Pozvánka do NATO pro neokupovanou část Ukrajiny. Zelenskyj naznačil ochotu ukončit válku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi Sky News naznačil, že je ochotný ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství své země v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Zelenskyj uvedl, že v zájmu ukončení "horké fáze války" by bylo nutné nabídnout členství v NATO neokupovaným částem země, pokud by samotná pozvánka do aliance zmiňovala mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny. Kyjev už dnes vyzval členské země NATO, aby Ukrajinu příští týden pozvaly do Aliance.

Ukrajinský prezident podle Sky News navrhl, že by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by ukrajinské území, které země ovládá, bylo vzato "pod ochranný deštník NATO". To by podle něj umožnilo později jednat o navrácení okupovaných území "diplomatickou cestou".

V rozhovoru s hlavním zpravodajem Sky News Stuartem Ramsayem Zelenskyj reagoval na zprávy médií, podle nichž by jedním z plánů zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války mohlo být to, že Kyjev postoupí Rusku území, které Moskva zabrala, výměnou za vstup Ukrajiny do NATO.

Zdá se, že Zelenskyj souhlasí s tím, že okupované východní části země budou prozatím z takové dohody vyňaty, dodala televize Sky News. "Pokud chceme zastavit 'horkou fázi války', musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou," řekl Zelenskyj. "Musíme to udělat rychle. A okupovaná území Ukrajiny může země získat zpět diplomatickou cestou," dodal.

Jde o první rozhovor, ve kterém Zelenskyj naznačil možnost dohody o příměří, která by zahrnovala ruskou kontrolu nad kteroukoli částí ukrajinského území. Během celého konfliktu ukrajinský prezident nikdy neřekl, že by Rusku postoupil jakékoli okupované území - včetně Krymu, který Rusko obsadilo v únoru 2014 a následující měsíc v rozporu s mezinárodním právem anektovalo.

Nová žádost o pozvánku do NATO

Zároveň v pátek zaslal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha členským státům NATO dopis, ve kterém je žádal, aby Ukrajinu už příští týden oficiálně pozvali do Aliance.

Ukrajina uvádí, že souhlasí s tím, že nemůže vstoupit do NATO, dokud neskončí válka. Pozvání ke vstupu by ale podle Kyjeva ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ukázalo, že nemůže dosáhnout jednoho ze svých hlavních cílů - zabránit Ukrajině stát se členem Severoatlantické aliance.

NATO prohlásilo, že Ukrajina do aliance vstoupí a že je na "nezvratné" cestě ke členství. Nevydalo však formální pozvánku ani nestanovilo časový plán. Diplomaté NATO tvrdí, že mezi členy aliance v této fázi neexistuje shoda na přizvání Ukrajiny. Jakékoli takové rozhodnutí by vyžadovalo souhlas všech 32 členských zemí NATO.

Sybiha však ve svém anglicky psaném dopise argumentuje, že právě teď je ten správný čas pozvánku vydat. "Domníváme se, že pozvání by mělo být v této fázi rozšířeno," napsal podle agentury Reuters.

"Stane se adekvátní odpovědí spojenců na neustálou eskalaci války, kterou Rusko rozpoutalo a jejímž posledním projevem je zapojení desítek tisíc severokorejských vojáků a využití Ukrajiny jako testovacího prostoru pro nové zbraně," uvedl Sybiha v dopise.

"Je čas, aby se Volodymyr Zelenskyj rozloučil se svými ambicemi v NATO," reagoval rychle na Zelenského šéf Výboru pro mezinárodní záležitosti Státní dumy Leonid Sluckij s tím, že válku ukončí až Rusko se svými vojsky.

Prohlášení ukrajinských politiků přichází krátce poté, co podle některých francouzských médií francouzský prezident Emmanuel Macron jednal s britským premiérem Keirem Starmerem údajně o možnosti vyslat vojáky některých evropských zemí na Ukrajinu, aby cvičili vojáky přímo na místě. Jednali také o možnostech další podpory Ukrajiny. Tento týden však britský ministr zahraničí David Lammy vyslání britských vojáků na Ukrajinu vyloučil.

K možnostem vyslání západních jednotek na Ukrajinu, ať už v roli instruktorů, či v rámci jednání k vytvoření nárazníkové zóny se vyjádřil i mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ten uvedl, že podle ruské zahraniční rozvědky se na Ukrajinu chystá mírový kontingent s až 100 000 západních vojáků. „Rozmístění mírových sil je možné pouze se souhlasem stran konkrétního konfliktu“, varoval Peskov.