Návrat kyvadla

KOMENTÁŘ

Návrat kyvadla
Švýcaři v referendu odmítli ústavní zakotvení enviromentálně odpovědné ekonomiky. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Víkendové referendum ve Švýcarsku (ach, jak já tyhle možnosti Švýcarům závidím!) mělo rozhodnout o tom, zda alpská konfederace akceptuje velmi ambiciózní návrh místní mládežnické organizace Zelených. Podle něj by součástí švýcarské ústavy byl závazek zredukovat uhlíkovou stopu státu o více než 90 procent.

Referendum skončilo očekávaným neúspěchem, ale rozsah toho neúspěchu očekávání překonal: proti se postavilo zhruba 70 procent občanů a iniciativa nezískala na svoji stranu ani jeden ze 26 kantonů. O moc jednoznačněji už nějaký návrh odmítnout nelze.

 

Přitom před pouhými šesti lety zaplňovalo hnutí Fridays for Future ulice a tehdy ještě nezletilá Greta Thunbergová v Organizaci spojených národů „myla hlavu“ světovým lídrům: „Jak se opovažujete?“ V EU byl na koni Frans Timmermans a s myšlenkou Nového zeleného údělu si pohrávali na obou stranách Atlantiku. Společenské kyvadlo se zhouplo velmi rychle a to zhoupnutí urychlil covid, inflace i válka ve východní Evropě. V jejich světle se příliš radikální ekologická opatření jeví být neúnosným luxusem, a to i ve Švýcarsku. Není už to Absolutní Priorita Číslo 1, ale jen jeden z mnoha zájmů společnosti, který musí soupeřit s jinými zájmy – a občas v tom soupeření podlehne.

Výkyvy pomyslných společenských kyvadel nejsou žádná novinka: uvolněná, až frivolní dvacátá léta (ta před sto lety) byla velkým protikladem k viktoriánské době, která přitom skončila jen o generaci dřív. Co se změnilo, je frekvence těch výkyvů. Cykly akce a reakce vždycky začínají vytvářením „kroužků nespokojenců“, kteří chtějí změnit momentální trend. Jenže tento proces býval v offline světě pomalý. Vyžadoval, aby se spolu seznámili jednotlivci, kteří si ve svém okolí se svými názory připadali „jako kůl v plotě“, a pozvolna si uvědomili, že sami nejsou, ba dokonce že je jich dost na to, aby mohli mít se svými myšlenkami a názory nějaký úspěch. To jde dnes, ve skrznaskrz propojeném světě, daleko rychleji než dřív, a pokusy nasadit tomu propojení tvrdý úřední chomout pomocí různých protidezinformačních regulací zatím selhaly, dokonce možná akcelerovaly celý vývoj.

První pozorování: státy jako Švýcarsko, se svými demokratickými mechanismy, jsou schopny na takové výkyvy kyvadla reagovat rychleji. Evropské struktury v EU tuto pružnost nemají a budou se snažit „táhnout“ na opačnou stranu, což bude vyvolávat velký nesoulad s obyvatelstvem.

Druhé pozorování: pro některé záměry už je to kyvadlo příliš rychlé. Pokud se například budou co pár let střídat u moci strany, které chtějí stavět jaderné elektrárny, s těmi, které to odmítají, výsledek bude horší, než kdyby na dvacet let převážil jen jeden z obou názorů.
Žádný recept na to však nemám.

 

×

Podobné články