Mayová odložila hlasování o brexitu s příslibem dalšího jednání. EU však dle Tuska vyjednávat nebude
BREXIT
AKTUALIZOVÁNO
1
Hlasování o brexitu se odloží na pozdější termín. Informovala o tom britská premiérka Theresa Mayová při projevu v britském parlamentu. Podle ní by byla smlouva nyní pravděpodobně odmítnuta, proto je důležité hlasování odložit a znovu vést dialog o problematických částech smlouvy, jako je například pojistka týkající se Severního Irska. Předsedy Evropské rady Donald Tusk však jednání o smlouvě vzápětí odmítl. Nový termín hlasování zatím není známý.
Britská vláda se kvůli vnitropolitickým neshodám rozhodla odložit úterní hlasování britského parlamentu o připravené brexitové dohodě mezi Londýnem a zbytkem Evropské unie. Dodala, že o dohodě, která stanoví podmínky odchodu země z Evropské unie, bude znovu jednat se svými protějšky z EU.
I have decided to call #EUCO on #Brexit (Art. 50) on Thursday. We will not renegotiate the deal, including the backstop, but we are ready to discuss how to facilitate UK ratification. As time is running out, we will also discuss our preparedness for a no-deal scenario.
— Donald Tusk (@eucopresident) 10. prosince 2018
Předseda Evropské rady Donald Tusk ale vzápětí na twitteru napsal, že EU nebude brexitovou dohodu s Londýnem znovu projednávat, což se týká i záložního řešení pro režim na irské hranici. Tusk uvedl, že unie je sice ochotna pomoci usnadnit schvalovací proces v Británii, ale "čas běží a jednáme také o naší připravenosti na možnost nedohody". Brexitu se podle něj budou ve čtvrtek na summitu v Bruselu věnovat šéfové států a vlád členských zemí EU.
Předloženou brexitovou dohodu odmítá drtivá většina opozičních zákonodárců a veřejně už ji kritizovalo přes 100 poslanců vládních konzervativců. Pokud by všichni členové Dolní sněmovny hlasovali v souladu se svými výroky, vláda by prohrála trojciferným rozdílem.
Vláda podle ministerské předsedkyně ctí výsledky referenda z roku 2016, ve kterém se britští voliči vyslovili pro opuštění evropského bloku, a odchod Spojeného království z EU uskuteční. To ale nemůže nastat bez kompromisů, zdůraznila. "Pokud chceme dosáhnout svého cíle, musíme k tomu mít prostředky," uvedla. Mayová zároveň uvedla, že kabinet zintenzivní přípravy na takzvaný neřízený brexit pro případ, že by poslanci nakonec dohodu neschválili.
Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn během debaty uvedl, že změny v brexitové dohodě musejí být podstatné. "Pokud Mayová nedokáže dohodu znovu vyjednat, musí odejít," řekl. Labouristé ale prozatím vyloučili, že by ve sněmovně vyvolali hlasování o nedůvěře Mayové, jak je k tomu dnes vyzvaly menší opoziční strany. Mluvčí labouristů podle Reuters řekl, že strana tento krok podnikne, až usoudí, "že by měl větší šanci na úspěch".
Vlivný konzervativní poslanec a zastánce tvrdého brexitu Jacob Rees-Mogg v reakci na projev Mayové řekl, že premiérka by měla "buď vládnout, nebo odejít". "Takto pokračovat nelze," dodal.
Hlasovat by se mohlo až v druhé půli ledna
Podle britských médií je pravděpodobné, že poslanci dostanou možnost se k dohodě vyslovit až v lednu. Měli by tak podle britského zákona o odchodu z EU učinit do 21. ledna, uvedl deník The Guardian. Zákon z roku 2018 stanoví, že pokud dohoda nebude odsouhlasena do 21. ledna 2019, musí britská vláda učinit do pěti dnů prohlášení adresované parlamentu o svých dalších záměrech. Televize Sky News ale dnes citovala zdroj z britské vlády, který tvrdí, že kabinet nepovažuje 21. leden za jednoznačný a zákonem stanovený termín.
Podle mluvčího Mayové bude další hlasování záležet na tom, zda se Londýnu podaří získat v Bruselu "dostatečné záruky", které by Dolní sněmovnu uspokojily. Vláda by se nesnažila tyto záruky od EU získat, "pokud by si nemyslela, že to není možné", dodal mluvčí.
Sama Mayová pak během debaty řekla, že zatím neví, jak dlouho bude jednání s EU trvat, ale že chce pracovat "co nejrychleji a nejnaléhavěji, jak to půjde". Evropská komise nicméně ještě před oficiálním prohlášením Mayové o odkladu hlasování uvedla, že jednání znovu otvírat nebude. Další rozhovory s Bruselem odmítl rovněž irský premiér Leo Varadkar.
Konzervativní předsedkyně vlády připustila, že takzvaná irská pojistka, která je součástí dohody, politiky rozděluje a panují kvůli ní obavy. Záložní řešení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem je ovšem podle Mayové pro brexitovou dohodu nezbytné.
Pojistka by platila v případě, že se Londýn s Bruselem do července 2020 nedohodnou na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů. V takovém případě by s příchodem roku 2021 začal platit záložní plán vytvářející jednotný celní prostor Unie s Británií; opatření navíc počítá se zachováním některých pravidel evropského jednotného trhu v Severním Irsku. Proti irské pojistce vystupují především severoirští unionisté (DUP), kteří svými deseti hlasy umožnili vznik současné menšinové vlády, a také část konzervativců.
Pojistka by platila v případě, že se Londýn s Bruselem nedohodnou na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů.
Mayová na úvod svého prohlášení poslancům řekla, že "velmi pozorně" naslouchala debatám v Dolní sněmovně minulý týden, čímž vyvolala hlasitý smích některých zákonodárců. "Pokud bychom pokračovali a (Dolní sněmovna) by zítra (v úterý) hlasovala, dohoda by byla velkým rozdílem zamítnuta," připustila premiérka. Zároveň dodala, že stále věří, že její dohoda dojednaná s Bruselem je ta správná.
Během vystoupení Mayové se z opozičních lavic ozývalo volání, aby ministerská předsedkyně rezignovala.
