Historici protestují proti česko-ruskému fóru. Jde o prokremelskou akci, říkají
Účast ÚSTR na fóru
NOVÉ
1
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) by se neměl podle některých jeho pracovníků podílet na Česko-ruském diskusním fóru, které se má uskutečnit příští týden v Praze. Účast na akci je podle nich v rozporu se zákonným posláním ústavu. Vyzvali proto radu ústavu, aby zabránila vystoupení ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdry na této podle nich proruské iniciativě. Zdeněk Hazdra dnes uvedl, že ústav se organizačně na Česko-ruském diskusním fóru podílet nebude. On sám se hodlá zúčastnit jen jedné odborné části, která je věnována problematice ruských archivů.
Zdeněk Hazdra se podle svého vyjádření akce zúčastní spolu s dalšími českými historiky, kteří se zabývají moderními dějinami. „Chceme této příležitosti využít mimo jiné k předložení seznamu archivních materiálů, jejichž lepší dostupnost bychom uvítali,“ zdůvodnil ředitel ÚSTR svou účast.
Devět signatářů výzvy, mezi něž patří poslanec a bývalý ředitel ústavu Pavel Žáček nebo historik Petr Blažek, akci pokládají za jeden z nástrojů legitimizace nedemokratické politiky současného kremelského režimu. „Žádná výhoda archivních akvizic, kterou se protagonisté fóra zaštiťují, nemůže vyvážit to, čím je pro historika ztráta osobní integrity, pokud historik nebo badatel opomíjí morální cenu, kterou za tyto výhody platí,“ uvedli autoři výzvy.
Fórum se zaměří na spolupráci ve vzdělání a na zpřístupnění dosud uzavřených ruských archivů českým badatelům. Česká strana si od toho slibuje posun v dlouholeté snaze dostat se k materiálům, které by vyjasnily například osudy českých legionářů, období před počátkem druhé světové války, okolnosti komunistického převratu v roce 1948 či okupace Československa v srpnu 1968. Téma loni při setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem otevřel prezident Miloš Zeman.
Proti ustavení fóra se už loni postavili bývalí čeští diplomaté, zástupci nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu. Mezi signatáři výzvy byli například bývalí velvyslanci Luboš Dobrovský, Jiří Schneider, Petr Kolář či Pavel Fischer, ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek nebo ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. Podle nich iniciativa bude sloužit jen jako propagandistický nástroj Moskvy.
