Kdo se bojí Francie? Vliv má i na rozhodnutí Michlovy ČNB

Inflace v Česku i ve světě zmírňuje. Čeká se, jak se příští týden zachová Česká národní banka, a zda zredukuje úrokové sazby razantněji, nebo zůstane opatrnější. Investoři nadále upínají zrak k Evropské centrální bance, která šla zatím s výší sazeb dolů jen opatrně, a není jisté, jestli se chystá pokračování. Americký Fed dosud vyčkává. Vývoj v měnové politice a na trzích je a bude silně ovlivněn také politickými událostmi ve Francii. Vyhlášení předčasných voleb trhem otřáslo a zvítězí-li v nich hnutí Marine Le Penové, znamenalo by to pro francouzskou ekonomiku velmi pravděpodobně odklon od dosavadních reforem prezidenta Emmanuela Macrona.

V květnu v Česku růst cen zpomalil na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Zpomalení inflace bylo razantnější, než očekával finanční trh, podle analytiků za ním stálo zejména zlevnění potravin. Ze sousedních zemí byla inflace vyšší než v Česku pouze v Rakousku, kde dosáhla 3,3 procenta. Eurozóna jako celek zaznamenala stejně jako Česko inflaci 2,6 procenta.

Základní úroková sazba ČNB je nyní 5,25 procenta a příští čtvrtek přijdou členové bankovní rady s dalším snížením. A to buď o půl procentního bodu, nebo jen o čtvrt. „Samotní centrální bankéři naznačili, že to bude poměrně těsné, jelikož existují argumenty pro obě varianty. Ve prospěch 50bodového poklesu sazeb hraje silnější kurz koruny a snížení některých proinflačních rizik v posledních číslech o inflaci či cenách výrobců, pro opatrnější přístup pak nahrává přetrvávají silnější růst ve službách, silnější růst spotřeby domácností, mezd či pomalejší snižování sazeb v zahraničí,“ říká hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Majoritní preference bankovní rady se teď zdá být nepatrně ve prospěch snížení sazeb o půl procentního bodu. „V kontextu tržního očekávání, postupného oslabování kurzu a potenciálu vyšší tržní nejistoty spojené s francouzskými volbami příští týden však může bankovní rada nakonec dospět k dohodě o opatrnějším snížení, což je scénář, kterému dáváme nakonec mírně vyšší šanci,“ domnívá se Seidler.

Evropská centrální banka na začátku června poprvé od roku 2019 snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní úrok je tedy nyní 4,25 procenta. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019. V současné chvíli ale není jisté, jestli bankéři budou ve snižování pokračovat i na dalších zasedáních.

„Příznivý výhled investorům nyní kaboní hlavně dění ve Francii. Zemi má hrozit dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové, jak varuje ministr financí Bruno Le Maire. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Maire patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize,“ podotýká ekonom Lukáš Kovanda.

ČTĚTE TAKÉ: Někteří Evropané jsou si rovnější

Francouzské trhy zažily velký otřes už jen kvůli Macronem vyhlášeným blížícím se předčasným volbám. Úroky státních francouzských dluhopisů vyrostly nejvíce od evropské dluhové krize v roce 2011. Investoři se jich začali masivně zbavovat. Dolů se propadly i akcie, nejvíce bankovní tituly.