Česko si připomíná popravu Milady Horákové. Na komunistické šibenici trpěla dlouhé minuty

Česko si připomíná popravu Milady Horákové. Na komunistické šibenici trpěla dlouhé minutyAKTUALIZOVÁNO
Domov

Politické procesy

Echo24

Byla právničkou, poslankyní s trpkou zkušeností z nacistického vězení. A hlavně byla nepohodlnou novému komunistickému režimu. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 ve věznici v Praze na Pankráci. Právničku Horákovou oběsili za špionáž a velezradu na základě rozsudku ve vykonstruovaném procesu. Její památku uctí lidé na pietním aktu v pankrácké věznici a na vzpomínkové akci v parčíku na konci Sněmovní ulice, kde stojí její pomník. Večer mohou přijít lidé na pražskou Kampu zapálit svíčku. Více jak stovka lidí si památku obětí politických procesů připomněli u pomníku komunismu na Újezdě.

Horáková byla jediná žena, kterou komunisté popravili pro její názory při politických procesech v 50. letech. Podle historika vězeňství Aleše Kýra byla její smrt mimořádně trýznivá, ale nijak nestandardní. Doby poprav se podle něj pohybovaly od čtyř do jedenácti minut, u Horákové to bylo pět. „Popravčímu byla předána v 5,35. Výkon popravy oběšením nastal v 5,38 a lékař konstatoval smrt v 5,43,“ uvedl pro Echo24 Kýr.

Obvinění ze „záškodnického spiknutí proti republice“ spolu s národněsocialistickou poslankyní čelilo v roce 1950 dalších 12 lidí, vesměs představitelů nekomunistických stran, kteří údajně tvořili špionské centrum. Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech v Sovětském svazu.

Spolu s Horákovou byli k trestu smrti odsouzeni Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Nejvyšší soud zrušil verdikty v roce 1968. V roce 1990 zastavil tehdejší generální prokurátor stíhání všech obžalovaných v procesu s Horákovou a rehabilitoval je.

Místo, kde byla Horáková a další političtí vězni popraveni pro své názory, připomíná před starou vězeňskou nemocnicí na Pankráci velký kříž s trnovou korunou. Přestože od zavraždění Horákové letos uplyne 68 let, její ostatky se dosud nenašly. Z celkového počtu 177 odpůrců komunistického režimu popravených na Pankráci bylo 95 tajně pohřbeno do šachtových hrobů na ďáblickém hřbitově, zbylých 82 těl bylo zpopelněno v motolském a strašnickém krematoriu.

Pietní akt k uctění památky Milady Horákové začne ve Vazební věznici Praha-Pankrác ve 13:00. Ve stejnou dobu odstartuje vzpomínková akce u pomníku Milady Horákové v parčíku na konci Sněmovní ulice. Zúčastní se jí předseda Nadačního fondu Stránský Martin Jan Stránský, bývalá první dáma Dagmar Havlová či starosta první městské části Oldřich Lomecký. Den vyvrcholí happeningem „Světla pro památku Milady Horákové a všech obětí komunismu“. Svíčky vzplanou po 20:00 na ostrově Kampa a při břehu Vltavy v rámci facebookové události, k akci se připojí lidé na mnoha dalších místech v Česku, ale také třeba ve Washingtonu.

Vzpomínání i kritika nové vlády

Více než stovka lidí uctila památku obětí komunismu u pomníku Olbrama Zoubka na Újezdě. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská uvedla, že ji mrzí, že právě dnes je jmenována vláda, „která nás možná za potlesku komunistů odvede z EU“.

„Její předseda ze sebe těžko smyje spolupráci s StB,“ řekla dále Horská. Podle ní je špatně, že ve Sněmovně je například zástupce pohotovostního pluku nebo lidé, „podle kterých se Milada Horáková přiznala“.

Místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal řekl, že oběti komunistů jsou i lidé, jejichž rodiny se kvůli emigraci rozdělily, kteří zemřeli při pokusu o přechod hranice, oběti znárodnění a další. Předsedkyně správní rady Nadace Karla Hartiga Milena Kozumplíková k tomu dodala, že režim znamenal ztrátu schopností těch, kteří se nemohli a nesměli uplatnit. „Na charakteru našeho národa je to dodnes znát,“ řekla.

Slovák Branislav Tvarožek byl za komunismu odsouzený k práci v jáchymovských dolech. Ve svém projevu vzpomněl na událost z dolu Rovnost, kdy byl podezřelý z plánování útěku a skončil v korekci. Vysvobodil ho z ní jeho mistr, který vedoucímu namluvil, že Tvarožka nutně potřebuje jako elektrikáře na akutní údržbářské práce.

Pomník připomínající oběti komunismu byl dokončen v roce 2002. Připomíná památku 248 popravených, další 4500 lidí, kteří zemřeli ve věznicích a více než 200.000 tisíc odsouzených.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Babišova vláda si jde pro jmenování. Poche pozván nebyl

Komunisté se opět derou k moci. Kam se poděli předrevoluční papaláši?