ČT jako státní zbraň proti dezinformacím. Vláda to chce nařídit ze zákona

MEDIÁLNÍ NOVELA

ČT jako státní zbraň proti dezinformacím. Vláda to chce nařídit ze zákona
Kontroverzní návrh má změnit základní paragraf určující úkoly veřejnoprávních médií. Foto: Shutterstock
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Hádka o navýšení poplatků pro Českou televizi a rozhlas zastínila jinou zásadní změnu, kterou má přinést velká mediální novela. Změnit se má základní paragraf o fungování veřejnoprávních médií. Ta by podle něj měla nově ze zákona bojovat proti dezinformacím. Původně šlo o návrh Pirátů, který však posvětila při projednávání novely vláda. A v té zůstává přes to, že nad podivnou formulací úkolu pozvedla obočí i Legislativní rada vlády s tím, že není jasné, co zákonodárci po médiích vlastně chtějí. Piráti mezitím mluví o tom, že by mohlo jít dokonce o spolupráci přímo s ministerstvy či úřady.

Poslanecká sněmovna bude jednat o tzv. velké mediální novele na středeční mimořádné schůzi. Zákon médiím veřejné služby definuje několik hlavních úkolů, hned na prvním místě však ten zásadní: „Poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.“ Nyní se má tento úkol rozšířit, ministerstvo kultury na návrh Pirátů v mediální novele navrhlo přidat dodatek: „… a přispívání k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova“.

„Navrhuje se rozšíření těchto (hlavních) úkolů o oblast postupu proti dezinformacím. Dezinformace, tj. záměrně nepravdivé informace šířené s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají, zasáhly alespoň jednou v životě více než polovinu Čechů. Dezinformace cíleně mísí pravdu s konspiracemi, šíří chaos a nenávist, ohrožují svobodu, společnost, ústavní pořádek, strategické zájmy a mezinárodní závazky České republiky a přispívají k relativizaci pravdy a spravedlnosti. Účelem veřejné služby v oblasti televizního vysílání poskytované Českou televizí je naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu,“ uvádí se v nynějším návrhu velké mediální novely.

Česká televize je podle důvodové zprávy jakožto subjekt nezávislý na státu také zárukou menšího rizika zneužití postupu proti dezinformacím ze strany státu. „S ohledem na výše uvedené je logické, že právě veřejnoprávní média mají být jedním z hlavních nástrojů postupu proti dezinformacím. Zároveň je v návrhu explicitně zmíněno respektování svobody slova, která nesmí být při postupu proti dezinformacím jakkoli dotčena,“ stojí v důvodové zprávě.

Dodatek si našel kritiky jak mezi opozicí, tak ale i vládní legislativní radou, které předsedá pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Podle Legislativní rady vlády není jasné, zda by dodatek neznamenal kupříkladu novou povinnost aktivně vyhledávat dezinformace. „Samotný pojem dezinformace se v právním řádu neobjevuje a rozlišit dezinformaci od jiného nepravdivého či zavádějícího sdělení (např. misinformace) může v praxi činit problémy. Navíc není jasné ani to, kdo by měl být hlavním realizátorem postupu, ke kterému by Česká televize a Český rozhlas měly přispívat,“ uvedla Legislativní rada vlády.

Na to, k čemu má vlastně rozšíření paragrafu o „přispívání k postupu proti dezinformacím“ v praxi sloužit, se deník Echo24 dotázal tehdejšího ministra pro místní rozvoj a předsedy Pirátů Ivana Bartoše. Ten tehdy argumentoval tím, že je téma třeba ukotvit v zákoně, ačkoliv už se veřejnoprávní média podobným projektům věnují nyní. „Dobrým příkladem je třeba projekt Ověřovna iRozhlasu. Každopádně boj proti dezinformacím není jen vyvracení poplašných zpráv. Jde o celý souhrn kroků v oblasti vzdělávání, strategické komunikace nebo podpory občanského vzdělávání,“ uvedl dříve pro deník Echo24 ministr Bartoš a poukázal na v květnu zveřejněný pirátský plán boje proti dezinformacím.

ČT a ČRo si pak podle něj mají ponechat svobodu rozhodnout, jak budou proti dezinformacím postupovat. V praxi si pak představuje i spolupráci veřejnoprávních médií přímo se státem. „Veřejnoprávní média mohou například v oblasti kritického myšlení a vzdělávání spolupracovat s ministerstvem školství, v oblasti strategické komunikace s ministerstvem zahraničí nebo Centrem pro hybridní hrozby ministerstva vnitra. Nabízí se celá řada možností,“ dodal ministr Bartoš.

Ačkoliv šlo původně o návrh Pirátů, nyní už jde o návrh vládní. Ten je přitom v souladu s vládním programovým prohlášením, ve kterém vláda slíbila „po vzoru zahraničí“ připravit legislativní i nelegislativní opatření k „obraně proti dezinformacím“. Dosavadní snahy však většinou nakonec smetla po prvotní snaze a kritice ze stolu. Tou poslední je zatím zřejmě jmenování koordinátora strategické komunikace vlády Otakara Foltýna. Ani tento krok však zatím rozhodně všechny nepřesvědčil. Bývalého náčelníka Vojenské policie Foltýna vláda jmenovala do funkce na konci května, některé jeho výroky budí opakovaně kontroverze, čelí také obviňování z cenzury.

Při červnovém sněmovním semináři řekl, že nebude dělat žádnou cenzuru, a pokud někdo tvrdí, že ano, tak prosazuje ruský narativ, jedná proti zájmům vlastního státu a je kolaborantem současného kremelského režimu. V poslední době vzbudil kontroverze také Foltýnův výrok o podporovatelích režimu Vladimíra Putina. „Proč někdo vůbec může obdivovat, omlouvat, anebo dokonce blahořečit tak neuvěřitelně zrůdný režim, jako je třeba současný Putinův režim. Velmi často to jsou lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění anebo mají jenom životní smůlu, anebo jsou to prostě jenom svině,“ uvedl Foltýn.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články