Fatva stále trvá. Chomejní vyzval k vraždě spisovatele Rushdieho
Rozsudek smrti kvůli knize
NOVÉ
FOTO: Wikimedia Commons / Ken Conley aka kwc
Rozsudek smrti, který nad britsko-indickým spisovatelem Salmanem Rushdiem (71) ve své fatvě vynesl před 30 lety, 14. února 1989, někdejší íránský duchovní vůdce Chomejní, literáta podle některých proslavil víc než jeho dílo. Příčinou byla kniha Satanské verše, která vyšla v září 1988 v Londýně, zpočátku téměř bez povšimnutí. Román ale posléze vzbudil v muslimském světě značné protesty.
Pár měsíců od vydání byly Satanské verše kvůli výhradám muslimů staženy z pultů v Indii. Rushdiemu vyčítali urážení koránu a proroka. Hrdinu díla autor nazývá Mahoundem, jak kdysi hanlivě zvali anglosasští duchovní proroka Mohameda. I další alegorie zraňovaly: Mahound navštěvuje veřejný dům „stan u Černého kamene“ (evokuje svatyni Kaba v Mekce), prostitutky se jmenují stejně jako manželky proroka a nejoblíbenější z nich je popsána nahá.
Teprve v únoru 1989 si Satanských veršů, komického i filozofického románu, „všimli“ v Íránu. Sice už předtím se i tam objevila kritika Rushdieho knihy, ale duchovenstvo to nechávalo nejprve klidným. Později rozpoutaná kampaň však přivedla do ulic davy protestujících lidí, kteří pálili Rushdieho knihy. Spisovatel své dílo nejprve bránil, poté se kál, že nechtěl věřící nijak urazit. Přestoupil dokonce k islámu a nabídl také finanční částku obětem zemětřesení.
Fatva (nábožensko-právní přikázání) zvýšila prodej jeho knih, ale uvrhla ho do mnohaletého skrývání. Rushdie se nesčetněkrát stěhoval z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Na jeho hlavu byla vypsána odměna. Fatva se netýká pouze něj, ale i všech, kdo se na vydání knihy podíleli. Například spisovatelův japonský překladatel byl zavražděn, italský překladatel a norský vydavatel byli po napadení zraněni. V Turecku pak dav fanatiků podpálil hotel, v němž bydlel tamní překladatel – při tragédii zemřelo 37 lidí.
„Může být beztrestně zabit“
Západní státy kvůli fatvě přerušily diplomatické styky s Íránem, v muslimských městech se konaly demonstrace podobné těm, které o téměř 20 let později protestovaly proti karikaturám proroka Mohameda zveřejněným dánským tiskem. Britská vláda ale proti Íránu dlouho nevystupovala – mimo jiné i kvůli tehdejší válce v Zálivu. Bývalý íránský reformátorský prezident Mohammad Chátamí v roce 1998 prosazoval, aby Írán od vykonání fatvy ustoupil.
Právo zrušit ji má jen její autor. Chomejní však mezitím zemřel, jeho nástupce Alí Chameneí před lety prohlásil, že Rushdie je odpadlík a může být beztrestně zabit. Vláda bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2007 oznámila, že fatva stále platí. Íránská média také předloni zvýšila odměnu za vraždu spisovatele, a to z původních tří milionů dolarů o 600 000 dolarů (zhruba 14,6 milionu korun).
Rushdie, prosazující výchovu k toleranci, se narodil 19. června 1947 v indické Bombaji jako syn liberálního muslimského obchodníka. Zatímco se rodina přestěhovala do Pákistánu, začal ve 14 letech studovat v anglickém Rugby. Získal tradiční britské vzdělání, občanství a s angličtinou se sblížil natolik, že jí dal přednost před mateřskou urdštinou, když zahájil vlastní literární tvorbu. Na Cambridgeské univerzitě vystudoval historii (1968) a začal pracovat v Londýně jako novinář, divadelní herec či reklamní textař.
Podporoval ho i Havel
Od poloviny 70. let, kdy vyšel jeho první román Grimus, se živí psaním. Jeho díla Hanba, Maurův poslední vzdech, Zběsilost, Čarodějka z Florencie či Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí byly vyznamenány řadou cen, ale staly se i terčem protestů. Podle kritiků je Rushdieho nejlepším románem rodinná sága s prvky magického realismu Děti půlnoci, která byla čtenáři vyhlášena nejlepším dílem v historii britského prestižního ocenění – Man Bookerovy ceny.
Rushdie, který v roce 2007 získal od britské královny Alžběty II. titul sir, v posledních letech žije v USA. V roce 2012 vydal memoárovou knihu Joseph Anton: Vzpomínky (2012), v níž vzpomíná i na českého exprezidenta Václava Havla, který jej podporoval.
Prahu ostatně spisovatel dvakrát navštívil, a to v letech 1993 a 2001 (tehdy byl hostem Festivalu spisovatelů). Do češtiny byla přeložena většina Rushdieho děl, včetně kontroverzních Satanských veršů. Loni vyšel v češtině zatím jeho poslední román Zlatý dům, který se stal jednou z nejoceňovanějších knih roku 2017 a v němž se světoznámý prozaik nechal inspirovat současnou Amerikou a nástupem Donalda Trumpa do prezidentské funkce.
