Premiér by narazil i za první republiky. Obdobu „lex Babiš“ měla i československá ústava

Že by členové vlády neměli být ve střetu zájmů, provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk, to není jen konstatování současného Ústavního soudu. Premiér Andrej Babiš (ANO) by měl potíže obhájit svou podnikatelskou činnost i za první republiky a zřejmě by nikdy nemohl být součástí žádné koalice. Zabraňoval by mu v tom paragraf 74 Ústavní listiny Československé republiky z roku 1920.

V daném paragrafu je stanoveno, že „žádný člen vlády nesmí býti členem představenstva nebo dozorčí rady, ani zástupcem akciových společností a společností s ručením omezeným, pokud tyto společnosti se zabývají činností výdělkovou“. Platilo-li by stále toto změní, současný premiér by se nemohl v lednu 2014 ani ujmout funkce ministra financí a 1. místopředsedy kabinetu, který vedl Bohuslav Sobotka. Babiš byl totiž tehdy šéfem svého koncernu Agrofert, do svěřenských fondů jej musel vložit až v roce 2017 po přijetí novely zákona o střetu zájmů, který nynější premiér nazývá lex Babiš.

Zajímavostí je, že prvorepubliková formulace je konkrétnější než současná. Česká ústava pouze konstatuje, že „člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce“. Detaily pak stanovují další zákony. Což nyní připomenul i Ústavní soud.

Zákon platí dál, rozhodl Ústavní soud

Že se zákon o střetu zájmů nemění, rozhodl Ústavní soud (ÚS) v úterý. Odmítl tím návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců převážně hnutí ANO na zrušení části zákona. Členové vlády tak dál nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Firmy, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, se dál nesmí ucházet o veřejné zakázky. Opoziční strany rozhodnutí uvítaly, Babiš verdikt respektuje, ale trvá na tom, že novela předpisu vznikla kvůli tomu, aby ho další politické strany „vyštvaly“ z politiky.

Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen současného předsedy vlády a podobně jako Babiše limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů, konstatoval soud.

Ústavní soud konstatoval, že ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek či omezováním konkurence. Volby v demokratickém právním státě mají být podle ústavních soudců řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.

Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL s většinou opozice. Zákon dopadl právě na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Babiše, který poté vložil akcie svých firem do svěřenských fondů.

Čtěte také: Ústavní soud: Kdo má střet zájmů, ať odstoupí

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.