Záchrana, nebo zánik? Nejlepší má být pro Piráty „arogantní“ převozník Hřib. Stranu chce vycentrovat

Pirátská strana, která se po nedávných volbách ocitla ve vážné krizi, čelí v současnosti zřejmě rozhodujícím okamžikům své existence. Po zářijovém volebním debaklu a následné rezignaci celého předsednictva včetně předsedy Ivana Bartoše se Piráti ocitli bez jasného vedení. V současné době probíhá intenzivní diskuze o budoucnosti strany, kterou může ovlivnit kandidatura Zdeňka Hřiba, náměstka pražského primátora, který chce vyvolat "Novou pirátskou vlnu". Podle mnohých jedinou možnou záchranu strany a naději na solidní výsledek ve sněmovních volbách příští rok.

Hřib chce stranu směřovat k liberálnímu středu a zdůrazňuje nutnost vnitřních reforem, které by podle jeho slov stranu stabilizovaly a přiblížily zpět k voličům. V tiskové zprávě Hřib uvedl, že jeho hlavním cílem je posunout Piráty směrem k liberálnímu středu, aby znovu získali důvěru voličů, kteří dříve stranu podporovali. „Musíme především přestat řešit sami sebe a začít řešit problémy běžných lidí, kteří nás chtějí volit,“ domnívá se pražský exprimátor.

Součástí jeho strategie je program „Nová Pirátská vlna“, který klade důraz na expertní a datově podloženou politiku. Hřib se také zaměřuje na ekonomiku a přípravu strany na parlamentní volby v roce 2025. „Vnímám svoji roli jako interim managera, který stranu připraví na volby do poslanecké sněmovny v roce 2025,“ uvedl s tím, že klíčovou otázkou je najít vhodného lídra pro tuto výzvu. „Kandiduji na předsedu s reformou ‚Nová Pirátská vlna‘ jako s konkrétním programem. Pokud o mou službu nebude zájem, rád uvolním místo kandidátům s jinou vizí,“ dodal Hřib, který zdůraznil, že jeho cíl není stát se dlouhodobým lídrem strany, nebo zastávat pozici místopředsedy, kdyby zvolen nebyl.

Součástí Hřibovy reformy je i uzavření pirátského diskusního fóra pro veřejnost a zpřísnění pravidel pro odvolávání členů vedení. Má to podle něj zajistit větší soudržnost a stabilitu strany, která v poslední době čelila vnitřním sporům a častým personálním změnám.

„Stáváme se elitářskou stranou“

Hřibova snaha o změnu směru a revoluci strany není jediným pohledem, který Piráti na svém internetovém fóru mají. Petr Tkadlec, člen strany, Hřibovy plány kritizuje a varuje před ztrátou původních hodnot Pirátů. „Myslím si, že bychom konečně měli opustit od pokusů stát se konzervativní stranou, jakým si béčkem ODS s delegátským systémem,“ uvedl. Tkadlec věří, že se Piráti musí vrátit k modelu otevřenosti a dobrovolnické práce, který jim v minulosti zajistil úspěch a důvěru voličů. „Měli bychom být otevřenou stranou, ale na místo toho ti samí chytráci, kteří zde přišli v dobách největší slávy, mají potřebu stranu uzavírat,“ prohlásil a dodal, že uzavření fóra by mohlo vést k ještě větší odtrženosti od řadových členů a dobrovolníků.

Podobné názory zaznívají i od dalších členů, kteří upozorňují, že strana se stále více centralizuje a přestává být otevřenou platformou pro širší participaci. Někteří z kritiků navíc tvrdí, že Hřib svým chováním a stylem vedení polarizuje stranu a snižuje její koaliční potenciál. „Arogantní Hřib, kterého většina kolegů nesnáší, by brutálně snížil váš koaliční potenciál,“ zaznělo v diskuzi pod příspěvkem Piráta Mikuláše Ferjenčíka.

Spor s úředníky

Hřibovi výroky také škodí. Ředitelé odborů pražského magistrátu nedávno napsali dopis, v němž si stěžují na výroky některých politiků při diskusi o auditu smluv městské společnosti Operátor ICT (OICT) na posledním jednání zastupitelů. Výroky a mediální výstupy se jich dotkly a poškodily dobré jméno jejich i úřadu, uvedli. Vzájemná nevraživost, která vyeskalovala do otevřeného dopisu mezi úředníky na jedné straně a Hřibem na druhé straně, blokuje chod celého magistrátu.

