Ohrozí Istanbulská úmluva tradiční rodinu? Musíme si ji pořádně přečíst, nemá jasno část politiků
Boj o Istanbulskou úmluvu
NOVÉ
1
Nesmysl, který není v českém právu zapotřebí, a který v krajním případě může vést k až k rozvratu tradiční rodiny? I takové argumenty zaznívají od odpůrců ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy. Ta má podle jejích zastánců především pomoci k prevenci násilí na ženách. V Poslanecké sněmovně se k tématu sešly tři petice, jasno nemají ani někteří zákonodárci. „Je okolo toho spousta nepravdivých věcí,“ uvedl pro deník Echo24 poslanec František Elfmark s tím, že poslance čekají dlouhé debaty.
S argumentem, že smlouva do českého právního řádu nepřinese převratné změny, souhlasí i zastánci jejího přijetí. Je podle nich však důležité, aby se Česká republika podpisem symbolicky zařadila po bok dalších vyspělých zemí.
„Není argument pro Českou republiku cokoliv přijímat jen proto, že to přijala nějaká jiná země,“ řekla v České televizi bývalá poslankyně za TOP 09 Nina Nováková, která možnou ratifikaci smlouvy dlouhodobě kritizuje. „Všichni víme, že násilí je strašné, tam mezi námi vůbec dělicí čára není,“ uvedla Nina Nováková.
Podobný názor zastává i poslanec ODS Stanislav Blaha. „Ono se to všechno tváří jako velmi ušlechtilé, ale salámovou metodou nám to vždy ukrojí část z našich tradic a našich svobod a myslím, že takové věci v našem prostoru nepotřebujeme,“ uvedl poslanec Blaha pro deník Echo24.
Proti úmluvě se v minulých týdnech postavil mimo jiné katolický kněz a bývalý ministr školství Petr Piťha. Ve svém kázání předneseném během svátku svatého Václava vyjádřil obavy, že by přijetím úmluvy mohlo dojít k ohrožení tradiční rodiny. „Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, vy budete patřit k podřadné výpomocné třídě a pracovat podle pokynů mocných elit, které budou určovat, co se smí a co se nesmí říkat,“ řekl mimo jiné Piťha. Stejný postoj zastávají také další církve působící v Česku, které již v červnu vydaly společné prohlášení.
Za své kázání se Piťha dočkal nejen souhlasu, ale i opačných reakcí - mimo jiné trestního oznámení ze strany České ženské lobby, informovali jsme zde. Organizace pro přijetí smlouvy vystupuje dlouhodobě – společně s Amnesty International sepsala petici, v níž se vyjadřuje pro přijetí smlouvy.
Zastánci přijetí paktu argumentují mimo jiné tím, že mnohá znásilnění, ke kterým v Česku dojde, zůstávají bez trestu. Smlouva má podle nich přinést větší důraz na prevenci a rozsáhlejší možnosti péče o oběti. V Poslanecké sněmovně patří mezi nejhlasitější zastánce úmluvy poslankyně Radka Maxová. Podle ní je přijetí úmluvy prioritou hnutí ANO.
Tři petice ve sněmovně
Obě skupiny se v prvním listopadovém týdnu střetly v Poslanecké sněmovně na slyšení petičního výboru. To bylo svoláno na základě petice iniciované spolkem Středoevropská inspirace, vedeném bývalou poslankyní za TOP 09 Ninou Novákovou. Ta již dříve doručila sněmovnímu výboru petici, na níž se sešlo více než 12 tisíc podpisů. Na veřejném slyšení ji doplnily další dvě iniciativy – stejný postoj zastával spolek Tradiční česká rodina, na jehož petičních arších se sešlo přes 8 tisíc podpisů.
Zastánci přijetí smlouvy poslancům předali přibližně poloviční počet podpisů, než jaký se sešel v případě odpůrců dokumentu – Česká ženská lobby a Amnesty International sesbíraly přes 10 tisíc podpisů. Tajemnice petičního výboru, který slyšení uspořádal, však upozorňuje, že v případě zastánců úmluvy šlo pouze o elektronické podpisy. „Podpisů na arších bylo pouze 44,“ upřesnila pro deník Echo 24 Olga Jirků.
Slyšení bylo podle představitelů výboru svoláno především z důvodu, aby se s tématem a jednotlivými argumenty lépe seznámili samotní poslanci. „Diskuze se podařila udržet ve věcné rovině, nedocházelo k napadání jednotlivých stran protistranami. Účel byl naplněn, zazněly všechny názory, byli tam i někteří poslanci, kteří si mohli vyslechnout argumentaci obou stran, takže cíle bylo dosaženo,“ řekl deníku Echo24 místopředseda výboru Stanislav Blaha.
Návrhem by se sněmovna měla s největší pravděpodobností zabývat po Novém roce. „Každý poslanec sám za sebe, a na základě jednání svého poslaneckého klubu potom na plénu sněmovny vyjádří postoj svým hlasováním,“ uvedl pro deník Echo24 místopředseda petičního výboru František Elfmark (Piráti). „I já budu na poslaneckém klubu prezentovat, co na veřejném slyšení zaznělo, jaké tam byly argumenty pro a proti,“ přiblížil již dříve deníku Echo24 další osud petic místopředseda.
Poslanci jasno nemají
Jasný postoj ke smlouvě vyjádřila KDU-ČSL, její poslanci ratifikaci nepodpoří. „Považujeme Istanbulskou úmluvu za zbytečnou, je nadbytečná v právním řádu. Jistě odmítáme násilí na komkoli, ale to je věc, kterou už ošetřuje náš právní řád,“ uvedl v úterý po jednání celostátního výboru KDU-ČSL předseda strany Pavel Bělobrádek. „Všechno, co je v té Istanbulské úmluvě dobré, je už v zásadě u nás ošetřeno,“ dodal.
To připouští i ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. „Ta úmluva v podstatě žádné změny v českém právním řádu nevyvolá právě proto, že drtivá většina věcí, které ta úmluva upravuje, již je v českém právním řádu promítnuta,“ řekl ministr již dříve ve sněmovně. Přijetí dohody však přesto hájí. „Nespatřuji v ní nic, co by šlo proti tradicím a hodnotám, na kterých stojí Česká republika, její ústava a právní řád,“ řekl Kněžínek.
Většinu stran zastoupených ve sněmovně debata o úmluvě teprve čeká. František Elfmark předpokládá, že zákonodárce čekají dlouhé debaty. „Budeme si muset odvykládat úplné detaily, a taková ta zákoutí té smlouvy. Je okolo toho šum, spousta nepravdivých věcí kolem toho, a my jsme požádali o takovou rešerši celé smlouvy, abychom k tomu znali všechna právní úskalí,“ uvedl poslanec pro deník Echo24.
Istanbulská úmluva vznikla v roce 2011. K letošnímu 1. září ji podle organizace Amnesty International a České ženské lobby ratifikovalo 33 států. Dvanáct zemí včetně Česka ji zatím podepsalo. ČR svůj podpis připojila v květnu 2016. Nyní se čeká na ratifikaci. Slovensko v únoru oznámilo, že dokument neratifikuje. Rozdílný postoj k dokumentu mají i čeští zákonodárci. Podle poslankyně Rady Maxové (ANO), která se stala ambasadorkou úmluvy, by Sněmovna o dokumentu mohla hlasovat příští rok v lednu či únoru.
Smlouva by do českého právního řádu měla přinést novinky v podobě postihů za vynucené sňatky, násilnou sterilizaci a upravit promlčecí dobu u stíhání za ženskou obřízku.
