Setkání Zemana s Pavlem byla symbolika, dělala se z toho kovbojka, míní politologové

PAVEL PREZIDENTEM

Setkání Zemana s Pavlem byla symbolika, dělala se z toho kovbojka, míní politologové
Petr Pavel a Miloš Zeman. Foto: Tým Petra Pavla
1
Domov
Jan Křovák
Sdílet:

Končící prezident Miloš Zeman a jeho nástupce Petr Pavel se poprvé od konce prezidentských voleb sešli v Lánech. Probrali výsledky voleb, hovořili o údělu přímo volené hlavy státu, ale také o Pavlových výhradách k fungování Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Pavel po zhruba hodinové schůzce novinářům řekl, že Zemana pozval na svou březnovou inauguraci. Tlumočil mu také zájem své manželky sejít se s nynější první dámou. Politologové, které oslovil deník Echo24, uvedli, že schůzka proběhla korektně, na obou stranách se ale v období od voleb dají najít výrazné přehmaty. Klíčové pro předání úřadu budou hlavně schůzky dalších představitelů KPR.

Pavel ocenil, že se podařilo schůzku dohodnout, byť s mírným zpožděním, považuje ji za standard. Hodinovou debatu označil za věcnou a vstřícnou. Zeman podle něj chtěl na schůzce hovořit o výsledcích voleb, ve kterých podporoval Pavlova protikandidáta z druhého kola Andreje Babiše.

Hovořili také o Pavlových výhradách k fungování KPR či o tom, že Pavel má dle svých slov informace o působení soukromé bezpečnostní agentury na Hradě, která působí mimo běžný bezpečnostní režim, má přístup do chráněných prostor a netransparentní financování. KPR už dříve odmítla, že by taková agentura na Hradě působila. Zeman podle Pavla záležitost připomněl s tím, že považoval Pavlovo vyjádření za předčasné a uvítal by, kdyby s ním počkal až po inauguraci a po seznámení se s detaily.

Zeman s Pavlem probírali i úděl přímo voleného prezidenta a Pavel v souladu s předchozími prohlášeními Pavel požádal Zemana, aby už nečinil do konce svého mandátu zásadní rozhodnutí. Na mysli měl zejména jmenování nového předsedy Ústavního soudu. Zeman v mezičase oznámil, že tento krok neučiní. Své rozhodnutí označil za vstřícné gesto na rozloučení. Pavel již dříve oznámil Zemanovo vyjádření za správné. Zeman rozhodnutí potvrdil. Zeman zároveň souhlasil s poskytnutím protokolu z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ohledně hospodaření KPR a jí podřízených organizací.

Politolog Jan Kubáček pro deník Echo24 řekl, že ho závěry schůzky nepřekvapily. „Spíše jsem počítal s tím, že se už dostaneme do standardního procesu, který bude daný podle jasného jízdního řádu. Oproti tomu, co si vzpomeneme z minulosti, tak i mezi Václavem Havlem a Václavem Klausem, kteří byli často na kordy, proběhlo předání KPR a předání rozpracovaných úkolů velice civilně. Předávání prezidentství mezi Klausem a Zeman bylo navýsost harmonické, tam se to předávalo za provozu a také velmi klidně,“ míní Kubáček. „Jsem také překvapen, že se z nynějšího předávání dosud dělala taková kovbojka,“ dodal.

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI pro Echo24 uvedl, že mezi Zemanem a Pavlem neexistuje žádná podobná zkušenost jako byl vztah mezi Zemanem a Klausem. „Ani společné pouto z bitevních politických polí, aby si uvědomili společný úděl, proto dnešní setkání působilo víc jako střet různých světů, možná i pohledů na prezidentský úřad. Přineslo spíš vlažný závazek ke konsensuálnímu transferu administrativ. Dá se čekat, že prakticky k němu vzhledem k tomu, kdo jsou Zemanovi nejvyšší úředníci, spíš nedojde,“ domnívá se Chytilek.

Podle politologa Michaela Drašara z Fakulty sociálních věd UK setkání zvoleného a dosluhujícího prezidenta proběhlo evidentně v důstojné atmosféře, i když Miloš Zeman odmítl společnou tiskovou konferenci se slovy, že je nikdy nedělal. „To není tak úplně pravda. Například v roce 2017 měl krátce po volbách společnou tiskovou konferenci s Andrejem Babišem, když ho pověřil sestavením vlády. Může to ukazovat na určité 'nesmíření se' Miloše Zemana s tím, jak prezidentské volby dopadly,“ připomněl pro Echo24 Drašar..

