Drahá pšenice jako nová zbraň. Česko si zákaz vývozu dovolit nemůže

Obiloviny a zejména pšenice se čím dál víc ukazují jako strategická surovina. Ještě znatelněji se to ukázalo během ruské invaze na Ukrajinu, která patří mezi hlavní dodavatele obilovin a dalších zemědělských produktů na světový trh. Na možný nedostatek pšenice reagovala i Indie, která zastavila vývoz této plodiny do ostatních zemí. Česká republika je v tomto případě maximálně soběstačná a skoro polovina produkce se vyváží. Přesto v případě nouze nemůže stopnout export pšenice kvůli jednotnému evropskému trhu.

Problémy s dodávkami obilovin a zejména pšenice trápí řadu států. Zejména rozvojové země se totiž nemohou spolehnout na příjem pšenice z Ukrajiny. Důvodem totiž je, že zemědělci kvůli ruské invazi nesklidí značnou část úrody a je otázkou, zda se produkce promění i do budoucna. Ukrajina je totiž jedním z největších světových producentů slunečnicových semen, kukuřice a právě pšenice. Sklizené dodávky plodin jsou pak v ukrajinských přístavech, ze kterých nemohou vyplout lodě.

Některé státy tak přistoupily k zákazu exportu některých obilovin. K tomuto kroku se odhodlal například Egypt, který okolo 60 procent veškerých zásob přiváží právě z Ruska a Ukrajiny. Podobný scénář jako u Egypta přijala i Indie. To se okamžitě projevilo na burze, kdy po zákazu vývozu z Indie začala pšenice prudce růst. Indie je totiž druhým největším producentem pšenice na světě. I z tohoto důvodu vzrostla cena pšenice na světových burzách o 60 procent.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se v úterý obchodovala tuna pšenice na pařížské burze v rekordních číslech. „Průměr za posledních 10 dní totiž činí 10 500 korun. Od ceny na burzy v Paříží se odvíjí nakonec také cena pečiva v Česku. Celkově pečivo letos zdraží o desítky procent,“ uvedl Kovanda.

Podobný scénář jako Egypt či Indie však nemůže praktikovat Česká republika. Jedná se však o dobrou zprávu pro zemědělce, kteří svou produkci nyní zhodnotí nejvíce za poslední roky. „V rámci Evropské unie a jednotného trhu se nedá hovořit o tom, že by Česká republika mohla zakázat export. Volný trh je totiž jedním ze základních principů Evropské unie. Jediné řešení by bylo, pokud by se reguloval vývoz v rámci států v unii,“ řekl pro Echo24 agrární analytik Petr Havel.

Česká republika je totiž v produkci pšenice samostatná a soběstačná. Sklidí se okolo 6 milionů tun, z toho dvě až tři tuny jsou spotřebovány dále. Zbytek je pak určen pro export.

V případě, že by Evropská unie sáhla k omezení vývozu obilovin, tak by se následný vývoz dal řešit tzv. licencovaným exportem. Státy by tak vydávaly exportní licence, aby se vědělo, jaké množství kam směřuje. „K tomu je jedno velké ale. Pokud bychom takový export zavedli a normálně by se obhodovalo s v rámci Evropské unie, tak by prostřednictvím tzv. reexportů bylo opatření k ničemu,“ řekl dále Havel.