Nový návrh: Pracovníci by měli mít přestávku nejpozději hodinu před koncem směny
PRACOVNÍ PŘESTÁVKY
Pracovníci by podle návrhu ministerstva zdravotnictví (MZd) měli mít přestávku nejpozději hodinu před koncem směny. Novela nařízení o ochraně zdraví při práci, kterou ve středu projedná vláda, mění na žádost hygienických stanic také podmínky pro osvětlení pracovišť. Do české legislativy zapracovává i evropskou směrnici, která se týká ochrany před biologickými činiteli, nově mají být sledované také v laboratořích a v prostorech pro pokusná zvířata.
Během osmihodinové pracovní směny musí mít pracovník nejméně dvě pětiminutové až desetiminutové přestávky, při dvanáctihodinové čtyři. „Na základě jednání se zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců je zachována délka trvání bezpečnostních přestávek pět až deseti minut, doplněno však je, že poslední bezpečnostní přestávka se zařazuje nejpozději jednu hodinu před ukončením směny,“ uvedlo MZd, které materiál pro vládu připravilo.
Při poslední změně odbory v připomínkách namítaly, že pětiminutová přestávka není z medicínského hlediska dostatečná pro odpočinek a regeneraci zatěžovaných částí těla. V říjnu 2023, když se projednávalo současné znění nařízení platné od loňského ledna, také odbory nesouhlasily s tím, aby se při prodloužené 12hodinové směně navýšil maximální celkový limit břemen z deseti tun pro muže a 6,5 tuny pro ženy, který platí pro osmihodinovou směnu.
Tentokrát MZd do novely požadavek Hospodářské komory ČR zapracovalo. „Tento model je u řady firem a jejich zaměstnanců oblíbenější než osmihodinové směny, a navíc je většinou nastaven jen asi patnáctiprocentní nárůst kumulativní hmotnosti,“ uvedla komora v připomínkách. Německo či Polsko podle ní kumulativní hmotnost za směnu v legislativě nemají, omezení by tak snížilo konkurenceschopnost ČR.
K nařízení se vláda vrací pravidelně. V roce 2022 se novela týkala teplot na pracovišti a souvisela s rostoucími náklady na energie a vytápění. Loňská novela měnila také podmínky pro osvětlení na pracovišti, podle MZd je ale pro krajské hygienické stanice, které dodržování kontrolují, obtížně aplikovatelná. Vypadne proto povinnost zaměstnavatele, uzavřít s krajskou hygienickou stanicí písemnou dohodu v případě, že osvětlení na pracovišti není vyhovující. Mění se také metodika, jak dostatečné osvětlení pro práci stanovit.
Stát se snaží chránit pracovníky před vznikem nemocí z povolání, jejichž četnost sleduje Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Nejčastějšími faktory, které vedou k nemocem z povolání jsou nadměrné jednostranné přetěžování, vibrace, prach s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého a chemické i biologické faktory způsobující onemocnění kůže,“ uvádí k tomu SZÚ na svém webu.
Od roku 2020 je výrazně nejčastější hlášenou nemocí z povolání onemocnění covid-19, které stát uznává u zdravotníků a pracovníků v lůžkové sociální péči. V roce 2023 bylo podle dat uznáno 6937 nemocí z povolání, meziročně o 5,9 procenta méně. Covid tvořil téměř 92 procent.
Jednostranná zátěž byla příčinou u 224 osob, sto lidí onemocnělo kvůli vibracím, 71 po vystavení oxidu křemičitému, 29 osobám vzniklo astma, 26 se nakazilo přenosnou nemocí v zahraničí a 15 lidí onemocnělo z azbestu. Ostatní příčiny, například vada sluchu způsobená hlukem nebo nákaza od zvířete, byly zastoupené v jednotkách případů.