Zrušení superhrubé mzdy je podle ekonomů nepromyšlený krok. Ohrožuje vývoj veřejných financí

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí. Vláda by se měla spíše soustředit v souvislosti s dopady pandemie koronaviru na snižování nejistoty ohledně dalšího vývoje. Ta totiž velkou měrou přispívá k negativnímu vývoji ekonomiky. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli guvernér ČNB Jiří Rusnok, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ministerstva práce a sociálních věcí a členka KoroNERV-20 Danuše Nerudová a ekonom CERGE-EI Filip Matějka.

Rusnok navíc upozornil, že daň z příjmu by se měla v kontextu českého daňového systému spíše zvyšovat, protože je extrémně nízká. Snižovat by se podle něj mělo sociální pojistné nebo další věci, které celkově prodražují pracovní sílu v ČR. "Všichni se předhánějí, jak chtějí daně snižovat v zemi, kde se skoro žádné daně z příjmu už neplatí. Daň příjmu v kontextu české daňové soustavy by se měla zvyšovat a ne snižovat, protože ji máme extrémně nízkou. V kontextu Česka je to zbytečně řada vyhozených desítek miliard korun," uvedl guvernér ČNB.

Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Příjmy rozpočtu by opatřením měly přijít o 74 miliard korun.

"Vláda minimálně nesnižuje nejistotu v ekonomice. Chrlí nápady ve spojitosti s nějakým politickým cyklem. Dělají se věci, které vypadají líbivě. Je třeba ale zajistit do budoucna přiměřenost veřejných financí s ohledem na nejistý ekonomický vývoj. Je třeba, aby se vláda soustředila na několik málo věcí, které mají zmenšit nejistotu, a ne řešit spoustu věcí," uvedl dále Rusnok.

Navíc podle něj snížení daně z příjmu nepovede k tomu, že by lidé více utráceli a tím podpořili spotřebu, která je jednou z významných složek výkonu ekonomiky. "Velká část lidí ty peníze spíše uspoří, což ekonomiku nenakopne," dodal.

Na Rusnokovo tvrzení, že je zrušení superhrubé mzdy hazard reagoval ekonom Lukáš Kovanda na Twitteru. „Šéf ČNB Rusnok má rozpočtový výpadek ze zrušení superhrubé mzdy za hazard. Prostor k tomuto "hazardu" otevírají vládám ale právě centrální banky, svojí extrémně expanzivní měnovou politikou. Vždyť další dluh, levné peníze a nízké úroky, toť podstata takzvané monetární stimulace,“ napsal.

Šéf ČNB Rusnok má rozpočtový výpadek ze zrušení superhrubé mzdy za hazard. Prostor k tomuto "hazardu" otevírají vládám ale právě centrální banky, svojí extrémně expanzivní měnovou politikou. Vždyť další dluh, levné peníze a nízké úroky, toť podstata takzvané monetární stimulace. pic.twitter.com/GfMaVsOtAG

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) August 30, 2020

Nerudová upozornila, že nižší sazbu daně z příjmu v rámci EU má po ČR už jen Rumunsko, a to deset procent. I podle ní je spíše problémem výše odvodů na sociálním pojištění. "Tohle je velká chyba a vláda by se měla soustředit na akutní věci," uvedl i Matějka.

Ohledně opatření na podporu ekonomiky kvůli dopadům šíření koronaviru se Nerudová domnívá, že vláda by měla postupně ukončit kroky na podporu podnikatelů a ekonomiky. "Osobně si myslím, že tato doba končí a stát by se měl z ekonomiky stáhnout a měl dát příležitost, aby se ekonomika mohla sama restrukturalizovat," uvedla. Přislíbená pomoc podnikatelům ve výši 5,4 procenta HDP byla podle ní dosud vyčerpána z třetiny.

"Smysl podpora již nemá. Dříve bylo potřeba, aby se během dvou měsíců vše nerozbilo. Po uvolňování opatření ale vláda neví lépe než podnikatelé, kde utrácet peníze," uvedl i Matějka. Největším cílem vlády by nyní podle něj mělo být snižování nejistoty. "Za poklesem ekonomiky je z poloviny nejistota. Na to vláda necílí," dodal.