Dopad energetické politiky: Německo zažívá šok, cena za megawatthodinu překonala rekord

Německo zažívá šok kvůli rekordním cenám elektřiny na burze. Cena dosáhla 936 eur za megawatthodinu, což je historický rekord. Za dramatickým nárůstem stojí podle médií kombinace nepříznivých podmínek, tedy nedostatek větru, husté mraky, mlha a nedostatečná výrobní kapacita nezávislá na počasí.

Tento stav je podle deníku Bild důsledkem politických rozhodnutí, která vedla ke snižování výrobě energie z uhlí a jaderných elektráren. Na jaře 2024 byla odstavena zařízení s výkonem přes čtyři gigawatty, přičemž poslední jaderné elektrárny byly uzavřeny již v roce 2022. Nabídka energie je tedy na základě politických rozhodnutí omezena, a pokud chybí i elektřina z obnovitelných zdrojů, vzniká krize.

Následkem jsou extrémní ceny pro městské provozovatele, obchodníky s elektřinou i průmyslové podniky, které musí nákup elektřiny na spotovém trhu zajišťovat. Například elektroocelárna společnosti Feralpi v saské Riese musela zcela zastavit produkci. Firma Anke GmbH, tradiční kovozpracující podnik z Essenu, provozuje pece pouze mimo špičkové ceny. Ředitel Tobias Wesselow popisuje situaci jako „finančně krvavě červené dny“, kdy ceny elektrické energie někdy desetinásobně překračují obvyklou úroveň.

PODCAST: Válka je brutální a krutá. Kdo v dětství šikanuje, může páchat zlo i dál

„Řada firem, které nakupují elektřinu na burze, dnes omezuje svou výrobu. To je katastrofa nejen z hlediska národní ekonomiky, ale i z pohledu jejich podnikání,“ dodává Wesselow.

Generální ředitel Svazu chemického průmyslu (VCI) Wolfgang Grosse Entrup upozorňuje na nezbytnost stabilních zdrojů energie. „Je to k zoufání. Naše firmy a naše země si nemohou dovolit výrobu pouze za ideálního počasí. Potřebujeme elektrárny, které dokáží spolehlivě pokrýt poptávku,“ řekl Entrup.

Dopady pociťují i domácnosti s flexibilními tarify. Až milion rodin se může potýkat s výrazným nárůstem nákladů. Dodavatel elektřiny Tibber již upozornil své zákazníky na možné cenové nárůsty až o 400 %.

PODCAST: Hranolka Schillerová. Děti tyranů a osvícení islamisté

Ekologické dopady tohoto stavu jsou podle Bildu alarmující. Německo se s emisemi přesahujícími 500 kg CO2 na megawatthodinu řadí mezi země s nejhorší uhlíkovou bilancí elektřiny v Evropě, spolu s Polskem, Českem a Irskem. Výroba z fosilních paliv pokryla více než 60 % domácí poptávky, přičemž bezmála čtvrtina potřeby byla zajištěna dovozem.

Energetický ekonom profesor Manuel Frondel varuje, že situace je ukázkou toho, co Evropu čeká, pokud budou další zdroje energie odstaveny bez odpovídající náhrady. „Současný stav je předzvěstí, co se stane, když budeme dále zavírat zdroje energie, aniž bychom vytvořili alternativy,“ uvedl Frondel.