Schválení aliančního bombardování Jugoslávie byla chyba, kaje se Zeman. Zahynulo asi 500 civilistů

Schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 považuje prezident Miloš Zeman s odstupem za chybu. Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů předtím vstoupila, označil za akt mocenské arogance. Zeman, který byl v té době premiérem, to řekl v rozhovoru ČTK v souvislosti s výročím vstupu Česka do Severoatlantické aliance.

NATO se rozhodlo bombardovat území srbsko-černohorské Jugoslávie kvůli událostem v Kosovu v březnu 1999. Česko, Polsko a Maďarsko do aliance vstoupilo pouze několik dní předtím 12. března.

Zeman řekl, že na tehdejší rozhodování české vlády vzpomíná velmi nerad. Poukázal na to, že Česká republika byla poslední zemí, která souhlas s bombardováním vyslovila. „A to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO tři neděle a nebylo by asi úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí,“ řekl prezident.

Připomněl, že Česko se snažilo v alianci hledat spojence, ale neúspěšně. Až později ho podpořilo Řecko. „Ale mohu vám říci, že s určitým odstupem to považuji za chybu a že se domnívám, že to byl akt určité mocenské arogance,“ řekl k bombardování, pro které se vžilo označení „humanitární“.

Zeman zároveň poznamenal, že bombardování Afghánistánu spojenci za chybu nepovažuje. „To je něco, co je dle mého názoru naprosto správné,“ zdůraznil. Zeman v rozhovoru zároveň podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu, boj proti Tálibánu by podle něj měl pokračovat.

Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Dle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.

Čtěte dále: Proti opakování Ukrajiny. Lotyšský prezident vyzval k důvěryhodnému odstrašení Ruska

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.