1 komentář

Joe Biden – přece, ale možná pozdě

komentář

Témata: , ,

S nástupem komunismu v Americe to asi nebude tak horké. Přinejmenším v politice, jak ukázalo tzv. superúterý prezidentských primárek Demokratické strany.

Bývalý viceprezident Joe Biden vedl už od loňského podzimu v průzkumech. Do kampaně se zapojil pozdě, nikdo s ním moc nepočítal, soudilo se, že jeho kariéra skončila. A jeho vystoupení v kampani se zdála potvrzovat, že ve svých sedmasedmdesáti letech má to nejlepší za sebou. Biden vede v průzkumech, protože ho lidé, na rozdíl od některých ostatních kandidátů, znají, ale až ho uvidí, kouzlo vyprchá – takový názor bylo možné často slýchat. A první primárky ve státech Iowa a New Hampshire se to zdály potvrzovat, Biden nedosáhl ani na stupně vítězů.

Po superúterý se ukázalo, že ke splasknutí byla určena jiná bublina. Průzkumy nelhaly, byly to státy Iowa a New Hampshire, které – jak se nikoli poprvé ukázalo – nejsou ideálním filtrem toho, co voliči chtějí. Poté, co v úterý hlasovalo patnáct států a jurisdikcí, je Joe Biden v čele. Jak co do počtu vítězství, tak co do počtu delegátů, jež kandidáti získávají pro nominační konvent, v němž se o kandidátovi strany definitivně rozhoduje. V tuto chvíli už je rozdělena nadpoloviční část delegátů. Biden jich má 399, socialista Bernie Sanders 322 a z ostatních jich nikdo nemá víc než 50. Zbývá jich rozdělit 536 a státy, jež jsou na řadě, nahrávají spíš Bidenovi.

Co Bidenovi pomohlo? Vítězství v Jižní Karolíně minulý týden ukázalo, že je ještě naživu. A pak se konečně zúžilo startovní pole. Primárky s hodně účastníky, jaké byly ty minulé republikánské a jsou ty letošní demokratické, představují, řečeno jazykem teorie her, velký problém kolektivní akce. Pro stranu jako celek je žádoucí, aby se souboj co nejdříve zúžil pokud možno na dva lidi – představitele dvou různých ideových „jízdních pruhů“, jak se v hantýrce kampaňových profesionálů říká. Pro jednoho každého účastníka ale dává smysl setrvat v boji co nejdéle a doufat, že to bude právě on, kdo zůstane jako poslední a bude mít svůj „jízdní pruh“ pro sebe.

Demokratický establishment se v tom, zdá se, poučil od republikánů a projevil jistou míru pudu sebezáchovy. V republikánském poli zůstávali touto dobou vedle Donalda Trumpa ještě čtyři kandidáti. Co takové kandidáty drží? Marnivost. A našeptávání jejich poradců, kteří jsou osobně finančně zainteresováni na tom, aby jejich klient setrval ve své donkichotské snaze co nejdéle a utratil co nejvíc peněz za inzerci. Pokud vám nedojdou peníze, rozhodnutí vystoupit vyžaduje sílu osobnosti.

Tu minulý týden našel nejdříve starosta z Indiany Pete Buttigieg a pak senátorka z Minnesoty Amy Klobucharová. Oba vyzvali své příznivce, aby volili Bidena. Taky progresivní miliardář Tom Steyer svou nepochopitelnou kampaň ukončil.

Pak tu zbýval ještě skutečný miliardář, Michael Bloomberg. Ten byl toto úterý poprvé na kandidátkách. Jak se po jeho bídných výkonech v televizních debatách dalo očekávat, vyhořel a nyní rovněž ukončil svou kampaň a podpořil Bidena.

Jeho kampaň byla ovšem velmi poučná. Především v tom, že pokud o tom někdo nebyl přesvědčen, v Americe si skutečně nemůžete za peníze koupit volby. Bloomberg jich utratil půl miliardy. Co si za ně koupil? Inzerci v médiích a na Facebooku. Ale nejen to. Zaplatil celou armádu profesionálních kampaňových pracovníků po celé Americe. Až to vypadalo, že je nenajímá proto, že by je potřeboval, ale kvůli tomu, aby je „stáhl z trhu“ a oni nebyli k dispozici jiným kandidátům.

Spoustě lidí tak Bloomberg dal vydělat. Veřejně například inzeroval, ať se mu hlásí instagramoví influenceři, kteří ho budou za peníze podporovat a vytvářet „virální obsah“ (Jeden takový poté, co postoval probloombergovský mem, psal všem kamarádům, že to bylo jen pro peníze a ať volí Sanderse.) Spoustě lidí dal najíst – na jeho mítincích byl velkorysý kvalitní catering zdarma.

