Memorandum je nesmyslné a neplatné, lithium má zůstat Česku, oznámil premiér
Spor o nerost
Memorandum o těžbě lithia je podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) neplatné. Babiš to řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Kabinet podle něj dal za úkol ministrovi průmyslu Tomáši Hünerovi (za ANO) dojednat právní nezávaznost dokumentu, ministr by měl také zaúkolovat státní podnik Diamo, aby provedl průzkum ložiska. Premiér dodal, že se neobává případných soudních sporů ani arbitráží ze strany European Metals Holdings (EMH), se kterou před sněmovními volbami podepsal memorandum Hünerův předchůdce Jiří Havlíček (ČSSD).
„Jednoznačně platí to, k čemu nás zavázala Sněmovna. Ta jasně řekla, že to memorandum je nulitní a že nás žádá, aby průzkum prováděl státní podnik a aby zisk z případné těžby zůstal v českých rukou,“ řekl Babiš. Kvůli lithiu se loni 16. října, čtyři dny před začátkem voleb, mimořádně sešla ještě minulá Sněmovna. Poslanci přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby zrušila platnost memoranda s EMH.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
S ministrem průmyslu Tomášem Hünerem (za ANO) chce probrat jeho jednání s těžaři a jeho návrh dodatku k memorandu. Podle Babiše nepostupoval správně, když nejprve neinformoval vládu, jak měl za úkol. Hüner totiž minulý čtvrtek po schůzce s těžaři řekl, že Česko uzavře do týdne k memorandu dodatek. Podle Babiše to ale špatně komunikoval.
Babiš dnes znovu řekl, že lithium má těžit stát. Státnímu podniku Diamo chce zadat průzkum ložisek. „Chceme zjistit, kolik toho lithia máme. Chceme dát úkol Diamu, aby začal dělat průzkum,“ uvedl dnes Babiš. Údaje o geologickém složení státního území dlouhodobě sbírá a zpracovává státní Česká geologická služba (ČGS), která je předává správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Vedoucí odboru nerostných surovin ČGS Jaromír Starý loni v říjnu ČTK řekl, že v Česku je evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 milionu tun lithia.
Nabídky na zpracovávání lithia Babiš má
Babiš dodal, že zná zahraniční firmy, které by chtěly zpracovávat lithium v Česku. Jde podle něj o korejskou a belgickou firmu, nejmenoval je ale. Ve vztahu k memorandu, které uzavřel Hünerův předchůdce loni na podzim, je podle Babiše třeba postupovat tak, aby nebyl stát žalovatelný. „My, kdybychom nyní smlouvu vypověděli, bychom řekli, že je platné. Já říkám, že je neplatné,“ uvedl.
Hüner ve čtvrtek po schůzce s těžaři řekl, že Česko uzavře do týdne k memorandu dodatek. „Je to nějaký návrh o tom, že je to neplatné. Musíme přesně formulovat ta slova,“ konstatoval Babiš. V souvislosti s investicemi, které už firma do průzkumu dala, uvedl, že jde o riziko podnikání. Opakovaně zdůraznil, že nejde o australskou firmu.
EMH v lednu oznámila, že poskytla českým úřadům právní analýzu dokládající, že je australským podnikatelským subjektem. Podíl australských akcionářů na kapitálu společnosti podle ní činí více než 82 procent. Generální ředitel EMH Keith Coughlan už v říjnu řekl, že EMH je společností se sídlem v australském Perthu. Jedním z největších českých akcionářů je investiční skupina Arca Capital, kterou spoluvlastní slovenský podnikatel Pavol Krúpa.
Možná těžba lithia v ČR se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými sněmovními volbami. Memorandum o porozumění, které s EMH podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD), se stalo terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. V týdnu před volbami se kvůli němu sešla mimořádně Sněmovna. Čtvrteční jednání bylo první, které Hüner od loňských voleb do Sněmovny s těžaři vedl. Generální ředitel společnosti Geomet Richard Pavlík už loni v dubnu uvedl, že EMH by uvítal, pokud by do holdingu vstoupil strategický český partner, ať už soukromý, polostátní, nebo dokonce stát jako takový. Geomet je dceřinou společností EMH.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy. Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.