Kdo zavraždil Martina Luthera Kinga? Údajný vrah vinu odmítl

Kazatel Martin Luther King je považován za nejvýznamnějšího bojovníka za lidská práva a rasovou rovnoprávnost v USA. Patřil mezi charismatické řečníky a do historie se zapsal svým projevem s opakujícími se slovy: „I have a dream ...“ (Mám sen), který byl v roce 1963 vyvrcholením pochodu za práci a svobodu. I když King před 50 lety, 4. dubna 1968, zemřel na následky atentátu, jeho myšlenky a pokojné hnutí za rovnoprávnost již nebylo možné zastavit.

Život devětatřicetiletého Kinga ukončil výstřel, když stál na balkóně hotelového pokoje v Memphisu, kde podporoval stávku dělníků. Údajný vrah, kriminálník James Earl Ray, který byl odsouzen na 99 let vězení (zemřel v roce 1998), se původně ke zločinu přiznal, později ale vinu odmítl. Případ není věrohodně objasněn. Spekuluje se například o tom, že Ray byl obětním beránkem a že svoji roli sehrály i tajné služby. King měl tehdy již velký vliv a řadě lidí byl nepohodlný.

Jak bylo vůbec možné, že se King – člověk malý vzrůstem, poněkud zavalité postavy, s úzkým knírkem a kulatou tváří – mohl stát takovou ikonou? Jeho hlavní zbraní bylo slovo, byl řečníkem, který v prostředí baptistického kostela dokázal za pomoci rytmu a frázování strhnout posluchače. Kombinací tohoto umění a osobní angažovanosti (velmi často cestoval) se King stal vůdcem pochodů i demonstrací, které na více než dekádu přeměnily USA v bojiště hnutí za rovnoprávnost.

Mezníkem v jeho kariéře byl srpen 1963, kdy snažení vyvrcholilo pochodem na Washington za účasti čtvrt milionu lidí. King tehdy u Lincolnova památníku pronesl slavný projev: „Mám sen, že mé čtyři děti budou jednoho dne žít ve společnosti, v níž nebudou posuzovány podle barvy kůže, nýbrž podle svého charakteru ….“ V roce 1964 prezident Lyndon Johnson podepsal zákon, který zakazoval diskriminaci v zaměstnání a vzdělání, o rok později byl pak přijat zákon o volebním právu, jímž byla diskriminační opatření také odstraněna.

Získal mezinárodní uznání

Kingovy zásluhy i morální pozice byla uznána také na mezinárodním poli, a to udělením Nobelovy ceny za mír v prosinci 1964 (byl vůbec nejmladším laureátem). Věc měla ale i své stinné stránky. King musel kromě rasistů bojovat také s novou vlnou černošských militantních radikálů (tzv. Černých panterů), kteří odmítali obezřetnou taktiku. O další podporu vládních struktur se pak připravil svým kritickým postojem k válce ve Vietnamu, manifestovaným v roce 1967.

King se narodil 15. ledna 1929 v Atlantě ve státě Georgia ve vážené rodině baptistického kněze a učitelky. Byl nadaný, na Bostonské univerzitě získal doktoráty z filozofie a teologie. Současně navštěvoval i přednášky na Harvardu. Od roku 1954 pak působil jako baptistický kněz v alabamském Montgomery. Právě zde se také rozhořel první protest proti místním segregačním zákonům, když byla v roce 1955 zatčena Rosa Parksová za to, že v autobuse neuvolnila místo bělochovi.

Čtěte také: Británie slaví sto let od založení RAF

Následkem toho zahájily černošské organizace bojkot veřejné dopravy a mladého a do té doby nepříliš známého Kinga si vybraly za lídra. Ačkoli byla touto aktivitou ohrožena bezpečnost jeho rodiny, King pokračoval ve vedení bojkotu dokud Afroameričané po více než roce nedosáhli cíle – zrušení segregace v městských autobusech. King, hlásající metodu „bojovného nenásilí“ ovlivněnou filozofií Mahátmy Gándhího, se tak stal uznávaným vůdcem hnutí za občanská práva.

Dlouhá cesta k rovnoprávnosti

I když byla v roce 1957 segregace v dopravních prostředcích či restauracích oficiálně zrušena, v praxi bylo dodržování rovnoprávnosti problematické. Začala tedy nová vlna protestů „v sedě“ a „v kleče“, kdy lidé odmítali opustit prostory, v nichž byli diskriminováni. Při jedné takové akci byl zatčen i King, což vyvolalo obrovskou vlnu nevole. Byl propuštěn až na základě intervence kandidáta na úřad prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jemuž toto gesto pomohlo při volbách.

Černošský aktivista byl ženatý se spolužačkou z univerzity Corretou Scottovou-Kingovou (zemřela v roce 2006); měli čtyři děti. Po Kingově smrti se v jeho odkazu angažuje celá rodina. V roce 2011 byla ve Washingtonu odhalena devítimetrová Kingova socha stojící uprostřed vzpomínkového areálu za 120 milionů dolarů (dvě miliardy korun). Tehdejší americký prezident Barack Obama při té příležitosti řekl, že ani dnes není Kingův odkaz bezezbytku naplněn.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.