Babiš unikát: Nejstarší premiér v historii a první trestně stíhaný
VZNIK NOVÉ VLÁDY
NOVÉ
FOTO: Jan Zatorsky
Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. A to přestože se tak poprvé v historii stane předsedou vlády člověk, který čelí trestnímu obvinění a o jehož vydání ke stíhání žádá policie. Zároveň bude třiašedesátiletý Babiš nejstarším premiérem v historii samostatné České republiky.
Zeman krátce po výsledcích podzimních sněmovních voleb avizoval, že sestavením vlády pověří vítěze voleb a nic na tom nezmění ani to, že se bude jednat o trestně stíhaného člověka, jehož policie obvinila z dotačního podvodu. Řeč byla o třiašedesátiletém Andreji Babišovi, kterého Zeman ve středu na Hradě jmenuje novým premiérem. Babiš se tak stane nejstarším premiérem v historii samostatní ČR.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Šéf hnutí ANO a bývalý ministr financí tím ale získá ještě jedno prvenství. Poprvé v historii totiž stane v čele vlády trestně stíhaný člověk. Ve sněmovně leží již druhá žádost o vydání Babiše k trestnímu stíhání. Projednat ji nyní musí mandátový a imunitní výbor a na základě jeho doporučení se pak bude o vydání hlasovat. Babiš totiž spolu se svým spolustraníkem Jaroslavem Faltýnkem čelí obžalobě kvůli čerpání dotace na farmu Čapí hnízdo.
Poslanci už jednou o Babišově a Faltýnkově vydání hlasovali a to v září tohoto roku. Ke stíhání ho tehdy vydali. Jenže na konci října přišly volby, Babiš získal mandát poslance a tím novou poslaneckou imunitu. A zatímco před prvním hlasování o vydání Babiš říkal, že sám zvedne ruku pro, po volbách to vidí jinak. Situace se podle něj změnila. Více čtěte ZDE.
Pravděpodobnost, že nová sněmovna Babiše i Faltýnka vydá je tak mnohem menší, než tomu bylo před přibližně třemi měsíci. Povolební situace a uspořádání sněmovny jsou diametrálně odlišné. Pro vydání stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců. Nyní by hnutí ANO, které získalo 78 mandátů, stačilo pouze dalších 23 členů dolní komory, s nimiž by stojedničkovou většinou zabránili vydání obou mužů v případě hlasování všech 200 poslanců. A ještě méně poslanců by hnutí pro záchranu svého šéfa potřebovalo, pokud se k hlasování o vydání nesejde sněmovna celá. Už nyní se přitom mluví o „hlasovací mašinérii“ hnutí ANO, KSČM a SPD.
FOTO: Jan Zatorsky
O tom, že by hnutí ANO bylo rádo, kdyby tentokrát hlasování o vydání dopadlo jinak, svědčí i to, že se strana snažila ovládnout mandátový a imunitní výbor. Právě ten dává ostatním poslancům doporučení k vydání, či nevydání poslance. Hnutí chtělo, aby výbor měl jen jedenáct členů. To by v konečném důsledku znamenalo, že malé sněmovní strany – například TOP 09, STAN či KDU-ČSL – by v něm vůbec neměly zástupce. Nakonec se ale podařilo prosadit vyšší počet.
Sám Babiš přitom už před volbami jasně říkal, že v případě že vyhraje, premiérského křesla se kvůli trestnímu stíhání nevzdá. Dlouhodobě totiž označuje kauzu kolem farmy Čapí hnízdo za účelovou a policistu, který vyšetřování vedl, za nekompetentního. Jenže čerpání dotace na farmu neřešila jen česká policie, zabývá se jí také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ten by mohl závěrečnou zprávu vydat v řádu několika měsíců.
Kauza Čapí hnízdo není ale jediný Babišův „strašák ve skříni“. V průběhu jeho působení v politice se kolem jeho osoby objevilo více pochybností.
1. Korunové dluhopisy
Na začátku letošního roku dostala policie trestní oznámení kvůli možnému zneužití práva. Babiš se ho měl dopustit tím, že od holdingu Agrofert, který mu v té době patřil, odkoupil jednokorunové dluhopisy, které byly osvobozené od daně. Babiš si dodnes z těchto dluhopisů přijde ročně na 90 milionů korun. Více čtěte ZDE. Později se ukázalo, že podobný způsob využily stovky firem. Existuje přitom podezření, že tak firmy činily, jen aby vyvedly nezdaněný zisk. Vedle toho přitom vzniklo podezření, že Babiš neměl na nákup dluhopisů dostatek legálních prostředků. Čtěte ZDE.
2. Ovlivňování médií
Ještě před vstupem do politiky si Andrej Babiš koupil vydavatelský dům Mafra, pod který spadají Lidové noviny a Mladá fronta Dnes. Později si řada Babišových politických konkurentů stěžovala, že oba listy píší účelové články proti nim. Vše přitom vyvrcholilo v květnu letošního roku, když skupina Julius Šuman zveřejnila nahrávku, na které je zachyceno, jak Babiš hovoří s tehdejším redaktorem MF Dnes Markem Přibilem o připravovaných článcích. Babiš s ním diskutoval o tom, kdy by se v novinách měly publikovat materiály proti ministru zdravotnictví Miloslavu Ludvíkovi a ministru vnitra Milanu Chovancovi (oba ČSSD). Babiš označil nahrávku za zmanipulovanou.
3. Ovlivňování finanční správy
Jiná nahrávka, kterou zveřejnila skupina Jilius Šuman, vzbudila podezření, že Babiš ovlivňoval finanční správu, která spadá do gesce ministerstva financí. Na nahrávce Babiš mluví o tom, že „ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže je v inslovenci, obstavený účty, vagóny“. Firma FAU Přerov přitom sídlila v areálu chemičky Precheza, která patří do holdingu Agrofert. Později soud rozhodl, že finanční správa postupovala nezákonně.
4. Důvěrníkem StB
Na Slovensku se Babiš soudil kvůli tomu, že je evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB). Tvrdil, že nikdy s StB nespolupracoval a že je evidován neoprávněně. Okresní soud v Bratislavě dal nejdříve Babišovi zapravdu, ale Ústav paměti národa to hnal výše. Letos v říjnu slovenský Ústavní soud zrušil předchozí rozhodnutí – soudy totiž přikládaly velký význam svědectví bývalých členů StB. Babiš je tak nyní stále evidován jako důvěrník StB.
