Janeček chce odložit volby. Rychetský říká, že ÚS o případných stížnostech rozhodne včas

Ústavní soud (ÚS) udělá vše pro to, aby o případných stížnostech nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta rozhodl včas, tedy ještě před lednovými volbami, i když není vázán žádnými lhůtami. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda ÚS Pavel Rychetský. Na soud se plánují obrátit Denisa Rohanová, kterou sice zaregistrovalo ministerstvo vnitra, ale z voleb ji vyřadil Nejvyšší správní soud (NSS), a také podnikatel Karel Janeček, který neuspěl na vnitru ani u soudu.

„Učiníme vše pro to, aby se mohlo konat jak první, tak posléze druhé kolo prezidentské volby v řádném termínu,“ řekl Rychetský.

Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50 000 občanských podporovatelů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. Výsledná chybovost v kontrolních vzorcích promítnutá do celé petice nakonec vedla NSS k závěru, že kandidaturu Janečka platně podpořilo 49 920 občanů.

„Moje ústavní práva byla poškozena. Nevzdávám se a podám podnět k Ústavnímu soudu. Nechci žít v zemi, kde ten, kdo neobchází zákon – v daném případě kontrolou platnosti podpisů z nějakého druhu databáze občanů – je v zásadní nevýhodě. Víme přitom s absolutní jistotou, že minimálně jeden z kandidátů takovou kontrolu využil,“ uvedl Karel Janeček pro média. „Věřím, že výše zmíněné argumenty jsou tak zásadní, že Ústavní soud nám vyhoví a volby odloží,“ uvedl dále. Podle Janečka je vysoce pravděpodobné, že ministerstvo, některé podpisy vyřadilo neoprávněně a sběr podpisů a rozhodnutí ministerstva stojí na špatných pravidlech.

NSS zároveň kritizoval současný systém sběru a ověřování podpisů pro občanské kandidáty, pokládá jej za neudržitelný a volá po změně, například snížení požadovaného počtu občanských podporovatelů nebo využití moderních prostředků e-governmentu a elektronické komunikace pro evidenci a ověřování petentů.

„Mám za to, že ať již podání k Ústavnímu soudu dopadne jakkoliv, díky Karlu Janečkovi se celý systém sběru a ověřování podpisů jako podmínka pro občanského prezidentského kandidáta stane celospolečenským tématem. Jak uvedl NSS ve svém vyjádření, tento systém je do budoucna neudržitelný a jsem přesvědčený o tom, že pro příští prezidentskou volbu bude nastavený transparentní a spravedlivější způsob. Jsem rád, že Karel Janeček se nenechal odradit a své přesvědčení v boji za spravedlivou společnost dotáhne prostřednictvím své kandidatury až k rozhodování Ústavního soudu a případné změně zákona o prezidentské volbě v nejbližší budoucnosti,“ uvedl Janečkův navrhovatel Vojtěch Štaif.

Denisa Rohanová byla vyřazena a neregistrována podle NSS proto, že poslanci, kteří její petici podepsali, nebyli ve funkci v době vyhlášení voleb. „Usnesení NSS v mé věci není rozhodnutím právním, ale politickým. Můžete mě nenávidět, nebo mi fandit,ale realita je jen jedna. Stačí číst ( někdy i mezi řádky ) !!! V tuto chvíli nejde o mě, ale o právní stát….,“ uvedla Rohanová na Facebooku. V rozhovoru pro iRozhlas potvrdila, že podobně jako Janeček ústavní stížnost podá. „Jaký je rozdíl mezi podpisujícím občanem, podpisujícím senátorem a podpisujícím poslancem? Tak zní moje otázka,“ ptá se Rohanová v rozhovoru.

Podle Rychetského ale hlavní problém spočívá už v samotném faktu, že byla v Česku zavedena přímá volba prezidenta namísto původní volby oběma komorami Parlamentu. Potřeba najít shodu na parlamentním kandidátovi vedla podle něj k dialogu a konsenzu. „Zavedení přímé dvoukolové volby rozdělí společnost nejen před tím, ale přetrvává i řadu let po zvolení hlavy státu. To je jeden z několika negativních dopadů této ústavní změny,“ uvedl Rychetský.

Zmínil také to, že přímá volba zvýhodňuje kandidáty, kteří disponují penězi. Na kampaň mohou podle zákona vynaložit 40 milionů korun v prvním kole a případně dalších deset milionů ve druhém kole. „Kdo má navíc 50 milionů, aby mohl do takového klání jít? Už to celou řadu podle mého soudu velmi kvalitních potenciálních kandidátů vlastně předem vyřazuje z možnosti ucházet se o tuto funkci,“ řekl Rychetský.

Návrat k nepřímé volbě však pokládá za nerealistický a nepředpokládá, že by se o to nějaká politická síla vůbec pokusila. „Je evidentní, že nám už tento způsob volby hlavy státu zůstane,“ uzavřel Rychetský.