Přežily jen dvě holčičky. Jedna z nich si v Ležácích připomněla vyhlazení obce

Stovky lidí si v neděli připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 80. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel.

Do Ležáků v neděli přišla také Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, která je poslední přeživší z Ležáků. Kromě ní masakr přežila již jen její sestra Marie. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. Marie Jeřábková, rozená Šťulíková, zemřela v roce 2018.

O době před 80 lety se Jarmila Doležalová i nyní dozvídá řadu nových informací, především díky badatelské práci dcery Jarmily. „Dozvěděla jsme se například, že jsem tehdy byla v (dnešním) Polsku asi měsíc v nemocnici. Bohužel pamětníci odcházejí a já bych na ně měla dost otázek,“ řekla. Řada mladých lidí podle ní má zájem se o tehdejší době dozvědět. „A když má někdo zájem, nemusíte mu to připomínat,“ řekla. V souvislosti s válkou na Ukrajině uvedla, že nikdy nečekala, že se ještě tak hrůzných věcí dožije.

Po položení věnců následovalo čtení jmen zavražděných, modlitba a vystoupení dětského pěveckého sboru. Pietní akt zakončil nízký přelet vojenského vrtulníku. Připomněl parašutisty vyslané do protektorátu z Británie, kteří se za války v Ležákách ukrývali. Plánovaný seskok vojenských parašutistů do ležáckého údolí se kvůli silnému větru neuskutečnil.

Dnes si připomínáme oběti z obce #Ležáky: Před 80 lety, 24. 6. 1942, bylo 44 obyvatel Ležáků, mezi nimi i 11 dětí, zavražděno. Přežily jen dvě malé holčičky. Němečtí okupanti celou vesnici kompletně zničili. @NKP_Lezaky pic.twitter.com/wJsVB23RBH

— Andreas Künne (@velvyslanec_SRN) June 19, 2022

Podle ředitele památníků Lidice a Ležáky a historika Eduarda Stehlíka musí instituce připomínat události staré 80 let tím více, že již očití svědci nežijí. Připomněl, že teprve po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a vyhlazení Lidic a Ležáků Francie a Británie odvolaly podpisy pod mnichovskou dohodou. „To, že nikdo nerozporoval v roce 1945 naše státní hranice, to je zásluha Ležáckých, kteří tomu přinesli tu nejvyšší oběť,“ řekl.

Na rozdíl od pietních shromáždění v minulosti v Ležákách nehovořil žádný politik. Podle Stehlíka, který památníky vede od roku 2020, přítomní vědí, proč přišli, a je zbytečné, aby jim politický funkcionář sděloval věci, které znají. „Přišli jsme těm lidem vzdát úctu a k tomu sluší spíš ticho a modlitba než sáhodlouhé politické projevy,“ řekl. Piety v předchozích dvou letech byly kvůli epidemii covidu-19 v omezeném rozsahu.

Pietní vzpomínky k 80. výročí vyhlazení osady Ležáky se za resort obrany zúčastnili státní tajemník MO Petr Vančura a brig. gen. Petr Lanči. pic.twitter.com/cwdYSSmRKP

— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) June 19, 2022

Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942, necelý měsíc po útoku na Heydricha, kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Bylo to dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty Karla Čurdy.

Již 24. června nacisté v Pardubicích popravili 33 dospělých obyvatel obce, dalších sedm lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Osada byla vyrabována, vypálena a srovnána se zemí.

Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou. Správcem pietního území je Památník Lidice.