Odchod do důchodu se podle Jurečky posune. „Neakceptovatelné,“ uvedl Středula

Věk, kdy lidé budou odcházet do důchodu, se podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a sociálních věcí v budoucnu posune. Nejpozději se tak má stát kolem roku 2030, řekl serveru Seznam Zprávy. To však ostře kritizoval odborový předák Josef Středula. „Neakceptovatelné. Lidé si zaslouží důstojný důchod,“ napsal rozhořčeně na twitteru. Podle ekonoma by ale zvýšení věkové hranice pomohlo penzijnímu systému, navíc v Evropě to není žádná novinka.

Kolem roku 2030 začnou do důchodu odcházet silné ročníky, kdyby jim ale vláda odchod do penze oddálila, získala by tím čas i dodatečné zdroje. Do roku 2024 je důchodový věk zastropován na 65 let, podle Jurečky ale ještě není zcela nutné v tomto roce věkovou hranici posouvat a současná Fialova vláda se palčivému problému zřejmě vyhne.

„V budoucnu se tomu kroku nevyhneme. Důchodový deficit začne narůstat po roce 2032–2033. Posunutí té hranice tak není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně nutné bude kolem roku 2030. Budoucí vláda se tomu nevyhne,“ řekl ministr serveru.

Tak nejdřív směšné zvýšení minimální mzdy o pár set korun a teď chce @MJureka zvýšit důchodový věk nad 65 let. Neakceptovatelné. Lidé si zaslouží důstojný důchod.

— Josef Stredula (@JStredula) October 12, 2022

Na to však ostře reagoval Středula, který kandiduje na Hrad. „Tak nejdřív směšné zvýšení minimální mzdy o pár set korun a teď chce ministr Jurečka zvýšit důchodový věk nad 65 let. Neakceptovatelné. Lidé si zaslouží důstojný důchod,“ napsal na twitteru, přestože Jurečka žádný verdikt ani návrh o posunutí hranice neoznámil.

Středula mimo jiné reagoval na zvýšení minimální mzdy, kterou Jurečka předloží vládě. Od ledna by měla činit 41 procentům průměrné mzdy v Česku. Konkrétní navrhovanou částku neupřesnil, podle propočtů by se mělo jednat o zhruba o 350 korun. Odbory, kterým Středula šéfuje, požadovaly kvůli vysoké inflaci zvýšení mzdy o 2000 korun, a to ještě letos.

Co se týče navýšení věkové hranice odchodu do penze, podle ekonoma Lukáše Kovandy by takový krok důchodovému systému prospěl. Navíc se tak děje i v řadě dalších evropských zemí, které například rozhodly o posunutí hranice na 67 let. „S takovouto hranicí totiž nyní počítají i země jako Německo, Nizozemsko, Belgie, Španělsko, ale také třeba Bulharsko. Dánsko dokonce danou hranici plánuje posunout až na 68 let věku,“ uvedl Kovanda příklady.