Ubrzdit to před evropským Afghánistánem

KOMENTÁŘ

Ubrzdit to před evropským Afghánistánem
Bude vlát vlajka organizace Al-Kaidy na Ukrajině? Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08

Je pozoruhodné, jak ztuha se ty nadějnější zprávy z rusko-ukrajinské války dostávají do našeho veřejného prostoru. Obě strany kromě bojů spolu také vyjednávají a včera poprvé za ty tři týdny nastal moment, kdy obě ve stejný den mluvily o významném pokroku v jednání. Řeč přitom není o koridorech, jimiž může odcházet obyvatelstvo z Rusy dobývaných měst, ani o žádných dalších sice důležitých, ale dílčích bodech, řeč je o podmínkách mírového uspořádání. Kreml šířil optimismus ohledně jednání déle, v pátek o pokroku mluvil ruský prezident, což Ukrajinci obratem zpochybnili.

Nicméně včera hlavní ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak zčistajasna prohlásil, že jednání o dohodě je na dobré cestě a „v řádu dní“ může být dohoda připravená k podpisu. Podoljak mluví o zastavení bojů a odsunu ruských vojsk z Ukrajiny. Je ale jasné, že ten by prezident Putin schválil, jen pokud bude mít z Kyjeva zaručené politické ústupky.

 

Centrálním požadavkem Ruska je už asi patnáct let záruka, že se Ukrajina vzdá členství v NATO. To ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj senzačně, byť s menší pozorností, než by si ten posun zasloužil, připustil v rozhovoru pro americkou televizi ABC v polovině minulého týdne. Pojem finlandizace sice má historicky hanlivý nádech, je symbolem podřízení bezpečnostní politiky Moskvě, nicméně se poněkud zapomnělo, že tento status Finsku za studené války nebránil mít „západní“ společenské uspořádání, tedy demokracii a volný trh.

Dlouholetý nestor geopolitického uvažování ve Washingtonu Zbigniew Brzeziński, sám svou historií víc jestřáb než holubice, mezi Majdanem a svou smrtí roku 2017 přesně toto pro Kyjev navrhoval (v rozhovoru pro německé noviny Die Welt tehdy na jaře 2015 pravil, že za „za žádných okolností nesmíme přijmout Ukrajinu do NATO, to by vedlo k horké válce v Evropě“). Rozumná politika dnes je nedělat Zelenskému naděje na vstup do NATO a naopak se zasadit o přijetí do EU, ačkoliv to hlavně v západní části Unie nebude jednoduché (Francie je podle všeho připravena blokovat každé další rozšíření Unie na východ, Nizozemci roku 2016 odmítli v referendu i asociační dohodu s Ukrajinou).

Alternativou k finlandizaci Ukrajiny je buď nepravděpodobná porážka Ruska, nebo naopak vítězství Ruska na bitevním poli a proxy válka na obsazené Ukrajině mezi Ruskem a Spojenými státy. Tento afghánský scénář je pro Evropu a hlavně pro Ukrajinu naprostý horor. Že už jsme na cestě k němu dospěli daleko, ukazuje propaganda obou válčících stran. Rusko se připravuje na 16 tisíc dobrovolníků z asadovské Sýrie. Ten počet 16 tisíc jmenovalo zřejmě v reakci na zprávu, že na Ukrajině už bojuje nebo se ohlásilo 16 tisíc dobrovolníků z celého světa. Libanonská televize Al Mayadeen minulé úterý přinesla velmi znepokojivou zprávu, že ze Sýrie na Ukrajinu přes Turecko dorazilo prvních 450 bojovníků z povstalecké provincie Idlib. Al Mayadeenu nemusíme věřit, zpravodajství ze Sýrie je nekritické vůči tamnímu prezidentu Bašaru Asadovi.

Ale představa, že si to několik stovek kilometrů od nás rozdávají proasadovští vojáci s al-Káidou (protože al-Káida a další džihádističtí extremisté provincii Idlib ovládají) a že al-káidisté jsou na naší straně, musí každého normálního člověka vést k modlitbám, aby se Kyjev a Moskva dohodly dřív, než se rozhoří bitva o hlavní město Ukrajiny, než bude pro Ukrajinu a celou Evropu pozdě.

×

Podobné články