ČT a rozhlas by mohly žádat data o firmách. Hlídaly by, jestli platí poplatky, navrhuje koalice
POPLATKY ZA ČT A ČRO
Koaliční poslanci poslali do sněmovny potenciálně dost kontroverzní pozměňovací návrh k takzvané velké mediální novele. Ten by totiž Českou televizi rozhlas opravňoval žádat o osobní data firem, konkrétně od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Důvodem má být efektivnější výběr rozhlasových a televizních poplatků, jde ale také o další důvod k obavám o výslednou podobu už tak sporného zákona.
Podstatou návrhu je poskytnutí provozovatelům veřejnoprávního vysílání přístupu k informacím. Data by veřejnoprávní média využívala k účelu kontroly a výběru poplatků. Zákon počítá s tím, že poplatky za ČT a ČRo budou odstupňovány podle počtu zaměstnanců, což má prý přinést větší spravedlnost a přesnost při určování výše poplatků pro jednotlivé subjekty. Společnosti nad 25 zaměstnanců už i tak přitom budou platit až 246 tisíc korun ročně.
Provozovatelé vysílání by mohli data požadovat od ČSSZ, která je správcem informačního systému zahrnujícího údaje o zaměstnancích firem a podnikatelů. Návrh však vyvolává mnoho otázek ohledně ochrany soukromí a citlivých údajů. Mnozí je mají za citlivé.
Šéf sněmovního mediálního výboru a poslanec opozičního ANO Patrik Nacher se vůči pozměňovacímu návrhu ostře vymezil. Podle Nachera koaliční poslanci podávají takové návrhy bez dostatečné transparentnosti a bez konzultace s odborníky či výbory. „Toto do toho zařazuji. Aniž by o tom jakýmkoliv způsobem hovořili na výborech a prezentovali to. Neslyšel jsem, že by pravicové subjekty chtěly kontrolovat či fízlovat firmy. Osobně s tím nesouhlasím, vyvolává to pak ještě větší odpor k poplatkům než předtím,“ vyjádřil se Nacher pro Echo24.
Jakob a Lacina: Nástroj pro lepší kontrolu
Předkladateli návrhu jsou poslanci Jan Jakob (TOP 09) a Jan Lacina (STAN). Ti naopak návrh obhajují jako klíčový nástroj pro zajištění spravedlivějšího výběru poplatků. Důvodem jejich návrhu je, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby často neuvádějí přesné počty svých zaměstnanců, což komplikuje kontrolu výběru poplatků. Předkladatelé argumentují, že Česká televize a rozhlas by tak mohly účinněji ověřovat, zda firmy platí správnou výši poplatků na základě aktuálních počtů zaměstnanců.
„Vznikne tak nástroj, který by pro výběr poplatků od právnických osob a podnikajících fyzických osob zlepšil důkazní situaci provozovatelů vysílání ze zákona,“ uvedli poslanci v odůvodnění s odkazem na to, že podobné systémy již fungují v jiných odvětvích, například u dodavatelů energií.
Podle předkladatelů je rovněž nutné, aby kontrola probíhala v součinnosti s ČSSZ, která má jako jediný subjekt přístup k relevantním datům. Předkladatelé rovněž tvrdí, že novela zajišťuje dostatečnou ochranu osobních údajů tím, že ČT a ČRo mohou získané informace používat výhradně pro účely kontroly poplatníků.
Otázky ochrany osobních údajů
Otázka ochrany osobních údajů je přitom jedním z nejcitlivějších témat souvisejících s tímto návrhem. Podle mluvčího Úřadu pro ochranu osobních údajů Milana Řepky jsou navrhované informace o počtech zaměstnanců firem do jisté míry veřejně dostupné prostřednictvím Automatického registru ekonomických subjektů (ARES). Nicméně Řepka upozorňuje, že by mělo být jasně stanoveno, za jakých podmínek mohou veřejnoprávní média tyto informace získávat.
„Z pohledu ochrany osobních údajů v předmětném pozměňovacím návrhu jde v podstatě jen o získání aktuálních informací o počtech zaměstnanců podnikající nebo fyzické osoby, které jsou už nyní veřejně dostupné prostřednictvím Automatického Registru Ekonomických Subjektů (ARES),“ uvedl Řepka. „Je otázkou, zda by neměla být upravena i působnost ČSSZ pro její součinnost při poskytování osobních údajů poplatníků sociálního pojištění pro provádění jejich kontroly ze strany České televize a Českého rozhlasu,“ dodal. Jde totiž o to, že ČT a rozhlas by mohly žádat i jméno, příjmení, obchodní firmu, místo podnikání nebo identifikační číslo (IČ).
Novela zvyšuje poplatky a rozšiřuje okruh poplatníků
Návrh pozměňovacího ustanovení je součástí širší mediální novely, která přináší výrazné změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Novela plánuje zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro Český rozhlas o 10 korun na 55 korun měsíčně. Kromě toho zavádí mechanismus automatické valorizace poplatků každé tři roky podle inflace.
Nejvýraznější změnou je však rozšíření okruhu poplatníků. Dosud byly povinny platit poplatky ti, kteří vlastnili televizní nebo rozhlasové přijímače. Nově by poplatek ale musely platit i ty domácnosti a firmy, které vlastní byť jen jedno zařízení schopné přijímat vysílání i prostřednictvím internetu – tedy chytré telefony, tablety nebo počítače. Tato změna by podle odhadů mohla přinést ČT a ČRo až 600 tisíc nových poplatníků.
Opozice tuto změnu dlouhodobě ostře kritizuje. Poslanec Aleš Juchelka (ANO) označil rozšíření poplatkové povinnosti na chytrá zařízení za „nepřijatelné“ a „zbytečně zatěžující lidi, kteří televizi či rozhlas nesledují“. Opozice už podala pozměňovací návrhy, které mají toto ustanovení zrušit. Proti byli i Piráti.
Vláda obhajuje zvýšení poplatků jako nezbytné
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) hájí návrh novely jako nezbytný krok pro zajištění dlouhodobé finanční stability veřejnoprávních médií. Podle Baxy nebyly poplatky upravovány již od roku 2008, a veřejnoprávní média se tak potýkají s výrazným nedostatkem financí. „Veřejnoprávní média plní klíčovou roli v poskytování nezávislých a ověřených informací. Navýšení poplatků je nutné, abychom zajistili jejich další fungování a nezávislost na komerčních tlacích,“ uvedl Baxa na jednání mediálního výboru.
Opoziční poslanci však volají po alternativním řešení financování, které by zahrnovalo například přímé financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. Podle nich by takový krok zajistil větší transparentnost a odpovědnost při nakládání s veřejnými prostředky.