Máme zavřeno. Na co se musí připravit čeští pacienti

Boj o rozebrání už půlbilionového balíku ve zdravotnictví se vrátil do tradičních kolejí. Nereformovaná nemocniční péče pobírá většinu ze stovek miliard a zatímco lékařské protesty z minulého roku přetavily odbory do boje za větší přidávání a nařizování mezd v soukromých nemocnicích, praktici a specialisté si stěžují na to, že na ně – lidově řečeno – opět nic nezbývá. Pacient se tak musí připravit na možné omezování péče a jeho peněženka zřejmě na další přispívání peněz do stále méně efektivního systému zdravotní péče.

Na vládu a především pacienty se valí další lékařské protesty a jejich hrozba bude zjevně na stole i v příštím, tedy volebním roce. K nynějšímu vzdoru zavdaly důvod pravidelné každoroční dohady o tzv. úhradovou vyhlášku. Peníze z veřejného zdravotnictví by se měly rozdělovat podle dohodovacího řízení, které vedou zástupci jednotlivých oblastí zdravotní péče. V posledních letech však praxe dopadá většinou jinak, většina segmentů se nedomluví a úhrady pak direktivně stanovuje ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce. Pro příští rok uzavřeli dohody ze 14 segmentů jen gynekologové, stomatologové a lékárny.

Už za pár dní hrozí, že dojde k uzavření ordinací praktických lékařů a ambulantních specialistů. Pacienti by se tak měli připravit na to, že na konci října, konkrétně po prodlouženém víkendu v úterý a středu 29. a 30. října mohou u svých praktiků či u specialistů narazit na uzavřené ordinace.

Jak bude forma protestu vypadat do detailů zatím není zcela jasné. Pro část šťastnějších pacientů to může znamenat, že se do protestu nezapojí všichni lékaři, a to ať už proto, že se do protestu zapojit nechtějí, tak i z rozhodnutí samotných oblastních sdružení, aby zůstala zachována akutní péče. I v případě zavřených ordinací by pak podle vyjádření zástupců praktických lékařů měli pacienti nalézt na dveřích kontakty pro případ akutní nouze.

Nynější protest pak bude určitou předehrou k návratu velkých protestů z konce minulého roku. Pro pacienty to tak znamená nejistotu, zda se v předvolebním roce nezopakuje hrozba omezení nemocniční péče. Té se na konci minulého roku rozhodl zabránit premiér Petr Fiala (ODS) tím, že se zasadil s lékařskými odbory i komorou o novou variantu tzv. Hegerova memoranda, které ukončilo protesty lékařů o dekádu dříve. Kritici však upozorňovali poměrně hlasitě na to, že je dohoda v řadě ohledů problematická. A dosavadní výsledky jednání míří, zdá se, velmi podobným směrem, jako v roce 2011.

Na příští rok tak ohlásily lékařské a zdravotnické odbory další protesty kvůli požadavkům na navyšování platů a mezd. Opět jsou pak na stole výpovědi z přesčasové práce v nemocnicích. Podle odborů se protesty odkládají i kvůli situaci po ničivých povodních, zároveň dává pochopitelně smysl odložit je na dobu několika měsíců před sněmovními volbami.

Ke konci minulého roku docházelo kvůli výpovědím z přesčasů a očekávanému omezení personálních možností nemocnic už s předstihem k rušení termínů či organizačním změnám, které podle zástupců nemocnic mířily k nákladům i v desítkách milionů. Výpovědi z přesčasů tehdy dalo několik tisíc nemocničních lékařů.

K nynějšímu protestu na konci října se však nemocnice nepřipojí. „Rozhodli jsme se, že nemocnice i při této akci budou zodpovědné,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Prezident České lékařské komory Milan Kubek však uvedl, že komora podporuje protest praktických lékařů a ambulantních specialistů. Doplnil, že ministr zdravotnictví by si tento vstřícný krok neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním.

Dohoda z loňského prosince podle Žitníkové nebyla naplněna. Po devíti měsících jednání není dohoda na návrhu zákona o odměňování zdravotníků, neřeší se benefity nebo dřívější odchody do penze. Návrhy ministerstva zdravotnictví podle ní nebylo možné přijmout, neřešila platy a mzdy sester a některým by se odměna snížila.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dlouhodobě tvrdí, že by navýšení odměn žádané odbory stálo desítky miliard korun, k dispozici je zhruba pět až sedm miliard. Podle odborů mají ale zdravotní pojišťovny dostatečné rezervy. Válek považuje dohodu za splněnou, lékaři podle něj zpochybňují její principy. „Rezervy pojišťoven sice existují, je z nich hrazena mimo jiné prevence, podpora lékařů v regionech s hůře hrazenou péčí a mnoho dalších věcí. Přesun těchto peněz na platy by jednak toto vše zlikvidoval, ale hlavně by to ty rezervy vysálo za jediný rok a další rok by na to už nebylo,“ napsal ministr na sociální síti X. Mají ale podle něj z rezervních fondů přidat praktickým lékařům a ambulantním specialistům.