Spoustu lidí ztrapnil. Třeba řadu demokratických politiků, které přiměl k vyjádření podpory tak, že jim neomaleně připomínal, kolika penězi jim přispěl v minulosti a kolika ještě může přispět v budoucnu. Novináře své agentury Bloomberg, kteří dostali pokyn vyřešit svůj konflikt zájmů tak, že o Bloombergově kampani nebudou vůbec psát. Známý neoliberální komentátor New York Times Thomas Friedman zaujal svým komentářem na podporu Bloomberga, do něhož vsunul v rámci transparentnosti zmínku o tom, že je mu vděčný za to, že finančně podpořil budování muzea, které vede jeho žena.

V úterý Bloomberg propadl. Jediné, co u něj teď zůstává zajímavé sledovat, bude to, zda dodrží svůj slib a podpoří (rozumí se finančně) „kohokoli, kdo bude kandidovat proti Trumpovi“, i když to bude socialista Sanders.

Co ještě pomohlo Bidenovi? Do hry se dostaly státy, v nichž žije víc Afroameričanů. To jsou tradiční voliči Demokratické strany, kteří ovšem jsou sociálně spíš konzervativní a Sanders ani jeho úderka socialistických revolucionářů si je moc nezískali.

Ale nezískali si ani mnohé jiné. Úterní výsledky obsahovaly několik tendencí naznačujících, že to socialista bude mít těžké.

S porážkou v jižanských státech, kde žije hodně černochů, Sanders počítal, ale hodně si sliboval od Texasu, neboť mezi hispánské voliče se socialistům dařilo pronikat lépe. Nestalo se, zvítězil tam Biden.

Hodně si sliboval od Minnesoty, státu tradičně nakloněného některým radikálním politickým hnutím. Agitovala tam za něj kongresmanka Ilhan Omarová, jedna ze členek socialistické party kolem Alexandrie Ocasio-Cortezové. Ale větší vliv zjevně měla místní senátorka Klobucharová svou podporou Bidena, který zvítězil. Tam, podobně jako jinde, exit polly ukazovaly, že mezi voliči, kteří se rozhodli až v posledních několika dnech, s převahou vítězil Biden.

Potenciálně nejdůležitější zpráva přišla ze státu Virginie. Všechny průzkumy ukazují, že americká veřejnost není na socialismus zralá, říkali tradiční demokraté progresivistům ve svých řadách. Bernie Sanders může vyhrát primárky, ale jak chcete porazit Trumpa ve všeobecných volbách? Přivedeme svým nadšením k urnám nové voliče z řad dělnické třídy, kteří dosud zůstávali doma, odpovídali socialisté. Co ukázala Virginie? Účast v primárkách tam byla skoro dvojnásobná oproti roku 2016 – a ti noví voliči vynesli na první místo Bidena.

Pak tu zbývá ještě senátorka Warrenová. Intelektuálka, která se rozhodla soutěžit v progresivistickém „jízdním pruhu“. Nezbývá jí než klást důraz na „woke“ gesta politické korektnosti a od Sanderse se odlišovat tím, že chce v zásadě to samé, ale ona to na rozdíl od něj bude schopná prosadit. Výsledek zjevně mnoho voličů vnímá jako neautentický. Tam, kde ji nejlépe znají, ve svém domovském státě Massachusetts, skončila až na třetím místě. To by mělo předznamenat rychlý konec její kampaně víc než chladné kalkulace počtu delegátů, které ještě může získat.

Máme tedy na nejlepší cestě k nominaci Joea Bidena. Kandidáta, jehož devízou je normálnost. A nic moc dalšího a k tomu navrch známky pokročilého věku. Jen v posledních pár dnech na mítincích zapomněl text Deklarace nezávislosti a spletl si svou sestru se svou manželkou. Ale je to evidentně kandidát, kterého Donald Trump bere nejvážněji. Nasvědčují tomu jeho poslední tweety, jimiž se snaží živit pocit Sandersových fanoušků, že struktury Demokratické strany jsou proti nim zaujaté. A nasvědčoval tomu ostatně i jeho pokus vynutit si vyšetřování Bidenova syna na Ukrajině.

Možná si teď nejeden demokratický insider říká, jaká byla chyba, že se v roce 2016 podvolili Hillary Clintonové a zaklekli na Bidena, aby nekandidoval. Možná existovala většina voličů, která by raději hlasovala pro program Clintonové, jen kdyby měl méně nesnesitelného a korupcí zavánějícího nositele.

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info

/
komentátor

Narodil se v roce 1963, Pražák. Studoval češtinu a angličtinu na FF UK. Koncem 80. let přispíval do samizdatové Revolver revue, od roku 1990 novinář - Respekt, Český deník, Lidové noviny, MF Dnes, nejdéle, od roku 2006 do roku 2013, v Lidových novinách. Novinářskou kariéru přerušil v letech 1997-2000, kdy byl tiskovým tajemníkem na velvyslanectví ČR ve Washingtonu. Překládal z angličtiny (Malcolm Gladwell, Niall Ferguson).

Názory Více

Online zprávy Více