1 HISTORIE RAF

Británie slaví sto let od založení RAF

NOVÉ

Témata: , , , ,

Britské Královské letectvo (RAF) slaví sté výročí svého založení. Vzniklo v posledním roce první světové války jako první významná samostatná letecká síla. V té druhé v něm bojovala i řada československých pilotů.

Armády po celém světě se s většími či menšímu úspěchy už od vynálezu horkovzdušného balónu pokoušely využít létání ve svůj prospěch. Například pozorovací balóny se používaly v americké občanské válce či bojích mezi Francii a Pruskem v 70. letech 19. století. Vzduchoplavci byli ale dlouho jen spíše trpěným doplňkem než plnohodnotnou součástí ozbrojených sil. Situaci změnila první světová válka, ale až v jejím posledním roce vznikla první významná samostatná letecká síla – britské Královské letectvo.

Rozhodnutí o založení Royal Air Force (RAF) padlo koncem listopadu 1917, do života vstoupilo před sto lety, 1. dubna 1918. Jednotka navázala na fungování armádního Královského leteckého sboru (RFC) a Královské námořní letecké služby (RNAS). Jejich počátky lze najít v roce 1911, kdy u ženijního vojska vznikl prapor pro vzdušné operace, o rok později přetvořený v RFC. Měl zprvu tucet balónů a tři desítky letadel a zabýval se i námořním létáním. Těsně před vypuknutím války si ale admiralita vytvořila vlastní vzdušné síly, RNAS.

Letadla byla počátkem první světové války používána hlavně pro průzkum, postupně ale armády na obou stranách objevily nové možnosti aeroplánů (ale i vzducholodí). Oblohu nad západní i východní frontou ovládly letecké souboje, běžnou taktikou se stalo bombardování ze vzduchu. Stranou nezůstalo ani britské letectvo, které ze skromných počátků vyrostlo v největší sílu svého druhu na světě. Zatímco v roce 1914 měl RFC 272 letadel a 2073 mužů, těsně před koncem války sloužilo v RAF téměř 300 tisíc lidí, k dispozici měli na 22 tisíc letadel všeho druhu.

Po skončení „velké války“ ale přišly škrty a ve 20. letech Královské letectvo jen obtížně hledalo novou úlohu v rámci ozbrojených sil. Nakonec ji našlo v roli jakého „policajta“ impéria – letouny sloužily jako levný a účinný nástroj dohledu nad rozsáhlými oblastmi pod britskou správou. RAF vykonávalo i celkem netypickou činnost – mělo na starosti kompletní vojenskou správu Iráku. V meziválečném období navíc Královské letectvo muselo obhajovat postavení nezávislé složky ozbrojených sil – vždyť v USA bylo letectvo součástí armády až do roku 1947.

V půli 30. let se už Královské letectvo nemuselo o budoucnost obávat, zejména po nástupu nacistů k moci a rozběhnutí německého zbrojního programu. V roce 1936 bylo RAF reorganizováno, vznikla tři specializovaná velitelství – stíhacího letectva, bombardérů a pro hlídkování nad mořem. Do výzbroje postupně přicházely moderní letouny, mezi nimi i slavné hurricany a spitfiry. Když v červenci 1940 kapitulovala Francie, zůstala Británie v boji osamocena. Řady RAF v té době posílily stovky letců z mnoha evropských zemí, mezi nimi i Čechoslováci.

Od července do října 1940 Královské letectvo úspěšně čelilo bombardovací ofenzívě německé Luftwaffe. „Na poli lidských konfliktů nikdy tak velké množství nevděčilo za tak mnoho tak nepatrné hrstce,“ prohlásil koncem srpna 1940 po těžkých bojích premiér Winston Churchill. I díky sveřepému odporu RAF Hitler nakonec odvolal plánovanou invazi do Británie. Poté se Královské letectvo soustředilo na útoky proti cílům v Německu i okupované Evropě. Bombardovací ofenzíva pod vedením leteckého maršála Arthura Harrise mířila i na civilní cíle, kobercové bombardování srovnalo se zemí mnoho německých měst – mezi nimi v únoru 1945 i Drážďany, kde zahynulo přes 35.000 lidí.

Útoky jsou hlavně kvůli desetitisícům civilních obětí dodnes hodnoceny rozporně, Harris ale nepochyboval. „(V Rotterdamu, Londýně a Paříži) Němci zaseli vítr a nyní sklízí bouři“, napsal. Po roce 1945 se role RAF opět změnila, mnoho letounů bylo rozmístěno v západním Německu, kde byly připraveny reagovat na sovětský útok. Stroje Královského letectva také sloužily až do konce 90. let jako nosiče jaderných zbraní. Během studené války se britští piloti zúčastnili řady menších konfliktů, bombardéry zasáhly i do války o Falklandy v roce 1982. Výraznou roli sehrálo RAF během obou válek v Iráku, v Bosně, Kosovu, Afghánistánu i útocích proti Islámskému státu.


Čtěte dále: Zemřel bývalý člen RAF Zbyšek Nečas-Pemberton, bylo mu 97 let

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.