Začíná těsný závod o budoucnost dětí. Pokud návrh neprojde, čeká je opět přijímačkové peklo

Vláda se chce vyhnout chaosu a zoufalství rodičů i dětí, které se na jaře strhlo kolem přijímacího řízení na střední školy. Příští rok hrozí vzhledem k demografii ještě horší situace. To se má nyní změnit, systém se má digitalizovat a přidat další, třetí přihlášku navíc. Žáci si přitom dopředu určí prioritu škol, o které mají zájem. Má jít o poměrně svižný běh, kterému ovšem mohou stát v cestě překážky. „Je potřeba, aby vše bylo zprocesované do konce prosince,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 Renáta Zajíčková (ODS), členka školského výboru sněmovny i Národního konventu o vzdělávání, který sestavil nový ministr školství. Pokud se návrh nepodaří dotáhnout do konce, děti zřejmě čeká opakování letošního „jara“.

Zní to poměrně optimisticky, letošní chaos v přijímacím řízení by se neměl příště opakovat. Ale co otázka digitalizace? Ministr školství Mikuláš Bek byl původně spíše opatrný, jestli je možné systém vytvořit už do příštího školního roku.

Aby stresu rodičů a dětí okolo přijímaček skutečně odzvonilo už v dalším školním roce, máme připravené tři varianty – od nejoptimističtější po krizovou. Je potřeba, aby vše bylo zprocesované do konce prosince. To z prostého důvodu, že ředitelé musí do konce ledna vyhlásit kritéria přijímacího řízení. Tam musí přesně stanovit podmínky prvního kola.

Celý proces má dvě roviny, legislativní a technickou. Pokud jde o legislativní, nejen koaličně, ale i s opozičními hnutími ANO a SPD jsme se shodli, že bychom to měli podpořit společně. Aby se to stihlo, musí jít o poslanecký návrh, který musíme v průběhu podzimu ideálně včetně opozice do sněmovny přinést.

Nejprve tedy z legislativního pohledu, jak se má systém nastavit?

Uchazeč bude mít tři možnosti, jak do procesu přijímacího řízení vstoupit. V první se bude moci zapojit plně elektronicky, využije nový informační systém, elektronickou platformu a všechny dokumenty a údaje bude poskytovat elektronicky. To bude velký bonus, bude mít možnost sledovat průběžné výsledky přijímacího řízení i jednotlivé školy z hlediska počtu přihlášek a podobně. To bude vyžadovat provést autorizaci, tedy třeba bankovní identitu.

Druhá varianta bude „hybridní“, tedy uchazeč vyplní elektronicky přihlášku, ale pak ji vytiskne a přinese do školy. A poslední varianta zůstane v současném režimu, to znamená vyplnit tištěnou přihlášku a pak ji donést do školy. Škola, kterou si zvolí v prioritizaci jako první, bude zadávat údaje o uchazeči do systému, tedy zadá údaje za všechny až tři školy.

A z pohledu fáze technické?

I zde tedy platí varianty od nejoptimističtější po, jak se říká, variantu „brod“. Bez ohledu na počet přihlášek, vytvoření potřebného softwaru nebude extrémně složité. Nejdramatičtější fáze je zde to, zda se to podaří včas vysoutěžit jeho dodavatele a zdali nenastane nějaké zdržení – náležitosti jako odvolání a podobně. Nicméně, pokud by došlo na variantu „brod“, je Cermat připravený najmout na dohodu experty, kteří by software na míru vytvořili jako externí zaměstnanci. V běhu je tedy vše pro to, aby přijímací zkoušky v příštím školním roce proběhly už v těchto třech zmíněných variantách.

I krizový scénář tedy počítá s tím, že se to stihne do ledna. Kdy bude jasné, že by mohl nastat?