„Prahu tedy sužuje dvojí paralýza. Spící primátor, který není schopen řídit jednání zastupitelstva. A arogantní Hřib, který se tváří, jako když by Praze šéfoval. Piráti neumí řídit nic. Ani MMR, ani Prahu. Radši nám ztěžují práci a diskreditují nás,“ uvedl jeden z úředníků.

Manifest Progresivní Česko: Peksa a další hledají alternativu mimo Piráty

Zatímco Piráti hledají nového lídra, někteří bývalí i současní členové hledají alternativy mimo stranu. Mikuláš Peksa, bývalý europoslanec za Piráty, se připojil k novému politickému projektu Progresivní Česko, který si klade za cíl spojit progresivní síly v české politice. „Obáváme se o budoucnost naší země, která je vláčena ve střetu konzervativních sil současné vládní koalice a populistické opozice,“ uvedl v manifestu další signatář, bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (tehdy ČSSD). Progresivní Česko usiluje o vytvoření politického bloku, který by nabídl alternativu jak současné vládě ODS, TOP 09 a lidovců, tak opozičním stranám ANO a SPD.

Snahy Peksy, který zůstává řadovým členem Pirátů, a jeho angažmá v manifestu, vyvolalo spekulace o jeho setrvání ve straně. „Já si myslím, že je to od Mikuláše (Peksy) dost zvláštní krok a ano – pokud do toho jde tak moc po hlavě, že s tím takto chce spojit svoje jméno, tak bych na jeho místě dost zvažoval další členství,“ reagoval na situaci Lukáš Hejduk z republikového výboru. Peksa však odmítá spekulace o rozkolu. „Nemusíte mít strach, žádná nová strana nevzniká,“ prohlásil.

Politologové: Strana se nachází na křižovatce

Odborníci na politiku vnímají současné dění uvnitř Pirátů jako zásadní bod zvratu. Politolog Lubomír Kopeček uvedl, že otevřenost pirátského fóra je současně výhodou i nevýhodou. „Přednost je to v tom, že každý člen tady může prezentovat svůj názor, což otevírá možnosti pro participaci. Nevýhodou je to proto, že rozhodnutí vedení jsou pod neustálým a často viditelným tlakem, což neustále znejišťuje pozici stranického vedení,“ vysvětlil.

Politolog Jan Kubáček navíc upozorňuje, že odchod známých tváří, jako je Jan Lipavský, může pro Piráty znamenat oslabení jejich pozice. „Voliči to vyhodnotí jako potvrzení, že Piráti prožívají etapu deziluze, roztříštění, dezintegrace,“ poznamenal.

Podle Kopečka však budoucnost strany není beznadějná, pokud se Piráti dokáží sjednotit a najít silného lídra. „Bartoš měl ve straně velkou reputaci a byl populární, nicméně jeho výměna není pro budoucnost Pirátů nijak fatální,“ míní Kopeček.

Kdo se ještě zapojí do boje o předsednictví?

V současné chvíli jsou oznámeny čtyři kandidatury na předsedu Pirátů. Kromě Zdeňka Hřiba se o tuto pozici uchází také končící senátor Lukáš Wagenknecht, bývalý ostravský radní David Witosz a končící náměstek libereckého hejtmana Zbyněk Miklík. Média spekulují i o senátorce za Kladensko Adéle Šípové, která však dosud není členkou strany.

Naopak nominaci odmítli někteří výrazní členové, včetně dosavadní místopředsedkyně Pirátů Jany Holomčík Leitnerové a šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka. Dosavadní plzeňský hejtman Rudolf Špoták se také vyjádřil, že se o pozici předsedy nehodlá ucházet. „Budoucí předseda musí mít silnou podporu napříč celou stranou. Hlasování o vystoupení z vlády a následující reakce mě přesvědčily, že já tím kandidátem nejsem,“ napsal na Facebooku. Piráti budou volit nové vedení 9. listopadu v Praze.