Střelba na kosovsko-srbské hranici. Srbové blokovali dva přechody

Etničtí Srbové v neděli na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem, uvedl server Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Podle agentury Reuters také stříleli na policisty, nikdo ale neutrpěl zranění. V regionu vzrostlo napětí den předtím, než v pondělí měla vstoupit v platnost dvě nařízení kosovské vlády týkající se srbských registračních značek a dokladů totožnosti.

Kosovská vláda však kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici plánovaná pravidla o měsíc odložila. O odkladu v pondělí na twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti, krok ale podmínil odstraněním barikád na hraničních přechodech.

„Ve spolupráci s našimi zahraničími partnery se zavazujeme odložit účinnost rozhodnutí o registračních značkách a vstupních a výstupních dokladech na hraničních přechodech se Srbskem o 30 dní. Podmínkou je, že budou odstraněny všechny barikády a plně obnovena svoboda pohybu,“ napsal Kurti. Nařízení mají nově vstoupit v platnost 1. září.

Etničtí Srbové v neděli večer na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů Jarinje a Brnjak se Srbskem. Podle agentury Reuters také stříleli na policisty, nikdo ale neutrpěl zranění.

„Vítáme rozhodnutí Kosova nařízení odložit na 1. září. Očekáváme, že všechny blokády budou okamžitě odstraněny,“ napsal na twitteru šéf unijní diplomacie Joseph Borrell a uvedl, že podobné problémy mají být vyřešeny skrze dialog zprostředkovaný EU.

„Celková bezpečnostní situace je v obcích v severním Kosovu napjatá,“ uvedla v prohlášení mise KFOR vedená Severoatlantickou aliancí. Mise čítá asi 3770 vojáků ze tří desítek zemí a jejím úkolem je zmírňovat přetrvávající napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. KFOR podle agentury DPA také uvedla, že je v případě ohrožení stability připravena zasáhnout.

Současné spory se točí kolem původně na dnešek plánovaného požadavku. Cestujícím přijíždějícím ze Srbska měly být vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce, které by sloužili ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho mělo v platnost vstoupit nové nařízení týkající se registračních značek.

Tato politika odpovídá dlouhodobé praxi, kterou Bělehrad uplatňuje vůči kosovským občanům navštěvujícím Srbsko. Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.

Priština už v minulosti nakrátko přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou registrační značkou, což loni na přelomu září a srpna vyvolalo několikadenní srbskou blokádu na hraničních přechodech s Kosovem.

Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili.

Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli. EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů. Premiér Albin Kurti uvedl, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje.

V Kosovu je od roku 1999 Severoatlantickou aliancí vedená mise KFOR, která čítá asi 3770 vojáků ze tří desítek zemí. Mise má zmírňovat přetrvávající napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. Srbsko ztratilo kontrolu nad Kosovem v roce 1999, kdy Bělehrad ke stažení srbských jednotek z jeho tehdejší provincie přiměly nálety NATO.