmovně předloženo několik desítek pozměňovacích návrhů, a to jak ze strany koaličních, tak opozičních poslanců. „Není neobvyklé, že vládní návrhy procházejí v Poslanecké sněmovně významnými změnami prostřednictvím pozměňovacích návrhů. MŠMT má nicméně rezervovaný postoj k tomu, aby se touto metodou prováděly změny ve vnitřním uspořádání vysokých škol. Proto například nepodporuje pozměňovací návrhy směřující k úpravám kompetencí vnitřních orgánů vysokých škol, pravidlům volby rektora nebo děkana a tak dále,“ dodala Fojtová s tím, že MŠMT naopak podporuje některé návrhy, které mění uspořádání některých orgánů na straně státu, zejména osamostatnění Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a posílení jeho kompetencí o akreditaci vzdělávacích programů vyšších odborných škol.

Řadu tzv. „pozměňováků“ k novele nahrál poslanec hnutí STAN Jan Berki. „Dosavadní průběh jednání ukázal, že na některých změnách panuje široká shoda. Mezi ně patří úpravy doktorského studia a příjmu studujících v něm. Diskuse také ukázala, že třeba vnitřní struktura vysokých škol a také struktura jejich řízení by si zřejmě zasloužily hlubší změnu. Započne tak bezesporu příprava nového zákona o vysokých školách. No a podpora některých změn již nyní se ukáže právě ve třetím čtení,“ řekl pro Echo24 Berki.

„Pozměňovací návrhy, které jsem předkládal (většinou spolu s dalšími), měly za úkol například reagovat na problémy na VŠE, zjednodušit akreditační řízení, napravit nelogičnost v systému VOŠ či udělat krok k naplňování tzv. ESG standardů a vstupu do ENQA (Evropské asociace pro zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání),“ dodal Berki.

Velké změny nahrávali také poslanci za ODS, především pak Karel Rais. Ten například s poslanci z ANO navrhuje přenesení části pravomocí akademických senátů na správní rady. Jednat by se mělo například o kontrolování ekonomické činnosti univerzit či rozšíření práva volit rektora. Členy rady po projednání s rektorem jmenuje na šest let a odvolává ministr školství. Dále Rais s dalšími poslanci navrhují třeba to, že by fakulty měly při volbě děkana povinnost navrhnout rektorovi dva kandidáty, z nichž by si rektor vybral.

Podle členky školského výboru Renáty Zajíčkové ODS všichni aktéři vzdělávání dlouhodobě volají po novelizaci VŠ zákona. „Jeho ustanovení již nevyhovují společnosti, studentům a ani samotným vysokým školám. V programovém prohlášení jsme se zavázali k modernizaci terciálního vzdělávání. Proto MŠMT přichází s novelou,“ uvedla Zajíčková.

Nepřehlédněte: V hlavní roli „zelená“ Španělka. Grilování eurokomisařů se blíží

„Pravdou je, že původní záměr byl zlepšit především postavení doktorandů, což se návrhem děje. Vzhledem k naléhavosti dalších změn jsou navrženy i úpravy, které původní návrh novely neobsahoval, napr. u VOŠ. Protože se o potřebných změnách diskutuje již roky, jsou v poslanecké sněmovně s vědomím MŠMT načteny tzv. pozměňovací návrhy. Ty neobsahují nic, o čem by se v minulosti nevedla odborná debata. Na některých navržených změnách je mezi odborníky shoda,“ dodala Zajíčková.

Stínová ministryně školství Jana Berkovcová pro Echo24 řekla, že u novely VŠ zákona se stalo to, co se stane vždycky, když se otevře školský zákon. „Vedle původního návrhu změn se přilepí desítky dalších pozměňovacích návrhů. Novela vysokoškolského zákona se stala nepřehlednou změtí 44 pozměňovacích návrhů. Hnutí ANO jich předkládá 12, koaliční poslanci jich předkládají 32,“ uvedla Berkovcová.

„Z nich některé jsou natolik zásadní a transformační, že by si zasloužily jít samostatnou novelou s řádným legislativním procesem a nikoliv jen jako pozměňovací návrh poslance. Jedná se především o kontroverzní návrhy o nezávislosti NAÚ a akreditacích VOŠ. Původně jsme za náš klub novelu chtěli podpořit. Ale díky řadě kontroverzních pozměňovacích návrhů, zvažujeme novelu jako celek nepodpořit,“ dodala poslankyně.

Univerzity se obávají o autonomii

Předseda školského výboru Matěj Ondřej Havel pro Echo24 řekl, že novela je poměrně velká, proto ostře sledovaná. „Tomu také odpovídá zájem akademiků, expertů či asociací o projednávání ve Sněmovně. Na školském výboru proběhlo minulý týden dlouhé a důkladné projednání po druhém čtení, kterému předcházelo ještě delší projednání na podvýboru pro vysoké školy,“ popsal Havel.

„Zásadní změny – připomenu reformu doktorského studia a významné navýšení a změny v čerpání doktorského stipendia – obsahuje samotná novela. Prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů, což je také standardní parlamentní cesta, se doplňují některé další změny (např. změny u VOŠ nebo osamostatnění Národního akreditačního úřadu). Diskuze, která se nad nimi vede v rámci koalice, i v rámci parlamentních institucí, je natolik důkladná, že věřím v kvalitu výsledných návrhů, na kterých se shodneme,“ dodal Havel.

Člen výboru Šimon Heller (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že navrhnout pozměňující návrh může ve druhém čtení každý poslanec. „Jakým způsobem MŠMT vedlo debatu nad některými změnami zásadního charakteru je potřeba se ptát MŠMT,“ řekl Heller.

Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek pro Echo24 uvedl, že pro ně jsou důležité hlavně studentské půjčky, jejichž zavedení navrhuje skupina poslanců v čele s Berkim, Havlem či pirátkou poslankyní Klárou Kocmanovou. „Jde nám o to, aby studenti lépe vyžili s financemi. A také opatření proti podvodům na školách, aby se podvádění omezilo a školy neprodukovali absolventy, kteří nic neumí a uspěli jen díky podvodům. Jsou případy opsaných prací nebo sluchátek v uchu při státnicích a chodí tu pak lidi s falešnými diplomy, což každého, kdo si to odpracoval, štve,“ dodal Michálek s tím, že zmíněný poslanec Rais Piráty nijak neoslovil, takže jeho návrhy neřešili a neplánují je podpořit.

Představitelé vysokých škol se proti některým změnám ostře vymezují, především pak proti těm, které by měly omezit autonomii univerzit. „Zvláště ostře kritizujeme pozměňovací návrhy, které by zásadním způsobem narušily akademické svobody, především v oblasti volby rektorů. Rada vysokých škol vždy hájila autonomii vysokých škol, a proto jakékoliv snahy o politizaci těchto klíčových rozhodovacích procesů vnímáme jako naprosto nepřípustné,“ uvedla pro Echo24 Rada vysokých škol (kompletní stanovisko přineseme v dalším článku).