Bolševici museli ustoupit. Před sto lety přišlo Rusko o polovinu území

Před sto lety, 3. března 1918, byla na konferenci v Brestu-Litevském uzavřena separátní mírová smlouva mezi Ruskem a státy Čtyřspolku – Německem, Rakousko-Uherskem, Bulharskem a Tureckem. Smlouva znamenala konec světové války na východní frontě.

Po bolševické revoluci zástupci sovětského Ruska prodlužovali jednání o ukončení války s Německem, které bylo zahájeno 22. prosince 1917, v naději na evropskou revoluci. Po rychlém německém tažení do Ruska, kdy byla dobyta rozsáhlá území státu, však raději smlouvu podepsali.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Znamenala pro ně však daleko nevýhodnější příměří, než původně navrhované. Rusko přišlo téměř o polovinu svého evropského území. Smlouva také zavazovala Rusko, aby na svém území nestrpělo vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem, což se mimo jiné týkalo i československých legionářů. Bylo rozhodnuto o přesunu legií přes Vladivostok do Francie, neboť T. G. Masaryk prohlásil armádní sbor v Rusku za součást československé autonomní armády ve Francii. A cesta přes evropská bojiště nebyla možná.

Ani sám V. I. Lenin neměl v úmyslu brestlitevský mír, který později popsal jako „hanebnou smlouvu,“ dlouho dodržovat a po německé kapitulaci v první světové válce se ho zřekl. Rusko smlouvu anulovalo 13. listopadu 1918.

Čtěte také: Proč neuctíváme oběti první světové války?

Odkaz první světové války: Jakou roli skutečně hrají chemické zbraně?