Summit na rozbouřeném moři ukončil studenou válku. Bez podpisu, jen podáním ruky
Konec studené války
NOVÉ
Zdroj: Kancelář prezidenta USA
Necelý měsíc po stržení berlínské zdi symbolizující rozdělení světa na dva nepřátelské bloky se na palubě výletní lodi Maxim Gorkij u břehů Malty sešli k prvním oficiálním rozhovorům sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident George Bush. Ten schůzku inicioval pod dojmem změn v Polsku a dalších socialistických zemích. Na dvoudenním summitu, který začal před 30 lety, 2. prosince 1989, sice nebyl podepsán žádný oficiální dokument, přesto vstoupil do dějin jako faktický konec studené války.
„Opouštíme jednu epochu, studenou válku, a vstupujeme do nové epochy,“ uvedl Gorbačov. „Spojené státy a Sovětský svaz vstupují do nové éry vzájemných vztahů,“ potvrdil změnu vztahů obou velmocí Bush. Gorbačov také prohlásil, že SSSR nikdy nezahájí „horkou válku“ proti USA a Bushovi potvrdil svůj záměr nijak nezasahovat do právě probíhajících politických změn ve většině satelitních zemí sovětského bloku.
Historický summit se nesl podle pozorovatelů hned od začátku v uvolněném duchu. Kromě Bushe a Gorbačova se ho zúčastnili také ministři zahraničí obou velmocí Eduard Ševardnadze a James Baker a další politici. Coby ředitelka oddělení pro vztahy se SSSR a zeměmi východní Evropy při Národní bezpečnostní radě byla členkou americké delegace také například Condoleezza Riceová, poradkyně pro otázky národní bezpečnosti a ministryně zahraničí ve vládě George Bushe mladšího.
Jediným problémem se nakonec stalo počasí. Původně se předpokládalo, že jednání se uskuteční postupně na sovětském torpédoborci Sláva a na americkém křižníku Belknap, rozbouřené moře ale bylo proti. Ve prospěch Maxima Gorkého hovořil především jeho výtlak, který zabezpečil vyšší stabilitu plavidla. Obě vojenské lodě měly výtlak zhruba poloviční.
O přesném počátku epochy označované jako studená válka se vedou spory, její předzvěstí byl podle historiků památný projev bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v americkém Fultonu, ve kterém v roce 1946 použil příměr o železné oponě, spuštěné „od baltského Štětína až po Terst na Jadranu“. Americká vláda vyhlásila boj proti rozpínavosti komunistického impéria v březnu 1947 v tzv. Trumanově doktríně. Odmítnutí následně představeného Marshallova plánu Sovětským svazem a jeho budoucími evropskými satelity znamenalo zřetelný signál o rozdělení sfér vlivu.
Studená válka měla své krize i lepší časy. Asi nejostřeji probíhala kolem války v Koreji (1950-1953), vyhrocení znamenala stavba berlínská zdi v roce 1961 a karibská krize na podzim roku 1962. Sovětský pokus instalovat jaderné rakety na Kubě tehdy přivedl svět na okraj jaderné války. Po podpisech několika odzbrojovacích smluv znamenala zmrazení vztahů sovětská intervence do Afghánistánu v prosinci 1979.
Americký prezident Ronald Reagan vyhlásil na počátku 80. let boj komunismu, zvýšil výdaje na zbrojení a představil známý program tzv. hvězdných válek. Dějinný obrat zahájil neúspěšný pokus o obrodu komunismu vyvolaný Gorbačovem po jeho nástupu do čela SSSR v březnu 1985. Šéf sovětských komunistů rovněž odmítl Brežněvovu doktrínu a zasahování do státní suverenity ostatních států, čímž Moskva opustila také své spojence ve třetím světě. V únoru 1989 se stáhli poslední sovětští vojáci z Afghánistánu. Během následujících měsíců se začaly hroutit komunistické režimy ve střední a východní Evropě.
Oficiálně byla studená válka ukončena 19. listopadu 1990 podpisem společného prohlášení šesti států Varšavské smlouvy a 16 států NATO na summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Paříži. Varšavská smlouva, vojenský pakt uzavřený v roce 1955 jako protipól NATO, byla rozpuštěna 25. února 1991. Na konci listopadu 1993 stvrdil konec konfliktu americký Kongres přijetím zákona potvrzujícího, že nepřítel, nazvaný kdysi Reaganem „říší zla“, již neexistuje.
Pro Gorbačova však byla Malta vítězstvím Pyrrhovým. Dostal sice Nobelovu cenu za mír a termín perestrojka se dostal do slovníků, ale v samotném Rusku se z něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků. Svou politikou zahájil proces rozpadu a zániku impéria, což nikdy neplánoval. Komunistický systém navíc chtěl jen reformovat, on však zanikl.
