Ruský plyn přestal téct přes Polsko na západ, příčina není jasná

Dodávky ruského plynu přes plynovod Jamal směrem na západ se dnes zastavily, vyplývá z dat provozovatele plynovodní sítě, společnosti Gascade. Plynovod vede přes území Polska, které uvedlo, že stále dostává množství suroviny odpovídající smlouvě s Ruskem. Agentura Interfax informovala, že tok plynu byl přesměrován opačným směrem – ze západu na východ. Příčiny nejsou jasné. Jak dlouho tento stav potrvá, se zatím neví, poznamenala agentura Reuters. Nikdo z ruské, státem ovládané společnosti Gazprom se k věci zatím nevyjádřil.

Podle mluvčího polské státní plynárenské společnosti PGNiG je množství plynu výrazně nižší než obvykle, ale Polsko ho stále dostává nasmlouvané množství.

Dodávky plynu z Ruska se ostře sledují v situaci, kdy ceny této suroviny v Evropě strmě vzrostly. Na vině je více faktorů, zejména ale vyšší poptávka po pandemii a nízké zásoby. Někteří kritici tvrdí, že Gazpromu tato situace vyhovuje a že se tak snaží tlačit na rychlé schválení plynovodu Nord Stream 2, který už je hotový a který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Gazprom taková obvinění odmítá.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a někteří europoslanci obviňují Gazprom, že nedělá dost pro zvýšení dodávek do Evropy. Ruský plynárenský gigant ovšem tvrdí, že vždy dodržuje své smluvní závazky, což potvrzují i jeho odběratelé v jižní a západní Evropě. Ti si žádné dodatečné dodávky plynu v době nejvyššího růstu cen od Gazpromu neobjednali, ukázal říjnový průzkum agentury Reuters.

Plynovod Jamal přivádí ruský plyn přes běloruské a polské území do Německa. Jeho kapacita je až 33 miliard metrů krychlových ročně. Loni vypršela platnost smlouvy mezi Ruskem a Polskem týkající se tranzitu suroviny, ale Gazprom si může objednávat přepravní kapacitu v aukcích.

Cena zemního plynu pro evropský trh na začátku října skokově vzrostla, za dva dny skoro o 60 procent nad 160 eur (tehdy 4070 Kč) za megawatthodinu (MWh). Pak se začala snižovat, proti loňsku je ale pořád velmi vysoká.

Kontrakt na dodání plynu v prosinci se v pátek odpoledne pohyboval kolem 66,10 eura (1695 Kč) za MWh, ukazují data pro virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Před rokem se cena pohybovala kolem 15 eur (382 Kč) za MWh.

V reakci na prudký růst cen plynu už zastavilo činnost několik dodavatelů, v České republice se to týká například společnosti Bohemia Energy, která měla skoro milion zákazníků. V Británii několik distribučních firem zkrachovalo, potíže mají i firmy v Německu.

V reakci na současný rychlý růst cen energií Evropská komise (EK) tento týden oznámila, že prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, což podporuje část zemí sedmadvacítky. EU by mohla plyn v době nízkých cen nakupovat a skladovat pro pozdější využití. V současné době ale mezi státy EU nepanuje jednotný postoj, jak si s vysokými cenami energií poradit.

Česká vláda jako okamžité řešení zdražování elektřiny a plynu zvolila dočasné zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na listopad a prosinec, což je ale v rozporu s unijním pravidly. Ministr průmyslu Karel Havlíček doufá, že vzhledem ke složité situaci bude mít Brusel pro tento krok pochopení a nezahájí s Českem řízení, případně je Praha připravena upravit návrh snížené DPH.

V polovině tohoto týdne ceny plynu i elektřiny v Evropě začaly klesat. Ruský prezident Vladimir Putin totiž Gazpromu nařídil začít čerpat plyn do evropských zásobníků, jakmile naplní zásobníky v Rusku. To by podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera mohlo být po prvním listopadovém týdnu.