Poprvé samy. Muslimky vyrážejí na pouť do Mekky bez mužů

Na pouť do Mekky, nejposvátnějšího místa islámu, se Lajla Karníová vydala s tuniskou vlajkou na ramenou a bez manžela. Další ženy vybízí, aby také přijely samy, jelikož je už nemusí doprovázet příbuzný muž, píše agentura AFP.

Manžel Karníové, kterému je 65 let, což je vzhledem k pandemii covidu-19 věkový limit pro účast na velké pouti v letošním roce, nemohl cestu absolvovat. „Proč by vlastně měl ženy doprovázet muž? Proč?,“ poznamenala šedesátiletá Tunisanka, která je lékařka a matka dvou dětí. „Doporučuji každé ženě, aby sem přijela bez doprovodu,“ dodala.

Cesta do Mekky je jedním z pilířů islámu, alespoň jednou za život ji má vykonat každý muslim, jestliže mu to zdraví dovolí. Miliony muslimů z celého světa vykonávají buď velkou pouť hadždž, která se koná každý rok ve stanoveném datu, nebo malou pouť umra. Tu lze podniknout kdykoliv. Pouť je symbolickým napodobením posledního putování proroka Mohameda.

V roce 2021 Saúdská Arábie zrušila požadavek, aby ženy na hadždž přicházely s mužem, pokud přijedou ve skupině. Dříve musel ženy mladší 45 let na velké pouti doprovázet mužský „opatrovník“, tedy manžel, otec nebo bratr.

Vloni se jako první dočkaly Saúdské Arabky, protože zahraniční poutníci měli v té době kvůli protikoronavirovým opatřením zákaz přicestovat. Letos tato bohatá monarchie povolila účast milionu věřících, z toho 850 000 ze zahraničí.

Ženy už Mecce vykonalo první rituály

Jsou mezi nimi i ženy jako Lajla Karníová a její sestra Haját Abdalmáliková. Tato 64letá matka, která po dlouhé kariéře v podnikání odešla do penze, vyzývá arabské ženy, aby byly „odvážné“, píše AFP.

„Nebojte se,“ vzkazuje Suhajl Muhammadová těm, které stále s cestou váhají. „Jedna žena má hodnotu stovky mužů,“ říká 60letá Egypťanka, která uvádí, že pracovala více než 30 let na ministerstvu obrany. „Dalo mi to sebedůvěru (...) posílilo mě to,“ řekla matka tří dětí agentuře AFP.

Studie, kterou loni zveřejnil washingtonský think tank Middle East Institute, uvádí, že ženy v arabském světě čelí „patriarchálním strukturám, nejistotě a opakovaným krizím“, které je zbavují základních práv a svobod. Podle výzkumníků je tento region „na posledním místě na světě, pokud jde o práva žen“. Situace je však ve 22 zemích regionu různá, například v Libanonu a Tunisku mají ženy více svobod. V konzervativních zemích Perského zálivu přichází na trh práce čím dál více žen. Ministerské posty ženy nyní zastávají ve Spojených arabských emirátech či v Kataru, často v oblastech jako kultura a zdravotnictví.

Korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán v posledních letech zavedl několik reforem, které mají diverzifikovat ekonomiku, otevřít společnost a modernizovat obraz země ve světě. Od jeho nástupu k moci v roce 2017 bylo ženám umožněno řídit a cestovat bez mužského opatrovníka. Tyto reformy však byly zastíněny neúprosnými zásahy proti kritikům vlády, včetně feministických aktivistek.

Ve Velké mešitě v Mekce mnoho žen ve středu samo vykonávalo první rituály muslimské pouti a obcházelo Kaabu, velkou černou krychlovou svatyni, směrem k níž se muslimové modlí.

Mezi nimi byla důchodkyně z Egypta, Fátin Abdalmonajmová, která vyzvala všechny ženy, jež se mohou zúčastnit pouti, ať už s doprovodem, nebo bez něj, aby „nepropásly tuto příležitost“. „Je to nepopsatelná duchovní radost,“ řekla „Jste v Božím domě,“ dodala.