Podle Kubáčka je situace nyní bezesporu vyhrocenější než v předchozích dvou zmíněných případech předávání moci. „Padají totiž zásadní obvinění. I Petr Pavel vyslovil poměrně silné výroky a je potřeba se zamyslet, co bude dělat, pokud se ta jeho obvinění nepotvrdí,“ řekl Kubáček pro Echo24 s tím, že například slova o trestních oznámeních by se měla nechat v rukou orgánů činných v trestním řízení.

„Mám dojem, že to je ze strany Petra Pavla trochu lovení laciných bodů, ale pokud se ukáže, že ta vážná obvinění nemají relevantní oporu, tak může dojít k určitému znejistění nejen veřejnosti, ale i zaměstnanců KPR,“ domnívá se Kubáček a dodává, že současná kancelář skutečně nebyl pouze Vratislav Mynář nebo Jiří Ovčáček, ale další desítky profesionálů, kteří tam dlouhodobě pracují.

Pražský hrad, nebo tajemný hrad v Karpatech?

„Myslím si, že Miloš Zeman k tomu přistoupil jako ke schůzce se svým zvoleným nástupcem. On respektuje tu instituci a vítěze voleb. Druhý faktor je, že to ani nebylo tak vyhrocené, jak se mohlo zdát. Petr Pavel sám sebe trochu dostává pod tlak, protože se vytvořila chiméra, že Pražský hrad je tajemný hrad v Karpatech a nepřátelské území. Vlastně se to zbytečně zpolitizovalo a teď musí Petr Pavel trochu z těch pozic couvat,“ míní Kubáček.

Zajímavý byl podle Chytilka Zemanův důraz na hodnocení proběhlých voleb, speciálně věta, že "si to Babiš prohrál sám". „Ta ani nemá tolik zlehčovat vítězství Pavla. Spíš to lze číst tak, že Zemanovi se Babišův pokus uhrát volební vítězství s tématem pacifismu hluboce nelíbil, naznačil to dost jasně třeba i na jednání s polským prezidentem Andrzejem Dudou,“ řekl Chytilek s tím, že to zároveň velmi jasně demonstruje, že Zemanův osobní obrat v politice k Rusku byl a je autentický a až se bude hodnotit jeho složitý politický odkaz, neměl by se tento moment zlehčovat, protože je zásadní.

„Loni v únoru měl Zeman evidentně na výběr. Kdyby zaujal jinou pozici, mohla dnes naše pozice mít mnohem blíž k maďarské a veřejné mínění by bylo mnohem rozdělenější i v této otázce. Je stále evidentnější, že to tehdy neudělal nejen z taktických, ale i z hodnotových důvodů,“ dodal Chytilek.

Na druhou stranu podle Drašara nebyl ani Zemanův přístup úplně diplomatický. „O tom může svědčit i to, že schůzku musel iniciovat zvolený prezident, ačkoliv tím, kdo je ve funkci, je hostitelem a měl by na setkání zvát, je Miloš Zeman,“ poznamenal Drašar.

Podle Kubáčka byla schůzka Pavla se Zemanem jako setkání dvou lodních kapitánů. „Je to pochopitelně důležité, protože je potřeba lidem ukázat, že se nenaruší kontinuita toho úřadu. Je to dobře, je to nezbytné, ale řekněme si upřímně, že reálný chod kanceláře a průběžné práce visí především na setkání současného kancléře s jeho nástupkyní (Janou Vohralíkovou) a dalších představitelů toho úřadu, kteří budou přebírat agendu po svých předchůdcích, to je jednoznačně násobně důležitější,“ míní Kubáček. Dodal, že setkání obou prezidentů je jedna velká symbolika, aby se ukázalo, že nějaké předvolební výpady proběhly, ale že předání té moci proběhne bez problémů.
 
Chytilek připomněl, že Zeman sice před deseti lety deklaroval ochotu pokračovat s některými Klausovými spolupracovníky, ti ale v naprosté většině podali výpověď. „Podobné to bude i nyní a není na takové diskontinuitě nic špatného. Mezi prezidentem a jeho administrativním aparátem musí existovat oboustranná důvěra,“ uvedl Chytilek.
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články