Dotační politikou až ke dnu? Lidovci se nemohou vymanit z konce volebního žebříčku

Lidovci se v současném volebním obdobím pyšní největším poslaneckým klubem své moderní historie. Paradoxně ho však drží v době, kdy mají dlouhodobě poměrně mizivou podporu, alespoň z hlediska průzkumů volebních preferencí. V koalici Spolu už takto strana vstupovala do posledních sněmovních voleb, před kterými se pohybovala jako samostatný subjekt poměrně hluboko pod pětiprocentní hranicí. Předseda strany a ministr Marian Jurečka tehdy říkal, že čas řešit vlastní preference bude po volbách. O dva roky později jsou lidovci na dlouhodobém minimu.

KDU-ČSL získala díky přepočtu hlasů v koalici Spolu i přes nízkou reálnou podporu bohatý poslanecký klub, obsadila třiadvacet křesel. K tomu řídí ministerstvo zemědělství, ministerstvo práce a ministerstvo životního prostředí. Podařilo se jim tak obsadit některé pro stranu zásadní resorty, které odpovídaly jejich předvolebním prioritám.

Ve vládě vedené premiérem Petrem Fialou (ODS), kterou tvoří koalice pěti stran, se lidovci rádi popisují jako sociální svědomí vlády. Není tak zřejmě náhodou, že se v posledních dvou letech stali tváří určité dotační politiky. Ať už jde o letošní roli ministra životního prostředí Petra Hladíka, který už na jaře mluvil o výzvě všem, aby si nezapomněli vzít dotaci z evropských fondů a nyní vyhlásil milion na opravu „domu po babičce“ vlastníkům nemovitostí, či případně o obhajobu nezdanění tichého vína, které by mohlo přinést několik miliard do rozpočtu.

V sociální oblasti zase ministerstvo práce pod vedením šéfa strany Mariana Jurečky prosadilo „pastelkovné“, tedy mimořádnou dávku pět tisíc pro rodiny s dětmi, resort také vyvolal nebývalou vlnu žádostí o předčasné důchody výzvou, že si lidé mají dojít včas pro více peněz. Peníze k důchodu navíc pak dostali rodiče, kteří pečovali o děti. Ačkoliv jde o kroky, které v určitém ohledu souzní s předvolební rétorikou KDU-ČSL, v době rekordních schodků a snahy konsolidovat rozpočet budí často kritiku expertů.

Lidovecké kroky, ač zdánlivě míří na jejich tradiční voliče, se přitom zjevně neodráží v preferencích strany, které se už od předchozích voleb drží většinou pod pětiprocentní hranicí. A podle posledního průzkumu agentury Median padli lidovci na dlouhodobé minimum pouhých 2 %.

Při pohledu na volební jádro mají lidovci jen 1 % skalních podporovatelů, potenciál jim ukazuje v tomto modelu až možný zisk 7 %. Ani u ostatních agentur se lidovcům nedaří. Poslední průzkum agentury Kantar pro ČT z května jim přiřkl propad o procentní bod na 4 %. Stejně tak u květnového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News přiřkl model lidovcům 3,4 % jakožto nejslabší vládní straně.

Podle analytika společnosti Median Ivana Cukera hrají roli dva trendy. Zaprvé, slabší strany z předvolebních koalic opouští voliči a míří za silnějšími, v případě KDU-ČSL tak voliči mizí zejména za ODS. „Další je přirozená úmrtnost. Lidovci mají typicky starší voliče podobně jako komunisti,“ řekl deníku Echo24 Ivan Cuker. Co se složení voličů strany týče, v datech Medianu jde zejména o věkovou kategorii 45 až 54 let, ze dvou třetin pak středoškoláky s maturitou. A tradičně podporu v menších městech, tedy v sídlech majících mezi 20 až 100 tisíci obyvatel.

Podle politologů by situace měla být pro lidovce varováním, že se dlouhodobý trend nízkých preferencí může otočit směrem dolů. Šéfa strany Mariana Jurečku přitom nečeká zrovna populární úkol, jeho resort má na starosti provést zásadní reformu důchodů, o které se mluví dvě dekády. Ta se má dotknout jako první právě dnešních padesátníků a hned za nimi čtyřicátníků.