Turbulentní politický rok: Rošáda ve vládě, troje volby pro ANO i napínavý boj o rozpočet
POLITICKÝ ROK 2024
Česko má za sebou turbulentní politický rok, ve kterém se odehrály troje volby (europarlamentní, krajské a senátní), které vedly k výrazným změnám na politické scéně. Zároveň je všechny vyhrálo hnutí ANO. Vláda Petra Fialy (ODS) navíc prodělala výraznou obměnu poté, co ji kvůli vyhazovu ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše opustili Piráti a také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který se stal eurokomisařem. Kontroverze také vyvolal proces schvalování rozpočtu.
V prvních letošních volbách – těch do Evropského parlamentu – zvítězilo hnutí ANO se ziskem 26,14 % hlasů a sedmi mandátů. Na druhém místě se umístila koalice Spolu 22,27 % hlasů a šesti mandátů. V jejím případě se řešila výrazná názorová nesoudržnost jednotlivých kandidátů, kdy například postoje Alexandra Vondry (ODS) a Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou od sebe velmi daleko.
Na třetím místě se trochu překvapivě umístila koalice Motoristů sobě a Přísahy, která získala dva mandáty z toho jeden pro Filipa Turka, který měl druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů. Uspěla také další nová koalice Stačilo!, která rovněž získala dva mandáty. Jeden z nich získala úspěšná obhájkyně mandátu a šéfka KSČM Kateřina Konečná. Naopak propadli Piráti, kteří přišli o dva mandáty ze tří – obhájila pouze Markéta Gregorová.
ESEJ TEREZY MATĚJČKOVÉ: Bůh v Americe. Starý zákon ožívá. V bibli se dějí zvláštní věci
Po volbách se začala ustavovat nová Evropská komise, kterou opět vede Ursula von der Leyenová a Česko v ní zastupuje Jozef Síkela (STAN). Další nominantkou do EK se mohla stát ekonomka Danuše Nerudová, která se spolu s Janem Farským (oba STAN), dostala nově do Evropského parlamentu, kde nyní aktivně řeší situaci automobilového průmyslu. Dojednávala i pozici Evropské lidové strany (EPP), která vyzývá k přehodnocení opatření uvalených na automobilový průmysl. Celkově je Evropský parlament více pravicový než v minulosti a EPP může v případě potřeby obejít tradiční koalici se Socialisty a hlasovat s Evropskými konzervativci a reformisty (včetně ODS) a také nově založenou frakcí Patrioti pro Evropu, na jejímž vzniku se aktivně podílelo ANO.
Hnutí expremiéra Andreje Babiše následně vyhrálo také krajské a senátní volby, které se konaly v září v kontextu ničivých povodní. V těch senátních získalo letos osm mandátů z 27 možných a výrazně tak posílilo senátní klub, což vedlo k zisku pozice v předsednictvu horní komory pro Ladislava Václavce. V krajských volbách ANO ovládlo 10 krajů a nově má hejtmana hned v osmi krajích.
Hejtman Zlínského kraje (ANO) se stal dokonce předsedou Asociace krajů ČR, kde nahradil Martina Kubu (ODS). Ten však vedl samostatnou kandidátku ODS v Jihočeském kraji, kde drtivě zvítězil a sestavil jednobarevnou radu. I v těchto volbách naopak propadli Piráti, kterým zůstali pouze tři zastupitelé v celém Česku.
Změny vedení a vládní krize
Z úspěchů vládních stran je pak třeba zmínit i vítězství koalice Spolu v Jihomoravském kraji, ke kterému ji dovedl populární hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Ten následně odmítl kandidovat do předsednictva lidovců. Ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku tak v čele KDU-ČSL vystřídal ministr zemědělství Marek Výborný. Vedení vyměnila také nesněmovní SOCDEM, když Michala Šmardu nahradila Jana Maláčová.
A ke změně celého vedení přistoupili i Piráti, které zasáhla vládní krize způsobená nepovedenou digitalizací stavebního řízení. Po několika měsících problémů a stížností jak úředníků, tak stavebníků, totiž došla premiéru Fialovi trpělivost a za podivných podmínek z kabinetu vyhodil ministra pro místní rozvoj Bartoše. Piráti následně oznámili odchod z vlády, což Fiala podle svých slov nechtěl. Kromě Bartoše tak skončil i ministr pro legislativu Michal Šalamoun a Piráti se stali tzv. „lepší opozicí“. Ve funkci naopak setrval ministr zahraničí Jan Lipavský, který stranu opustil poté, co se prý neztotožnil s některými vyjádřeními Pirátů po ukončení vládního angažmá.
Bartoš a celé předsednictvo, mimochodem zvolené letos v lednu, dalo své funkce k dispozici. Na listopadovém sjezdu se pak předsedou stal bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib. V reakci na jeho zvolení odešli některá výrazná jména Pirátů, například bývalý kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja či odbornice na boj se závislostmi Janka Michailidu.
V reakci na odchod Pirátů do opozice a Síkely do Bruselu se tak obměnila vládní sestava. Ministrem pro místní rozvoj se stal bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek a ministrem průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (oba STAN).
Ti už se aktivně zapojili do projednávání návrhu rozpočtu na příští rok, který letos vyvolával velké kontroverze. Jednak tím, že byl oproti předchozím letům až do konce srpna projednáván v utajení. A následně proto, že obsahoval podle expertů „objektivně nepravdivé údaje“.
Na problémy rozpočtu například s příjmy z emisních povolenek nebo s příspěvky na obnovitelné zdroje upozorňovala vládu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) celá řada expertů, včetně Národní rozpočtové rady nebo bývalých ministrů financí v čele s Miroslavem Kalouskem. Koncem roku se pak řešilo, zda rozpočet vůbec podepíše prezident Petr Pavel. Jeho ekonomický poradce David Marek totiž Pavlovi podpis nedoporučoval. Prezident se však nakonec rozhodl vládě vyjít vstříc s tím, že dostal od Fialy se Stanjurou osobní garance, že chyby budou napraveny.