Expert: Vítězný návrh vyčníval nejvíce ze všech
KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Je dobře, že vítězný návrh zohlednil něco, co je typické pro českou minulost a přítomnost. Myslím tím skleněnou fasádu pavilonu, říká Jan Kasl, předseda České komory architektů a jeden z porotců soutěže o podobu českého národního pavilonu na Expo 25 v Ósace.
Do otevřené jednofázové architektonické soutěže na návrh i obsah národního pavilonu na Expo 2025 dorazilo po jejím vypsání v polovině loňského prosince do data uzávěrky 1. března 38 projektů. Váš komentář k této nabídce?
Počet 38 podaných návrhů je možná číslem, které není v porovnání s jinými soutěžemi až tak překvapující. Nicméně v daném případě, kdy byl na podání skutečně krátký čas a jde navíc o komplikované komplexní téma, je to vysoké číslo. Nešlo pouze o stavbu, ale také o grafický design, o návrh, jak tam bude expozice umístěna, o tvůrčí náměty od spolupracujících týmů. Obnášelo to stovky hodin práce s malou vyhlídkou na vítězství, protože vyhrát může jenom jeden. Potěšila nás celkově velmi dobrá kvalita návrhů.
Zapojily se jenom domácí týmy, nebo byli i zájemci ze zahraničí?
Převaha byla domácích. My jsme soutěž nemohli omezit výhradně na Českou republiku, protože jsme součástí EU. Zvítězil projekt tuzemského studia Apropos Architects, který nejvíce vyčníval. Zdůraznil sklo, čímž se odlišíme od převážně dřevěných pavilonů ostatních účastníků výstavy. My jsme sice v podmínkách zadali použít dřevo na konstrukce, ale někteří použili dřevo na všechno, jako třeba chrám Wooden Temple. Kolem areálu Expo bude navíc obrovský dřevěný kruh, asi největší dřevostavba na světě. I proto je dobře, že vítězný návrh zohlednil něco, co je typické pro českou minulost a přítomnost, čímž myslím skleněnou fasádu pavilonu.
Proč byla lhůta pro vymyšlení návrhu a jeho podání tak krátká?
Byla to opravdu asi nejrychleji vyhlášená soutěž, co pamatuji. Organizátoři z Kanceláře generálního komisaře přišli někdy v říjnu se záměrem uspořádat anonymní otevřenou jednofázovou soutěž, což bylo poprvé od Expo v Hannoveru v roce 2000. Lhůtu na podání v délce 2,5 měsíce měli vypočítánu s ohledem na další úkoly, jako jsou sehnání stavebního povolení či samotná realizace stavby směrem k otevření výstavy v dubnu 2025. Těch 765 dní, které do tohoto data zbývají (rozhovor byl pořízen 9. března 2023, pozn. red.), není z tohoto pohledu nic moc.
Z jakého důvodu byla vypsána anonymní otevřená jednofázová soutěž?
Je to nejotevřenější forma, nikoho nevyzýváte. Soutěž vyhlásíte a dáte to na vědomí všem, kteří mají odpovídající kvalifikaci. Je to anonymní, takže nevíte, kdo návrhy dává… Ani my jsme neodhadli, o koho jde, třebaže autorský rukopis bývá někdy opravdu výrazný. Jednokolová byla soutěž proto, že se nezbývalo času, abychom vyhlásili dvě kola. Tedy aby se vybralo pár návrhů, a ty by dostaly prostor na dopracování a zpřesnění.
Jaké byly další podmínky soutěže?
Pavilon byl zadán poměrně volně. Byly dány limity místa, zastavěná plocha, výška, přibližný stavební program, ale ne natvrdo. Bylo to hodně pružné. Šlo nám o kreativitu, a to dávalo autorům určitý prostor. Byla to soutěž o návrh s tím, že ten vítězný půjde do realizace. Výherce má zhruba měsíc na dopracování a uzavření smlouvy, jejíž náležitosti jsou velmi přísné. Několik firem se jich skutečně zaleklo. Autor vítězného návrhu musí spolupracovat s japonským studiem, které vybírá KGK. Musí se splnit podmínky japonských stavebních, požárních a hygienických předpisů. Dalšími limity jsou například způsoby nakládání s vodou, příjezdy, odstupy od hranic pozemků atd. Viděno touto optikou jde skutečně o dny.
Budete vy, případně komora, nadále spolupracovat s kanceláří komisaře?
Česká komora sehrála svou roli v zadání soutěže a definování její regulérnosti, v práci porotců, sledování termínu a rozdělení odměn. Do dalších procesů nám nepřísluší zasahovat. Když od nás bude i napříště něco chtít, rádi odpovíme. Naše případná role bude čistě pozorovatelská.
Vystudoval obor architektura na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Od roku 2019 je předsedou České komory architektů (ČKA). V současnosti vede vlastní architektonickou kancelář JK architekti a působí jako pedagog. Po roce 1990 se aktivně účastnil politického života, dvanáct let zastával funkci zastupitele hlavního města Prahy. V letech 1998 až 2002 byl pražským primátorem.
