1 Japonský spisovatel

Věčný čekatel na Nobelovu cenu Haruki Murakami slaví 70 let

, Nové

Témata: , ,

Svým dílem oslavuje vše skryté, cítěné, vnitřní život člověka, jeho fantazii a tvořivost. Kouzelník mísení reality s imaginací čaruje ve svých dílech s japonskou tradicí i vlivy Západu - a slaví nebývalý úspěch. Díla japonského spisovatele Harukiho Murakamiho jsou přeložena do více než 50 jazyků světa a samotný autor, který slaví v sobotu 12. ledna sedmdesátiny, patří k hvězdám literárního Parnasu.

K románům i povídkám držitele mnoha cen, který je označován nálepkami jako postmoderní, surrealistický či „fatalista s nádechem kafkárny“, patří pomalé rozpadání či rozplývání reality, která se postupně prolne s vnitřním životem jeho hrdinů nebo se propojí rovnou s "jiným" světem. A začnou se dít zajímavé věci!

Autor románů jako Hon na ovci, Norské dřevo, Kafka na pobřeží, Kronika ptáčka na klíček, 1Q84 či Komturova smrt pěje ódu na život v jeho pomíjivosti, jeho díla se vykládají z mnoha směrů a desítkami způsobů. Podle kritiků by se dalo říci, že Murakamiho protagonisté, nezřídka hrdinové zasaženi samotou či neschopností bližšího kontaktu s reálným světem, začnou nalézat odpovědi teprve když změní vnímání a zapojí více emoce a intuici.

Mnohokrát se spekulovalo o tom, že Murakami patří mezi finalisty Nobelovy ceny za literaturu, nicméně ji nikdy nevyhrál. Jak blízko se Murakami k prestižní ceně dostal, nelze potvrdit – nominace jsou přísně střeženy a zapečetěny po padesát let od vyhlášení vítěze. Spisovatel sám navíc stojí za tím, že o ocenění nestojí. „Ne, ceny nechci. Znamená to, že už máte vše za sebou,“ řekl Murakami pro New Yorker. 

Český čtenář zažil poprvé fascinaci nezaměnitelným a originálním stylem tohoto japonského milovníka koček, jazzu či běhů na dlouhé tratě v roce 2002 u románu Norské dřevo, který vyšel v originále již v roce 1987. V jeho dílech lze nalézt četné "české" stopy. Kromě Ceny Franze Kafky, kterou převzal v roce 2006 v Praze, napsal například esej o temných pražských zákoutích, v třísvazkovém bestselleru 1Q84 nechal zaznít Sinfoniettu skladatele Leoše Janáčka. A v nejnovějším díle Komturova smrt, které vyšlo česky loni, zmiňuje Prahu v souvislosti Mozartovým Donem Giovannim i tajemným komturem...

Loni v listopadu Murakami, který kdysi vlastnil i jazzový bar, odkázal své alma mater, Wasedské univerzitě v Tokiu, celý svůj literární i hudební archiv. "Jsem za to moc rád, že se univerzita, ze které jsem vyšel, postará o můj archiv. Sám nemám děti a po téměř 40 letech psaní se mi doma nahromadilo mnoho různých dokumentů, poznámek či okopírovaných stránek časopisů," řekl na své první tiskové konferenci v Japonsku po 37 letech.

Český čtenář se po Norském dřevu, což je pro autora dosti netypický a nostalgicky laděný milostný příběh, setkal s jeho dalšími díly jako Na jih od hranic, na západ od slunce (česky 2004), Kafka na pobřeží (česky 2006) či Konec světa & Hard-boiled Wonderland (česky 2008), která se vyznačují již značným prolínáním různých světů i výskytem nadpřirozených prvků.

Pak ohromil trilogií 1Q84, kde představil svět, jehož jednu číslici v letopočtu nahradilo písmeno Q - symbol pro otazník. A tam, kde je otazník, je jistě i otázka. Čaroděj Murakami vede čtenáře několika paralelními světy a dovádí k poznání, že některá tajemství je lepší neodhalovat.

V roce 2014 zase uchvátil české čtenáře románem na hranicích mezi realitou, sny a vzpomínkami Kronika ptáčka na klíček, který Murakami napsal v letech 1994-1995. Pak vyšel román Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování, Hon na ovci a loni Komturova smrt. Česky vyšly i povídky, třeba Útok na pekárnu či Birthday girl, eseje jako například Spisovatel jako povolání či kniha o běhání s názvem O čem mluvím, když mluvím o běhání. Murakami je ostatně zanícený běžec, s běháním ale začal až ve 33 letech, na svém kontě má několik maratónů a ultramaratón (100 kilometrů).

Haruki Murakami se narodil 12. ledna 1949 v Kjótu ve středostavovské rodině, je otec byl buddhistický mnich a matka dcerou obchodníka z Ósaky. V roce 1973 absolvoval tokijskou Wasedskou univerzitu, kde potkal svoji ženu Yoko (rozhodli se, že nebudou mít děti).

Před teplým místem v některé z japonských korporací dal nakonec přednost nejistému podniku - na předměstí Tokia si otevřel jazzový bar Peter Cat, který pojmenoval po svém kocourovi. Tím se postavil mimo "slušnou společnost" - měl dokonce potíže si pronajmout byt. V tomto období začal také psát svůj první román Hear The Wind Sing (Slyš vítr zpívat), za který v roce 1979 získal literární cenu pro začínající autory.

Dosti uzavřený spisovatel tedy začal psát až v 29 letech. "Do té doby jsem nic nenapsal. Byl jsem obyčejným člověkem, vedl se ženou jazzový klub a nic netvořil," řekl jednou. Zlomem prý bylo jedno televizní sledování baseballového zápasu, kdy mu "došlo", že by mohl napsat knihu. A tento "teplý pocit" prý má v sobě neustále. V jedné nedávné eseji o sobě Murakami prozradil například svůj denní režim, kdy vstává brzy, a poté má neměnný denní rytmus, ze kterého odmítá ustoupit.

Úspěch u kritiků zaznamenal pak jeho třetí román Hon na ovci z roku 1982, "první kniha, ve které jsem cítil zvláštní pocit radosti z vyprávění příběhu. Když čtete dobrou knihu, tak pokračujete ve čtení. Když píšu dobrou knihu, tak taky pokračuju v psaní".

Největší úspěch Murakamimu přineslo Norské dřevo z roku 1987, kterého se jen v Japonsku prodaly čtyři miliony výtisků. Před popularitou musel spisovatel nakonec prchnout - nejdříve do Evropy, poté se uchýlil do USA, kde působil na několika univerzitách a kde napsal romány Na jih od hranic, na západ od slunce a Konec světa & Hard-boiled Wonderland.

K návratu do Japonska jej přimělo až zemětřesení v Kóbe v roce 1995 a sarinový útok sekty Óm šinrikjó na tokijské metro. Své vzpomínky a výpovědi očitých svědků shrnul do knih Underground či Po otřesech.

Murakami se také věnuje překladům, do japonštiny převedl díla Francise Scotta Fitzgeralda, Trumana Capoteho, Johna Irvinga nebo Raymonda Carvera. V oblibě má nahrávky Charlieho Parkera nebo Milese Davise, knihy Dostojevského a Franze Kafky (v patnácti letech přečetl jeho Zámek, který jej zásadně ovlivnil) a filmy Davida Lynche.

Několik jeho děl bylo převedeno na filmová plátna či zdramatizováno.

Čtěte více: Státní cena za literaturu letos udělena nebude. Oceněný ji odmítl

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.