Tajnosti kolem povýšení Lenky Bradáčové. Jsou Střížovy dny sečteny?

Už od nástupu vlády Petra Fialy (ODS) se hovoří o výměně nejvyššího žalobce Igora Stříže, který byl jmenován na samém konci druhé vlády Andreje Babiše (ANO). A nejméně od konce loňského roku se v zákulisí skloňuje i jméno jeho pravděpodobné nástupkyně Lenky Bradáčové, favoritky ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Celý proces výměny by mohla ještě urychlit nedávno schválená novela zákona o státním zastupitelství. Ta začne platit už na začátku července a po ní už nebude možné odvolat nejvyššího žalobce bez uvedení konkrétních a závažných důvodů.

S nadsázkou se dá se říct, že o odvolání nejvyššího žalobce Igora Stříže se mluví už od jeho jmenování v červenci 2021, i když lze polemizovat s tím, jak vážně tehdejší opozice svá slova myslela. Že Stříž bude hned po volbách odvolán, vyhrožoval tehdy pozdější ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i dnešní šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti,“ soptila Pekarová Adamová den před Střížovým jmenováním. „A rozhodla o tom vláda trestně stíhaného premiéra (Babiše – pozn. red.), na jehož řízení může mít státní zástupce vliv. Po volbách ho odvoláme,“ dodala.

Pozdější ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který může navrhovat vládě jmenování i odvolání nejvyššího státního zástupce, byl ale zdrženlivější a až do dnešního dne odmítá spekulace o výměně Stříže za Bradáčovou komentovat. Pro úplnost je nutné zmínit, že dnes 59letý Stříž strávil většinu svého profesního života jako státní zástupce, nikoli „komunistický prokurátor“.

Naposledy Blažek tento týden řekl, že se k personálním otázkám nikdy předem nevyjadřuje. Stejně tak Bradáčová: „Spekulace jsem nikdy nekomentovala a není důvod tak činit ani nyní,“ napsala ČTK současná vrchní státní zástupkyně Bradáčová. A zatímco Střížovi by podle nového zákona skončilo funkční období až v roce 2028 a znovu by jmenován být nemohl, Bradáčová by musela o případnou obhajobu funkce usilovat už na sklonku roku příštího.

Na otázku, zda by v této souvislosti přesun do Brna alespoň zvážila, odpověděla Bradáčová v SMS zprávě deníku Echo24 s tím, že její předchozí vyjádření bylo dostatečné. „Mé včerejší vyjádření obsahovalo vše,“ odpověděla v úterý pražská vrchní státní zástupkyně. Téma své případné rezignace či odvolání nechce komentovat ani nynější „nejvyšší“ Igor Stříž. „S panem ministrem se spolu bavíme o různých pracovních otázkách, ale personálie jsme v poslední době neřešili,“ dodal pro Echo24 Stříž.

Tak či tak, s novelou zákona o státním zastupitelství, která nabude účinnosti už 1. července, se vládě i ministru Blažkovi případné odvolání nejvyššího žalobce výrazně ztíží. Lze proto očekávat, že by vláda mohla využít okno příležitosti pro Střížovo odvolání, které je omezené právě tímto termínem. Případně by k tomuto datu mohl Stříž po domluvě s Blažkem sám oznámit svou rezignaci.

Poté budou vedoucí žalobci podle nové podoby zákona jmenováni (podobně jako už dnes soudci) na vymezené funkční období, konkrétně sedmileté. A to s tím, že nejvyšší státní zástupce bude smět vykonávat funkci pouze jednou. Do začátku letošního července může vláda také naposledy odvolat „nejvyššího“ na návrh ministra spravedlnosti i bez udání důvodu. Poté bude vláda moci šéfa žalobců odvolat pouze v přesně vyjmenovaných konkrétních případech, například pro „závažné porušení povinností“.

Nová úprava zákona o státních zástupcích se debatuje už od roku 2012, tedy více než deset let. Za pozornost stojí, že i tehdy u toho byl jako ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který ve stejné době udělal z Bradáčové vrchní státní zástupkyni. Ale měl s ní i další plány. S Bradáčovou se totiž počítalo jako s vedoucí státní zástupkyní na tzv. protikorupčním speciálu. Do jisté míry autonomního úřadu s vlastní policejní složkou, který by měl volnou ruku ve výběru velkých politických kauz.

Tehdejší novela počítala mimo jiné také se zrušením dvou vrchních státních zastupitelství a stihla dokonce projít v červnu 2013 ve sněmovně i prvním čtením. Po kontroverzním policejním zásahu na Úřadu vlády a pádu Nečasova kabinetu ale novelu stáhla tehdejší ministryně spravedlnosti Rusnokovy nástupnické úřednické vlády Marie Benešová.

Střížovo odvolání musí stejně jako jmenování nového nejvyššího žalobce projednat vláda. Personální nominace jsou pak v Blažkově gesci. Premiér Petr Fiala proto poněkud překvapil, když v posledním rozhovoru pro Respekt prohlásil, že k 1. červenci žádnou výměnu neočekává. „Už 1. července? (...) Ne, to je příliš brzy. Prvního července, to bychom už museli něco vědět. Ne, myslím, že 1. července k žádné výměně nikde nedojde,“ odpověděl Fiala.

Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Jakuba Michálka (Piráti) by nicméně Lenka Bradáčová byla dobrou nejvyšší státní zástupkyní. „Paní Bradáčová je bezpochyby kvalifikovaná kandidátka. Nicméně k závěru jsme ještě nedospěli,“ napsal redakci v úterý Michálek.