Faltýnek si znovu nepohlídal poslance. Po EET se málem nehlasovalo i o vyšších daní
Stranická disciplína
Nové
Jan Zatorsky
Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek poslední dobou horko těžko shání své poslance k hlasování o důležitých zákonech. Nedávno při finálním schvalování EET musela vláda spolu se sociálními demokraty přikročit k obstrukci, protože v sále nebylo dost poslanců k přehlasování senátního veta 101 hlasy. Ve středu se situace opakovala, kdy nedostatek zákonodárců ANO, ČSSD a KSČM málem odsunul projednání návrhu na vyšší daně od příštího roku na neurčito.
Faltýnek jako šéf nejsilnějšího sněmovního klubu je odpovědný za stranickou disciplínu jak při hlasování, tak docházce. Při projednávání prioritních bodů je pak samozřejmé, že mají podporu i od sociálních demokratů a také od komunistů, kteří jsou podporovatelé vlády Andreje Babiše. Jedním z důležitých bodů je také vládní navyšování daní v oblasti hazardu, lihu a tabáku, které požaduje ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Zákon je nyní ve druhém čtení a včera dopoledne se k němu strhla dlouhá diskuze mezi poslanci. Schillerové tak hrozilo, že se bod nestihne hlasovat do polední přestávky, po které by se už zákon nemohl projednat kvůli jiným pevně zařazeným bodům. Předseda klubu Jaroslav Faltýnek tak chtěl nechat hlasovat, aby se bod projednával mimořádné i odpoledne, na to však potřeboval hlasy 95 poslanců. Z vlády však nakonec zvedlo ruku pouze 90, kdy hnutí ANO chyběli 4 poslanci a 3 se zdrželi, sociální demokracii chyběli dva zákonodárci a 6 se zdrželo a chyběl i jeden komunista a dva se zdrželi.
Fiasko pak musel napravovat předseda klubu sociální demokracie Jan Chvojka, který po polední přestávce nechal složitě hlasovat znovu o zařazení bodu. To si už šéfové klubů pohlídali a 96 hlasy se jim to povedlo.
Podobné problémy však předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek měl i 10. září, kdy se měla schválit vlajková loď nynějšího kabinetu, tedy 3. a 4. vlna EET. Před konečným hlasováním zákona potřebovala vláda i pomoc komunistů, protože na přehlasování senátního veta potřebovali 101 hlasů. Když se blížilo schválení, bylo v sále pouze 75 ze 78 poslanců z hnutí ANO, 7 sociálních demokratů z 15 a 12 z 15 zákonodárců KSČM.
Vláda se tak musela uchýlit k činnosti, která je spíše prostředkem opozice, tedy k obstrukcím. Předsedové vládních klubů si brali přestávku na jednání svých poslanců tak, aby přetáhli přes sedmou hodinu večerní, kdy sněmovna obvykle končí. Po dalších třech dnech, pátek 13. září, zákon i s nalezenými poslanci prošel.
Zmatek vyvolalo také vládní důležité navyšování důchodů. To Senát podobně jako EET také zamítl a navrhl, aby se seniorům, kteří jsou v penzi už 25 let, přidalo tisíc korun měsíčně navíc. Poslanci navíc velmi tlačil čas, protože kdyby tento bod neprojednali do září, žádné zvýšení by se od 1. ledna příštího roku nekonalo. V první polovině září tak přišel předseda klubu ČSSD Jan Chvojka s tím, aby se vratka ze Senátu hlasovala dopoledne, po třetích čteních. To poslanci většinově odhlasovali.
Problém se však vyskytl u zástupce Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který musel být přítomný na projednání bodu. Koalice se navíc měla údajně dohodnout, že se důchody projednají až odpoledne. S tím ovšem Vystrčil nepočítal a musel rychle cestovat do Prahy. Předseda sněmovny Radek Vondráček pak Vystrčilovi během schůze telefonoval, kdy bude na jednání přítomný. Nakonec poslanci hlasováním program změnili a navyšování penzí proběhlo v odpoledních hodinách.
