Poslední překážka padla: Senát kývl na postupný odchod do penze až do 67 let

Senát ve středu večer schválil beze změn vládní důchodovou reformu, která mimo jiné zvyšuje věkovou hranici pro odchod do penze postupně o dva roky na 67 let. Rozhodl tak podle očekávání přes výhrady opozice nebo odpor odborů. K nejspornějším pasážím novely o důchodovém pojištění patří koalicí prosazené omezení počtu pracovníků v rizikových profesích, kteří mají mít nárok na nekrácený předčasný důchod. Reformu nyní dostane k posouzení prezident Petr Pavel, který už předem ohlásil, že se pod ní podepíše.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil reformu, kterou podpořilo 48 ze 66 přítomných senátorů, za „maximum kompromisu politického i společenského“. Debata senátorů o reformě trvala asi šest hodin, vystoupily v ní tři desítky senátorů, někteří opakovaně.

Reforma je podle vládní koalice nutná z ekonomických důvodů, aby s ohledem na zvyšování počtu seniorů měli zaručené důstojné důchody od státu i budoucí starobní penzisté. Deficit systému důchodového pojištění loni dosáhl rekordních 72,8 miliardy korun.

Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), v loňských částkách tedy kolem 350 miliard korun. Po schváleném zpřísnění pravidel pro předčasné penze, zpomalení valorizací a po reformě by se schodek mohl pohybovat kolem 1,5 procenta.

Koalice ve vládní novele omezila ze 125 000 na přibližně desetinu okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Nadále se má týkat zhruba 12 000 lidí v nejrizikovější čtvrté kategorii. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Zhruba 112 000 pracovníků ze třetí kategorie, kteří jsou vystaveni nadměrné fyzické zátěži, vibracím, velkému chladu či teplu, by měli zaměstnavatelé podle chystaného návrhu koalice povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty.

Zejména tuto úpravu ostře kritizují odbory. „Vůbec nerozumíme, proč je vládním politikům zatěžko nechat v zákoně tuto možnost pro větší počet zaměstnanců. O zdánlivě uspořené peníze pak stát přijde ve zdravotnictví a také třeba na sociálních dávkách,“ uvedl ve středu večer předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. „Apelujeme na pana prezidenta Petra Pavla, aby potvrdil, že je hlava státu, nikoliv prodloužená ruka čtyřkoalice, a důchodovou ´reformu´ nestvrdil svým podpisem,“ dodal.

Hlavní opoziční výtku vládě, že zvyšuje hranici odchodu do důchodu o další dva roky, se ministr Jurečka před senátory snažil odbýt tím, že k tomu dojde až v roce 2056. Dvouleté zvýšení bude podle něj nabíhat postupně o měsíc ročně, naplno se bude týkat lidí narozených po roce 1989. Povinný příspěvek zaměstnavatelů na penzijní spoření pracovníků v rizikových profesích, který má nahradit vyřazení části z nich na nekrácený předčasný důchod, bude zavedený od roku 2026, uvedl dnes ministr při obhajobě reformy v horní parlamentní komoře.

„Této hodnoty dosáhneme v roce 2056,“ řekl ministr ke zvýšení hranice pro odchod do penze na 67 let věku. Změna je podle Jurečky výrazně zásadní pro stabilizaci salda systému důchodového pojištění, který skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun.

Vládní reforma počítá také se zavedením minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy. Snížit se má výpočet nových penzí mezi lety 2026 ač 2035, započítat se v něm má menší část výdělku. ANO, které chce v případě volebního úspěchu za rok reformu zrušit, neprosadilo návrat původních pravidel běžných valorizací důchodů se započítáním poloviny růstu reálných mezd místo třetiny a pravidel mimořádných zvyšování penzí při vyšší inflaci, které nahradil dočasný přídavek.

Poslanci s cílem zvýšit porodnost upravili v rámci reformy výchovné, které se má dál vyplácet jen na třetí a další dítě. Na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě. Vládní reforma počítá s dobrovolným společným vyměřovacím základem manželů nebo registrovaných partnerů v případě velkého rozdílu mezi jejich starobními penzemi.