Ano, i ta varianta „brod“ by měla jít stihnout tak, aby do konce ledna ředitelé mohli vyhlásit kritéria přijímacího řízení. Výběrové řízení na dodavatele softwaru už Cermat spustil, mělo by se vyřešit do konce prázdnin. Pokud se ukáže, že dojde k nějakému zpochybnění, odvolání, zkrátka vážnému zdržení, nejpozději v září by se mělo eventuálně přistoupit na krizový scénář.

Zmiňovala jste, že plně elektronická varianta bude znamenat využití elektronické identifikace, tedy bankovní identity či například datových schránek. Zrovna u datových schránek se ukázalo, že nemalá část lidí dokáže být, řekněme, minimálně z počátku nedůvěřivá. Neobáváte se, že vysoký počet lidí zůstane u „papírové“ varianty a opět to vytvoří nějaký zmatek?

To se nedomnívám, předpokládám, že většina rodičů zvolí plně elektronickou variantu, protože právě ta přináší uchazeči i rodičům výhody z hlediska sledování přijímacího řízení. Je to něco, po čem všichni volají a významně to zjednoduší přijímací řízení. Uleví to stresu, kdy větší část uchazečů nevěděla, jestli je přijatá, čekala na kroky dalších uchazečů či zápisové lístky. Samozřejmě, chování uchazečů i rodičů je zatím neozkoušené. Bude to pro ně něco naprosto nového, tedy nebude tam moment, kdy se dítě dostalo na dvě školy a nyní si bude vybírat. Žák bude muset velmi pečlivě vážit, kterou školu si dá na první prioritní místo, kterou na druhé, kterou na třetí. Což je samozřejmě také možnost, může si dát klidně jen jednu či dvě přihlášky.

Z hlediska „zmatku“ je třeba také říct, že budou vytvořené i kontrolní mechanismy. Kromě té první prioritní školy, která bude údaje do systému zadávat, je uvidí i ostatní školy. Tedy ředitel, jehož škola bude na uchazečově druhém či třetím místě, bude mít za povinnost údaje i zkontrolovat.

Co se bude dít, pokud se nedostane dítě nikam? Budou i další kola digitalizovaná?

Pokud se žák po prvním kole rozhodne, že ani na jednu ze škol nechce nastoupit, může se do určitého data místa vzdát. V ten okamžik ho škola vyřadí ze systému a bude mít možnost přihlásit se do druhého kola. To bude na rozdíl od uplynulých přijímacích zkoušek také v režii Cermatu. To znamená – i ve druhém kole si bude žák moct vybrat tři školy, bude možnost volit jakoukoliv variantu, s jediným rozdílem, že už nebude dělat přijímací zkoušky. Pokud si škola pro druhé kolo stanoví, že chce vzít v potaz výsledky společné části jednotné přijímací zkoušky, stanoví to do svých kritérií.

Na rozdíl od třetího kola, které už bude plně v režii školy. Nic to ale nemění na tom, že bude škola údaje o uchazeči ve třetím kole do systému zadávat, systém bude kontrolovat, jestli se dítě někam nehlásí přes to, že už je někde přijaté a nevzdalo se svého místa. Uchazeč v prvním kole dostane jedinečný kód, který ho bude provázet po celou dobu přijímacího řízení.

Pokud by nastal, řekněme, „krizový“ scénář, tedy do ledna by se to nestihlo, počítá se zkrátka s ponecháním současného stavu?

Předpokládám, že ano. Nikdo si to nepřipouští, Cermat i ministerstvo školství na tom intenzivně pracují, ale ano, pokud by se objevil nějaký nepřekonatelný problém, zůstala by v platnosti dosud platná varianta přijímacích zkoušek.

Existuje už odhad, kolik by tato změna mohla stát, například i s rozpětím ke krizovým scénářům?

Zhruba 4 až 6 milionů by mělo stát technické řešení. Dá se očekávat, že mohou vzniknout nějaké další náklady. Pro školy bude změna znamenat, že mohou mít více přihlášek, tedy budou potřebovat třeba více zadavatelů jednotné přijímací zkoušky. Ale nemělo by jít o závratné částky.